Manažer vybíhá na překážkovou dráhu. Vedle něj startují soupeři v tričkách konkurenčních firem. U trati stojí manažerův osobní trenér, který fandí, co mu hlasivky stačí. Nesmí však radit, jak jednotlivé překážky zdolávat – má svého svěřence povzbuzovat, aby v sobě našel sílu, využil plně své schopnosti a vydržela mu motivace doběhnout mezi prvními.
Taková je role koučů, nové profese, která vznikla – respektive se ze sportu rozšířila do firem – před 15 lety ve Spojených státech. Běžeckou tratí je kariéra manažera, překážkami jeho každodenní úkoly. Pod dohledem kouče rozvíjí své schopnosti a překonává nedostatky. „Kouč neudílí žádné rady, neměl by nikomu říkat, co má dělat. Jen předkládat možnosti,“ říká Lenka Schilderová, výkonná ředitelka Koučink Centra, které se na tuto metodu specializuje.
Koučové pomáhají manažerům například s plánováním času, skloubením rodinného života a kariéry či snižováním strachu z obtížných úkolů.
Lenka Schilderová přibližuje tuto profesi na příkladu jízdy na kole. Kouč vám nebude do detailů popisovat, jak se na něm udržet nebo kdy přesně přehazovat řetěz z většího kolečka na menší. Ale zeptá se vás, proč se chcete naučit jezdit, přidrží vám sedlo a nabídne vám malá postranní kolečka, pokud je budete chtít. Sám přitom na bicyklu třeba nikdy neseděl.
Schilderová říká, že zájem firem o kouče v Česku roste. Najímají si je hlavně velké mezinárodní společnosti, některé dokonce školí vlastní.
Čekejte spíše otázky
Martin Heger, jednatel personální společnosti Heger & Partner, je skeptičtější. „Řekl bych, že v Česku je asi dvacet lidí, které bych chtěl mít za kouče. Problém je, že zrovna ti tuhle profesi nedělají,“ říká s trochou nadsázky.
Poukazuje na to, že ve vztahu kouč–koučovaný záleží na vzájemném porozumění, které se předem těžko odhaduje. „Služby jednoho kouče přijdou firmu třeba na dvacet tisíc měsíčně. Ze životopisu či referencí si přitom nemůžete být stoprocentně jisti, že pro vás bude daný člověk dobrým koučem,“ tvrdí Heger.
Lenka Schindlerová připouští, že některé firmy si zvolily kouče špatně – vybraly třeba ty, kteří neměli dostatečné vzdělání. Správný postup se kouč naučí v akreditovaných kurzech pod záštitou Mezinárodní federace koučů. Jejich absolvent by měl klientovi především pokládat otázky, kterými ho „vyprovokuje“, aby se nad svou prací zamyslel. Ptá se ho na vlastnosti, kterých si na sobě cení, nebo kterých se mu naopak nedostává, zajímá se o jeho profesní vzory.
Nebo třeba manažera vyzve, aby svůj úkol popsal, jako by ho vysvětloval desetiletému dítěti. Manažer si uvědomí své nedostatky i přednosti, vytyčí si časový plán změn a s podporou kouče, který ho třeba několikrát do týdne navštíví, zjišťuje, nakolik se stanoveným cílům přiblížil.
„Důležité je, že odpovědnost za rozhodnutí zůstává nadále na manažerovi. I proto mu kouč neradí, jak se má rozhodnout. Kdyby to dělal, přebíral by část odpovědnosti na sebe,“ vysvětluje Lenka Schindlerová.
Ne každý trenér je kouč
Koučování je pouze jednou z variant, jak může firma své vedoucí pracovníky rozvíjet. Rozhodně není univerzální a nedá se podle jejího využití určit, nakolik je firma pokroková. Manažeři začínající na nových pozicích mohou mít i jiné druhy průvodců. Nejčastěji jde o konzultanty, kteří manažera učí konkrétním praktickým dovednostem.
Na Západě se setkáte také s pojmem „profesní kouč“. Přesto, že obsahuje slovo „kouč“, nemá se samou metodou koučování mnoho společného. „Profesní kouč je nějaká osobnost ve vašem oboru, ke které vzhlížíte a rádi byste se jí podobali, dosáhli podobných výsledků jako ona,“ popisuje Martin Heger.
S člověkem, který má v oboru mnohaletou praxi, se domluvíte, že za vámi jednou týdně přijde a bude vám předávat své zkušenosti. Jiný den v týdnu zase půjdete vy za ním a budete ho sledovat při práci. Některé firmy nahrazují roli profesních koučů klasickými kolečky, tedy stážemi v jednotlivých odděleních, při kterých si manažeři zkoušejí práci svých kolegů.
Pokud se ve firmě setkáte s označením „mentor“, pak půjde nejspíše o vašeho nadřízeného, který bude mít v popisu práce předávat vám praktické dovednosti, radit, co máte dělat, nebo vám zadávat úkoly.
Za „tutora“ se pak považuje nezávislý odborník zvenku, který dohlíží na to, aby vás mentor dobře vedl. „Pokud vidí, že mentor selhává, postupuje špatně nebo pomalu, měl by do toho zasáhnout a vysvětlit mu, co dál,“ doplňuje Martin Heger.
Rada MF DNES: kouče vybírejte pozorně
Profese koučů je mladá a ne každý ji chápe stejně. Jistotu, že váš kouč bude používat mezinárodně uznávané postupy, vám dodá jeho členství v Mezinárodní federaci koučů. Její internetové stránky v češtině najdete na adrese: www. co achfederation.cz.
 |
PRÁCE V KANADĚ: i za mořem trpí přezíravostí, znalost jazyka se vyplatí |
