To platí jak o kauze podnikatele Libora Simka, o níž MF DNES informovala včera, tak o dalších dvou případech, jež vyšly nově najevo.
"V zájmu ochrany peněz ostatních klientů musíme vědět, že se případ důkladně prošetřil. Nechceme dělat unáhlené rozhodnutí, aby pak vyšla najevo skutečnost, která vše zcela zvrátí," říká ke všem třem kauzám ředitel úseku bezpečnosti České spořitelny Eduard Jeleň.
Již rok se táhne případ pracovnice finančního úřadu v Praze 4 Ludmily Bezuchové. Z jejího konta vedeného pobočkou České spořitelny v Praze na Proseku loni v září někdo vybral 240 tisíc korun, a to hotovostním výběrem na přepážce. Na účtu zbyl pouze kontokorent ve výši dvacet tisíc korun. Případem se zabývala policie, která dospěla k následujícímu závěru: nevíme, kdo peníze vybíral, ale víme, že to nebyla paní Bezuchová. Vyšetřovatelé tedy prokázali, že spořitelna se nechala obelstít a vydala peníze do nesprávných rukou.
"Grafologický rozbor prokázal, že na výběrním lístku nebyl podpis paní Bezuchové," uvedla státní zástupkyně v Praze 9 Helena Kroupová. Policie případ odložila s tím, že totožnost osoby, která peníze vybírala, se nepodařilo zjistit. "Byla jsem na zhroucení. Oficiálně mi nikdo neřekl, proč mi peníze nechtějí vrátit," říká Bezuchová. Se spořitelnou se nyní hodlá soudit o náhradu škody.
Česká spořitelna včera nedokázala svůj přístup zdůvodnit. "Postupujeme individuálně a tento případ si nevybavuji," uvedl Jeleň. Naopak na začátku šetření je případ pražského podnikatele Michala Šimka, jenž vlastní velkoobchod s ovocem a zeleninou.
Přes takzvaný sběrný box, což je relativně nová služba spořitelny, kdosi v srpnu z Šimkova účtu převedl přes dva miliony korun na své sporožiro. K tomu stačí uvést správný podpis a číslo účtu. "To může znát kdokoli, kdo viděl nějakou fakturu mého klienta. Sběrný box je velmi pochybná služba," uvedla Šimkova advokátka Božena Čechová.
Policie teprve začala případ šetřit. Klíčovou otázkou je, na čí účty byly peníze převedeny. Mohl je založit i někdo s falešným občanským průkazem. "Jde o bankovní tajemství. O údaje tedy může žádat jen státní zástupce, na což čekáme," uvedla vyšetřovatelka případu Jana Kroupová. Policie zatím nemá žádnou hypotézu, není proto vyloučeno, že peníze převáděl sám Šimek. Ten tvrdí, že v té době byl na dovolené v Chorvatsku. Šimek však ve smlouvě o vedení účtu přistoupil na to, že banka neodpovídá za zfalšování podpisu. "Banka však musí spravovat úspory s řádnou péčí, a to se tady nestalo," soudí advokátka.
Spor musí šetřit policie, soudí banky
Může se i v jiných bankách stát totéž, co v České spořitelně, kde se v několika případech klienti nehlásí k výběrům ze svých kont a zatím se marně domáhají peněz? V zásadě ano. Z ankety MF DNES mezi šesti největšími tuzemskými finančními domy vyplynulo, že banky raději nechají oběť čekat, nemají-li jistotu, že se z ní vzápětí nevyklube podvodník.
Postup identifikace klienta je ve všech ústavech velmi podobný: u větších částek je nutné předložit občanský průkaz a podepsat se tak, aby podpis souhlasil se vzorem uloženým v počítači banky. Úspěšnost případných podvodníků, kteří by chtěli banku obelstít, tedy závisí výhradně na schopnostech pracovníků na přepážce. Při zdařilých falzifikátech občanského průkazu a při dobrých znalostech podpisového vzoru a údajů o klientovi však podvodník může mít úspěch v kterékoli bance.
Rozdílná je však politika bank tehdy, když sporný případ následně řeší s klientem. Jestliže by se do hry vložila policie, většina bank by čekala na její verdikt. Klient by získal peníze teprve poté, až by jej policie očistila.
"Jestliže by záležitost vyšetřovala policie, banka by až do dořešení případu v žádném případě nemohla klientovi peníze vyplatit," odpověděl Pavel Hejzlar z ČSOB.
"Obecně lze konstatovat, že bychom velmi úzce spolupracovali s policií," uvedl Karel Tejkal z Komerční banky. "V případě pochybností by banka počkala až na ukončení policejního vyšetřování," stojí v prohlášení GE Capital Bank. Výjimkou je Živnostenská banka, která jednoznačně slibuje vrátit peníze na účet, "jestliže by bylo prokázáno, že klient opravdu výběr neuskutečnil."
Právě v tom spočívá konflikt České spořitelny. Přinejmenším v jednom případě policie dospěla k závěru, že peníze z účtu vybíral někdo jiný než oprávněná osoba, a banka tedy vydala vklad do nesprávných rukou. Spořitelna však peníze dosud nevyplatila.
Máte obavu z toho, že by vám někdo vybral z účtu peníze, aniž byste o tom věděli? Dokázali byste se bránit?
 |
