Jako nejjednodušší mi připadalo zajít cestou z práce do pěti bank (Česká spořitelna, Komerční banka, Živnostenská banka, Československá obchodní banka a Raiffeisenbank), přednést své požadavky a představy a nechat si poradit.
Všude byli vlídní, ale kdybych už předem o investování nevěděla vůbec nic (třeba co je dluhopis, akcie, podílový fond), asi bych jim nerozuměla. Princip investování mi nevysvětoval skoro nikdo. Až na jednu výjimku nikdo nespočítal, jestli na svůj záměr dosáhnu.
Co bylo dobře a co špatně komentuje finanční poradce Martin Novotný ze společnosti Sophia Finance.
Na 20 let nakupte akcie
Bankéři mi předložili spoustu letáčků a doporučili ukládat peníze spíše do dynamických fondů, tedy těch, kde je převážná část portfolia v akciích. Často mi nabízeli zajištěné fondy, u kterých mám jistotu, že alespoň nepřijdu o své vložené peníze. Až na výjimky upřednostňovali jednorázovou investici před pravidelným ukládáním, asi zapomněli, že mám jen 50 tisíc. A hlavně, nikdo mi neřekl, jestli jsem ten kýžený milion schopna naspořit.
Komentář: Překvapuje mě, že bankovní poradci upřednostňují jednorázové investice před pravidelnými. Naopak si myslím, že na tomto zadání lze názorně ukázat „kouzlo“ pravidelných investic, a to průměrování nákladů: Při nízké ceně nakoupíte více podílových listů, při vysoké jich získáte méně. Při jednorázové investici byste se mohli trefit pouze do vysoké ceny, což by bylo nevýhodné. Podle mého názoru lze správnou prezentací tohoto efektu zmírnit obavy klienta z investování do akciových fondů.
Zajištěné fondy se velmi dobře prodávají. Lidé se bojí ztráty, a tak přistupují na to, že alespoň neprodělají. Za tu jistotu platí nižším výnosem. Tento typ fondů navíc není koncipován na pravidelné dlouhodobé spoření.
Inteligentní fondy samy mění složení portfolia
Jako zajímavá se mi jevila nabídka fondů životního cyklu, která vypadala jako ušitá na míru. Zpočátku se investuje převážně do akcií, zhruba v polovině cyklu se poměry dluhopisů a akcií automaticky vyváží a čím blíže ke konci spoření je portfolio tvořeno převážně peněžními trhy, s menším výnosem hraje na jistotu. Takové řešení mi nabídla Česká spořitelna. Žádného podrobnějšího propočtu jsem se však nedočkala.
Komentář: V pořádku. Fondy životního cyklu jsou elegantním a pohodlným řešením pro ty, kteří se nechtějí o svoji investici aktivně starat.
Jen jednou se mě zeptali, jaký mám vztah k penězům
Se sofistikovanějším přístupem jsem se setkala pouze v ČSOB. Poradce mě nezahltil propagačními materiály, ale začal kreslit. Probrali jsme moji životní situaci, jaké spoření mám a nemám, kdo z rodiny je či není na mých příjmech závislý. Navrhl čistě investiční druh životní pojistky do akciových fondů, kdy bych za 20 let při předpokládaném pětiprocentním zhodnocení měla na účtu více než milion. Svých 50 tisíc bych pak měla raději investovat do konzervativnějšího, tedy méně výnosnějšího, ale jistějšího fondu a ponechat jako rezervu. Na peníze z pojistky se totiž jen tak nedostanu.
Komentář: Tento přístup chválím. Ve finančním poradenství je důležité pravidlo „poznej svého klienta“. Měl by to být standard. S hodnocením navrženého řešení už to tak jednoduché není. Investiční životní pojištění není tím pravým nástrojem na zhodnocování peněz. Podílové fondy nabízejí daleko širší možnosti investičních strategií s výrazně nižšími poplatky.
Zkuste se zeptat i mimo banku
Pokud nemáte s investováním žádné zkušenosti, můžete vyzkoušet některou z poradenských finančních společností. Jak by v tomto případě došel k milionu poradce ze společnosti Benefita Tomáš Kučera?
Padesát tisíc korun vloží klientka do portfolia, kde se procentní podíl jednotlivých typů fondů bude v čase měnit (je to obdoba zmiňovaných fondů životního cyklu). A dál tam bude spořit 1 000 korun měsíčně po dobu 20 let. U tohoto produktu bude na počátku rozložení 70 procent akcií a 30 procent dluhopisů a postupně se bude vše přesouvat do dluhopisů až peněžního trhu. Z portfolia tak zmizí akcie, jejichž propad by mohl způsobit, že klientka ke konci spoření utrpí ztrátu. Po 20 letech naspoří asi 624 000 korun. Druhou tisícovku rozloží do investic 40 procent dluhopisy a 60 procent akcie. Pokud by byl průměrný výnos 7 procent, bude mít po 20 letech přibližně 513 000 korun. Na konci bude mít dokonce o 137 tisíc víc než milion.
Pokud by byla klientka více konzervativní, se dvěma tisíci měsíčně na milion nedosáhne. Může zkusit využít stavebního spoření. Při platbě 20 000 korun ročně je výnos přibližně 5,2 procenta. Zbývajících 300 korun, bude posílat do fondů peněžního trhu, kam po šesti letech přidá i peníze ze stavebka. Pak uzavře novou smlouvu o stavebním spoření za předpokladu, že se do té doby nezmění podmínky spoření. Po dvaceti letech tak bude mít asi 780 000 korun.
Jak investovat přes banku
- V pobočce sepíšete rámcovou smlouvu.
- Dostanete čísla účtů jednotlivých fondů i s jejich popisem a výčtem podniků, jejichž akcie či dluhopisy fond nakupuje.
- Sepsání smlouvy je zdarma
- Pak už posíláte peníze do fondu, který si z nabídky vyberete, společnost si strhne poplatky dle ceníku.
- Do ruky žádné listy nedostanete, vše je zaknihováno v počítači.
- Investici můžete snadno změnit, dohodnete se s makléřem, že peníze přesunete do jiného fondu.
- Když potřebujete hotovost, sepíšete v bance smlouvu o odkupu a vše nebo jen část peněz si necháte poslat na účet
