Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stát dotuje zisky několika málo vyvolených

aktualizováno 
Při současném schodku státního rozpočtu se stále častěji hovoří o omezení rozsahu státní podpory vybraným spořícím produktům. Současný systém je značně nepřehledný a pro každý produkt je využita jiná konstrukce. Mnoho poradců a zprostředkovatelů, které z této „džungle“ profitují, pak celý systém prodražují. Využívá stát vynaložené prostředky efektivně? Jsou odlišné konstrukce opodstatněné?

Přestože se motivy pro vznik státní podpory různily a jejich konstrukce se v zásadě velmi liší, jsou vybrané produkty vnímány jako spořící prostředky s rozdílnou konkurenční výhodou, které klienti využívají především jako výhodný zdroj zhodnocení vložených prostředků. Vynakládá se tedy státní podpora efektivně?

Finanční náročnost státní podpory 

O státní podpoře vybraných produktů se více dozvíte zde.

Pro porovnání bylo nutné porovnat současnou hodnotu státní podpory. Státní příspěvky, daňová úspora a nezdanění výnosu u stavebního spoření a podílových fondů byly považovány za náklad; příjem pro stát je zdanění výnosu u penzijního připojištění a životního pojištění. Všechny tyto finanční toky byly vztaženy k počátku. (Pozn. Bilance příjmů a výdajů je pouze v přímé souvislosti s daným produktem, ne tedy následné příjmy ve formě DPH a následných zdanění.) V následující tabulce je porovnán náklad státu na vybraný produkt (individuální přístup-bez příspěvku zaměstnavatele) a čistá naspořená částka, kterou daný finanční instrument za zvolených podmínek vygeneruje.

Modelový případ: příspěvek 1500Kč/měsíc + reinvestice daňové úspory, doba spoření na 15 let, jednorázová výplata plnění, hrubý příjem 16 000 Kč, diskontováno 2% úrokovou mírou. Pro porovnání bylo použito průměrné připisované zhodnocení pro podobná investiční portfolia za rok 2002. (O připisovaném zhodnocení se více dozvíte zde.)

Produkt (připisované zhodnocení)

Současná hodnota celkové státní podpory

Čistá výše naspořené částky

Penzijní připojištění (3,5 %)

38 531 Kč

414 727 Kč

Investiční životní pojištění – nulová pojistná částka pro případ smrti -            dluhopisový fond (6%)

13 111 Kč

405 198 Kč

Stavební spoření (3 %)

75 003 Kč

424 154 Kč

Podílový dluhopisový fond     (6%, 3% vstupní poplatek)

17 303 Kč

425 257 Kč

Jak můžeme vidět, na přibližně stejné úrovni naspořené částky po 15 letech se současná hodnota nákladů státu na produkt výrazně liší. Vzhledem k tomu, že všechny výše uvedené produkty jsou využívány výhradně ke spoření, stojíme před otázkou, není-li prostředky státu plýtváno.

Pro odpověď byla porovnána čistá výše naspořené částky pro jednotlivé finanční nástroje při shodné státní podpoře. Pro model byla kalkulována podpora typu penzijní připojištění + reinvestice daňové úspory formou mimořádného vkladu (individuální přístup - bez příspěvků zaměstnavatele). Měsíční příspěvek je 1500 Kč, jedná se o muže s měsíčním hrubým příjmem 16000 Kč. Pro porovnání bylo použito průměrné připisované zhodnocení pro podobná investiční portfolia za rok 2002.  

Produkt (připisované zhodnocení)

Hodnota celkové státní podpory pro modelový případ

Čistá výše kapitálové hodnoty

Penzijní připojištění (3,5 %)

38 531 Kč

414 727 Kč

Investiční životní pojištění – nulová pojistná částka pro případ smrti - dluhopisový fond (6%)

31 541 Kč

441 038 Kč

Podílový dluhopisový fond (6%, 3% vstupní poplatek)

25 604 Kč

486 311 Kč

Za předpokladu jednotného systému státní podpory a za jinak stejných podmínek by podílové fondy realizovaly při modelové situaci o více než 70 tisíc korun více než penzijní připojištění a o více než 35 tisíc korun než investiční životní pojištění (při současně nižších nákladech na podporu díky zdanění vyššího výnosu). Z výše uvedeného je patrné, kolik finančních prostředků je rozptýleno do provizí a zisků vyvolených poskytovatelů. Pokud by bylo započteno i příspěvku zaměstnavatele, rozdíly by byly ještě větší. Jednoduše by se tedy dalo konstatovat, že stát může za jinak stejných podmínek mnohem efektivněji podporovat zabezpečení příjmu na stáří – tedy podporou podílových fondů, jako příspěvkově definovaného penzijního plánu splňující všechny podmínky „kvalifikovaného“ produktu.

