Ilustrační snímek

(ilustrační snímek) - Rodina, dům, peníze | foto: Profimedia.cz

Spotřebitelské úvěry: bankovní, či nebankovní?

  • 5
Obecně platí, že spotřebitelské úvěry jsou určeny na nákup spotřebního zboží, zaplacení služeb a nákladů osobní spotřeby. Ale lze s ním financovat také modernizaci bytu nebo např. zaplatit své závazky vůči jiným osobám. Jaké jsou (ne)výhody spotřebitelských úvěrů?

Spotřebitelské úvěry jsou určeny fyzickým osobám starším 18 let, kteří jsou občany České republiky. Některé instituce poskytují úvěr také cizincům, ti však musejí mít alespoň trvalý pobyt v ČR. Pro hladké vyřízení úvěru je potřeba předložit dva platné doklady totožnosti a doložit potvrzení o příjmu za poslední 3 měsíce, v případě podnikatelů daňová přiznání za poslední 2 roky. U některých bank bývá nutnou podmínkou zřízení běžného účtu, pokud ho žadatel v dané bance ještě nemá. Vyřizování žádosti, pokud jsme předložili všechny patřičné dokumenty, trvá v průměru dva až tři dny. Zda banka skutečně úvěr přidělí a v jaké výši, závisí kromě příjmů i na údajích týkajících se našich výdajů a rodinných poměrů.

Banky nabízejí tyto úvěry jako účelové nebo neúčelové. Pokud banka poskytuje peněžní prostředky na konkrétní účel, potom bude vyžadovat doklad, že jste prostředky na tento účel skutečně použili. V některých případech tyto situace banka řeší bezhotovostním převodem přímo na účet dodavatele zboží.

U neúčelových úvěrů peníze dostanete na ruku a banka nekontroluje, jak jste tyto prostředky využili. Není to ale zpravidla zadarmo, což se projeví ve vyšší úrokové sazbě zhruba o jeden až dva procentní body. Minimální výše úvěru bývá limitována částkou od 20 do 50 tisíc. Maximální hranici u neúčelových úvěrů tvoří zpravidla částka 150 tisíc. U vyšších úvěrů je vyžadováno zajištění ručitelem. Délka splatnosti spotřebitelských úvěrů je různá. V nabídce bank lze nalézt úvěry krátkodobé (do 1 roku), střednědobé (do 4 let), ale i dlouhodobé (do 10 let). Spotřebitelské úvěry jsou charakteristické pravidelnými, zpravidla měsíčními, splátkami.

Úrokové sazby z těchto úvěrů jsou vyšší ve srovnání s hypotečními úvěry nebo řádnými úvěry ze stavebního spoření. V současné době se roční úrokové sazby pohybují zhruba od 8 % do 16 %. Jenže to nejsou jediné náklady spojené s úvěrem. Banky si účtují totiž poplatky za vyřízení i vedení úvěru. Díky nim se výsledná roční procentní nákladová sazba (RPSN) pohybuje zhruba o 4 procentní body výše. S tím jsme se sice setkali i u hypotečních úvěrů, ale u nich se vzhledem k velkému objemu a délce splatnosti více naředí a nehrají v celkových nákladech tak velkou roli.

Při potřebě nižšího úvěru bývá výhodnější využít tzv. kontokorentního úvěru. Ten je vázán na běžný bankovní účet žadatele. Výhodou jsou nízké poplatky, kdy se zpravidla platí jen za jeho zřízení a tento poplatek se již při dalším využití tohoto úvěru neúčtuje. Nevýhodou je omezená doba čerpání maximálně do jednoho roku a nízký úvěrový rámec, který bývá maximálně do výše dvojnásobku měsíčního příjmu, který přichází pravidelně na účet.

Výhody spotřebitelských úvěrů:

  • rychlý zdroj finančních prostředků,
  • není většinou nutno dokládat účel použití.

Nevýhody spotřebitelských úvěrů:

  • vyšší úrokové sazby a vysoké poplatky vzhledem k výši úvěru,
  • většinou krátká doba splatnosti.

Nebankovní spotřebitelské úvěry

V běžném životě se spíš než s pojmem nebankovní spotřebitelský úvěr setkáme s prodejem na splátky. Výhody tohoto typu úvěru spočívají v možnosti sjednat ho přímo v obchodě, který spolupracuje s některou z úvěrových společností, a v rychlosti jeho vyřízení, zpravidla do jednoho maximálně dvou dnů. K podání žádosti stačí potvrzení o příjmu (u nižších úvěrů není nutné) a doložení totožnosti. U vyšších úvěrů je třeba navíc předložit například výpis z účtu s určitým zůstatkem. Pokud je žádost vyřízena kladně, zaplatí nakupující v obchodě první splátku (tzv. akontaci) obvykle ve výši od 10 % do 30 % z ceny nakupovaného zboží. Předčasné splacení je možné a není obvykle zatíženo sankčním poplatkem.

Vyšší úrokové sazby jsou kompenzovány menší administrativou spojenou se žádostí o úvěr a větší pružností. Od 1. ledna 2002 vstoupil v platnost zákon o spotřebitelském úvěru, který byl přijat s cílem objektivního a srozumitelného informování spotřebitelů o veškerých důležitých podmínkách úvěru, aby tak chránil před nekalými praktikami institucí. Zákon ukládá povinnost úvěrovým institucím ve smlouvě o spotřebitelském úvěru udat roční procentní sazbu z úvěru a celkovou částku, kterou klient zaplatí. Zákon také dává spotřebiteli možnost splatit spotřebitelský úvěr předčasně s právem slevy na původně sjednaných úrocích. Přesto splátkové společnosti stále operují ve svých nabídkách s měsíčními úrokovými sazbami nebo jen s výší splátek a údaj o průměrné roční nákladové sazbě je uveden kurzívou a na okraji textu.

Výhody nebankovních spotřebitelských úvěrů:

  • rychlý zdroj finančních prostředků, někdy s doručením až do domu,
  • není většinou nutno dokládat účel použití.

Nevýhody nebankovních spotřebitelských úvěrů:

  • velmi drahý zdroj peněz, roční úrokové sazby dosahující někdy astronomických 50 a více procent,
  • krátká doba splatnosti.

Ukázky z knihy:
Osobní a rodinné finance

1. díl: Bankovní vklad jako spořící produkt
2. díl: Vyplatí se životní pojištění 
3. díl: Stavební spoření: ano, či ne
4. díl: Hypotéka: Pro a proti
5. díl: Jak stát podporuje hypotéky?  
6. díl: Úvěry ze stavebního spoření: jak na to?
7. díl: (Ne)výhody stavebního spoření
8. díl: Americká hypotéka: pro a proti


Úryvek je z knihy "Osobní a rodinné finance, 2. aktualizované vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat
Investování pro začátečníky

Finanční matematika pro každého