Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stará řemesla: k obživě slouží jen výjimečně

aktualizováno 
Znáte někoho ze svého okolí, kdo se živí jako kloboučnice, přadlena, bednář, dráteník či hřebenář? Pokud ano, budete jedni z mála. Tato řemesla mají totiž přívlastek zanikající.

Konzumní doba nefandí moc řemeslům, kterými se kdysi lidé bez problémů živili. Rozbitý hrnec se prostě vyhodí a koupí se nový. Kdo by se zabýval jeho drátováním. Atak člověk, který se přece jen z tradice nebo zábavy zabývá tímto kumštem, vyrábí spíše ozdobné předměty z keramiky, kamene nebo skla. Svou prací se dnes těžko uživí také například zbrojíři, pilníkáři či perleťáři.

Obor kloboučnice se ještě vyučuje

Na škole Mesit v Uherském Hradišti se učí několik děvčat vyrábět klobouky. Jejich počet pro přijetí ke studiu je omezen. V současné době je jich v učilišti devět, víc by jich pracovní trh zřejmě nepoužil. V některých ročnících však studují jen po dvou. „Odhaduji, že kromě novojičínského závodu na výrobu klobouků, který si sám školí své učně, jsme u nás asi jediní, kdo školí v tomto oboru,“ říká pedagožka odborného výcviku Alena Macečková. „Děvčata se po vyučení můžou živit i jako živnostnice třeba zhotovováním klobouků, závojů pro svatební salony a půjčovny nebo výrobou pokrývek hlavy pro folklorní soubory.“

K tomu, aby se student mohl stát kloboučníkem nebo kloboučnicí, stačí mít estetické cítění, zručnost a trochu více síly. V práci tento řemeslník zakresluje dílce, střihá je, seká a řeže, šije, tvaruje a žehlí. Mezi další činnosti patří čištění, roztahování, praní či kartáčování a provádění dalších úprav používaných kožek a srstí. „U nás se navíc vše vyrábí ručně,“ dodává kantorka.

Bednářů si pivovary váží

Dalším z vymírajících řemesel je bednář. Bednáři vyrábějí sudy klasickým náročným postupem, jehož jednotlivé části nejsou zaznamenány v žádném návodu a předávají se bezprostředně v praxi z generace na generaci. Naposledy byl do bednářského „cechu“ přijat nový člen v roce 1975, letos v červnu se však nový tovaryš Martin Sládek vyučil v plzeňském pivovaru.

Pivovar se snaží podporovat bednářské řemeslo, aby uchoval kulturní dědictví spojené s historií pivovarnictví. Jeho útlum přivodilo užívání kovových nádob v domácnostech i průmyslové výrobě v sedmdesátých letech minulého století. Pivovar si však bednáře vychovává i proto, že se stále starají o sudy a kádě, a může tak ve svých sklepích udržovat v malém objemu tradiční výrobu nefiltrovaného a nepasterizovaného piva. Zhotovování ležáckých sudů vyžaduje mnoho zručnosti a dovednosti, ale také značné teoretické znalosti, znásobené mnohaletou praxí.

Drátování ve skanzenech

Hana Maříková působí jako cechmistr svazu dráteníků. Ve spolku je celkem šedesát členů, ale žádný z nich se neživí jen tímto řemeslem. „Klasickým vyplétáním hrnců by si na chleba určitě nevydělali, proto dráteníci navíc jezdí po různých akcích, kulturních domech a skanzenech. Tam předvádějí řemeslo stejně jako přadleny, paličkářky a jiní znalci zanikajících řemesel nebo kumšt vyučují v kurzech,“ vysvětluje Hana Maříková.

Cechmistryně říká, že se svazu docela podařilo uvést starobylé řemeslo do povědomí a oživit jej pro širší veřejnost, což ji těší. Doba dráteníkůživnostníků se však už zřejmě nevrátí. Tento obor se bohužel nikde jako profese neučí. Znalosti získají zájemci právě v kurzech.

Drátování hrnců dnes uvidíte už jen ve skanzenech či akcích seznamujících veřejnost se zanikajícími řemesly

PODNIKÁTE A HLEDÁTE INFORMACE pro vaše finance? Navštivte podnikani.idnes.cz

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Majitel vinařství v Kutné Hoře Lukáš Rudolfský
Obnovuje staré vinice a vyrábí naturální víno. Učí se od něj i cizinci

Lukáš Rudolfský je původně ajťák. K podnikání se dostal úplně náhodou, ale v zemědělství se našel. Vyrábí zcela přírodní nápoj, obnovuje středověké vinice a...  celý článek

Simone Giovannozzi
Netradiční zaměstnání: Se psy hledá lanýže a slušně vydělává

Říkají mu Simone Tartufi, tedy Simone Lanýž. To proto, že se živí prodejem aromatických hub. Dodává lanýže do špičkových italských, francouzských, německých...  celý článek

Ilustrační snímek
Tři věci, které nejvíce vytáčejí zaměstnance v kancelářích

Někdy je to v kanceláři o nervy a o zdraví. Zvlášť, když vypuknou hádky mezi kolegy kvůli relativním maličkostem. Horko, hluk, vyrušování, co teď nejvíce vadí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.