Takto jednoznačná odpověď však není možná. Produkty se liší výrazně v rizikovosti. Otázkou také je, zda právě vysoká efektivita podílových fondů by „honbou“ za klienty, změněným přístupem státu ke kontrole, zvýšenou administrací a správou mnoha smluv, nedostala na stejnou úroveň nákladů jako jsou dnes penzijní fondy či životní pojišťovny. Pravděpodobně by konkurenční výhoda poskytnutá ze strany státu snížila současnou efektivitu podílových fondů.

Které produkty tedy podporovat?

V této souvislosti dochází k mnoha diskusím, zda má stát podporovat pouze vybrané produkty a nebo zda má stát podporovat všechny „kvalifikované“ produkty stejně. Je to otázkou ideologie, zda má stát rozhodnout za klienta, či mu poskytnout adekvátní konkurenční prostředí.

Výhodnější variantou by bylo sjednocení podpory ze strany státu pro všechny „kvalifikované“ produkty. Stát totiž nemá prostředky, jak definovat vyvolený produkt (či na základě výnosnosti, na základě rizikovosti, či jiných parametrů). Průhledná a jednotná podpora by pak snižovala množství prostředků, které v současnosti mizí v rukách stavebních spořitelen, životních pojišťoven a penzijních fondů. Nebylo by také třeba tolika finančních zprostředkovatelů, kteří daný systém výrazně prodražují. Pro jednotnou podporu také hovoří trendy ve finančním sektoru, tedy propojování finančních služeb a s tím související sjednocování státního dozoru.

Pro stát by měla být priorita zabezpečit příjem ve stáří. Tedy státem podporované produkty by mohly být definovány obdobně jako u současného systému. Model definice podporovaného produktu stanovením minimální doby spoření a stanovením věku pro výběr vložených prostředků je dost dobře aplikovatelný na všechny výše uvedené spořící produkty včetně bankovních depozit.

Jaký způsob státní podpory je vhodný?

Volba konstrukce státní podpory by měla být jednoznačně odvislá od základní koncepce sociální politiky. Státní příspěvek je pro občany jednoznačně jednoduše čitelnou formou státní podpory a zaručuje všem shodnou podporu. Podpoře formou státního příspěvku je však někdy vytýkána náročnost na zpracování a s tím spojená vyšší nákladnost. Pokud bude realizovat podporu „kvalifikovaných“ produktů bez rozdílu jejich povahy, není efektivnější podpory než formou státních příspěvků. Dost dobře aplikovatelná by byla podpora „formou“ stavebního spoření (procentuelně stanovený státní příspěvek se stanoveným stropem) za současné možnosti daňově uznatelného příspěvku zaměstnavatele definované obdobně jako u penzijního připojištění. Ten by při současné vysoké nivelizaci státních penzí odrážel vyšší změnu životní úrovně při odchodu do důchodu pro vyšší příjmové skupiny.

Pro většinu klientů se staly státem podporované produkty pouze nástrojem ukládání peněz. Za těchto podmínek stát vynakládá prostředky velmi neefektivně a dotuje tak příjmy „vyvolených“ finančních institucí a jejich agentů. V době, kdy státní rozpočet je velmi schodkový, by zásadní koncepční změna v celém systému podpor byla velmi žádoucí.

Domníváte se, že je státní podpora vybraných produktů vynakládána efektivně? Myslíte si, že je realizovatelná jednotná státní podpora pro všechny „kvalifikované produkty? Děkujeme za Vaše názory a připomínky.

 

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Martin Mašát
NÁZOR: Kam zamíří sazby hypoték. Budeme platit 2,4 nebo 10 procent?

Ceny bytů rostou do nebe, sazby hypoték jsou stále nízké a úvěry si lidé berou jak housky na krámě. Nic ale netrvá věčně. Ceny nemovitostí se zaseknou nebo...  celý článek

Ilustrační snímek
Přichází renesance úvěrů ze stavebního spoření? Rozhodne o tom ČNB

Zdá se, že úvěry ze stavebního spoření jsou opět v kurzu. Naznačují to údaje o nově poskytnutých úvěrech i aktivity stavebních spořitelen přizpůsobit svoji...  celý článek

Petr Borkovec
Názor: ČNB zvedá prst oprávněně, Češi si berou hypotéku „na krev“

Půjčit si a pořídit vlastní bydlení je trend dnešní doby. Za vhodnou investici to považuje podle průzkumu 76 procent Čechů. A není divu. Již několik let jsou...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!
4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!

Vztahy mezi KLDR a USA se za poslední týden vyostřily víc, než za několik let. Zdá se, že válka mezi zeměmi je na spadn... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.