Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stát šetří na příspěvku na stavební spoření. A s ním i my všichni

aktualizováno 
Snížení státního příspěvku ke stavebnímu spoření nesou někteří čeští střadatelé nelibě. Jenže stát nemá peněz nazbyt a na úspoře státního příspěvku uspoří především ti, kdo ho pobírají, říká ve svém komentáři Petr Zámečník, odborník na investice ze serveru Hypoindex.cz

Poslední snížení státního příspěvku v roce 2010 se vztahovalo i na dříve uzavřené smlouvy. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Státní příspěvek stavebního spoření je vyplácen lidem, kteří spoří u některé z pěti stavebních spořitelen působících v České republice. Jeho aktuální výše činí 10 procent z naspořené částky v daném roce, maximálně z 20 tisíc korun. Do naspořené částky se přitom počítají i připsané úroky, naopak se z ní odečítají uhrazené poplatky.

Poslední snížení státního příspěvku v roce 2010 se vztahovalo i na dříve uzavřené smlouvy. Při prvním snížení státního příspěvku na 15 procent z maximální naspořené částky 20 tisíc korun ročně v roce 2003 se vláda k podobnému kroku neodhodlala z obav z retroaktivity – tedy z možného napadení snížení státního příspěvku z důvodu zpětné platnosti u Ústavního soudu. Obavy byly ale liché a i Ústavní soud potvrdil, že zákonem může být státní příspěvek změněn i pro stávající smlouvy.

Vývoj vyplaceného státního příspěvku
RokVyplacená státní podpora (mld. Kč)Přírůstek/úbytek (v %)
200211,05918,7
200313,26119,9
200415,33715,7
200516,0864,9
200615,772-2,0
200714,976-5,0
200814,22-5,0
200913,262-6,7
201011,743-11,5
201110,729-8,6
20125,29-50,7
20134,953-6,4
20144,624-6,6
zdroj: Statistiky MF ČR

Snížení státní příspěvku pouze pro nové smlouvy vedlo v prvních letech ke zvýšení výdajů státu na podporu stavebního spoření. Lidé si „pro jistotu“ uzavírali smlouvy ještě za starých podmínek, aby si zajistili státní příspěvek ve výši 25 procent z maximální roční naspořené částky 18 tisíc korun. Na úroveň výdajů před změnou se stát dostal až po šesti letech v roce 2009.

Snížení státního příspěvku na současnou úroveň pro všechny smlouvy mělo takřka okamžitý úsporný efekt. Z roku na rok klesly výdaje státu o polovinu a i v následujících letech klesají se snižujícím se zájmem střadatelů o stavební spoření.

Kdo dostává státní příspěvek

Podpora stavebního spoření je namířena na střední příjmové vrstvy obyvatelstva. Lidé s nízkými příjmy nemají dostatek prostředků na tvorbu úspor, a pokud přeci jen využívají stavební spoření, zpravidla ne v plném rozsahu.

Lidé s vysokými příjmy sice mohou stavební spoření využít, často ale mají výnosnější investiční aktivity a stavební spoření pro ně není prioritou. Navíc možnost uložení 20 tisíc korun na osobu se státním příspěvkem zdaleka neodpovídá volným prostředkům, které mají k dispozici.

Stavební spoření využívá v plném rozsahu nejvíce lidí ze střední příjmové skupiny obyvatel. Lidé by měli z příjmů odkládat alespoň deset procent, což při průměrném příjmu 25 500 korun hrubého, tedy přibližně 20 000 korun čistého, odpovídá 2 000 korunám na osobu měsíčně, tedy 24 000 korun ročně. A pro tuto částku může být stavební spoření nejjednodušším řešením s minimálním rizikem.

Kdo platí státní příspěvek

Státní příspěvek stavebního spoření vyplácí stát. Stát ale nepředstavuje nikoho jiného než občany žijící na území České republiky a firmy, které zde vyrábějí, poskytují služby, prodávají… Peníze státu nejsou nikoho jiného než lidí, kteří platí daně. A kdo platí daně? Především lidé ze střední příjmové kategorie.

Lidé s nízkými příjmy či zcela bez příjmů sice zaplatí některé nepřímé daně (daň z přidané hodnoty, spotřební daň apod.), ovšem na druhé straně dostávají sociální dávky, které uhrazenou daň převyšují. Do státního rozpočtu tak odvádějí méně, než kolik z něj přijímají.

Bohatí lidé daně platí. Bohatých je ale poměrně málo (lidí s nižším než průměrným příjmem je přibližně 60 procent a mzdu přesahující 41 tisíc korun má přibližně jen deset procent všech zaměstnanců), navíc jsou schopni najít mnohem více efektivních způsobů daňové optimalizace. Sice do státního rozpočtu zpravidla přispívají, rozhodně ale jimi placené daně nejsou zásadním příjmem státu.

Nejvíce lidí patří do tzv. „střední třídy“. Většina jsou zaměstnanci, kteří nemají možnost vyhnout se byť jen částečně platbě daně z příjmů a dalších odvodů a i při svých nákupech platí daň z přidané hodnoty. Platí největší díl daní – a s nimi i státní příspěvek na stavební spoření.

Státní příspěvek – platba z jedné kapsy do druhé

Příjemci i plátci státního příspěvku stavebního spoření jsou lidé se středními příjmy. Aby státní příspěvek dostali, musí ale uzavřít smlouvu se stavební spořitelnou. A to není zadarmo.

Standardně si stavební spořitelny účtují poplatek za uzavření smlouvy o stavebním spoření ve výši jednoho procenta z cílové částky, tedy ze sumy předpokládaných vkladů, úroků, státních příspěvků a případného úvěru. Pro optimální využití stavebního spoření v šesti letech je cílová částka 160 tisíc korun (pro získání sedmi státních příspěvků), za kterou střadatel zaplatí stavební spořitelně 1 600 korun. Následně každoročně zaplatí poplatek za vedení účtu ve výši přibližně 300 korun, tedy celkově za sedm započatých let 2 100 korun. A to vše proto, aby mohl své peníze uložit na účet s úročením nejčastěji jedno procento před zdaněním, na které po dobu šesti let nemůže sáhnout, aby nepřišel o očekávaný státní příspěvek.

Daňový poplatník tak sáhne do jedné kapsy, aby zaplatil daně, ty protečou státním rozpočtem do druhé kapsy na účet u stavební spořitelny, odkud si je bude moci vybrat zpět po ukončení šestileté vázací doby. „Průtok“ státním rozpočtem také není zadarmo: Stavební spořitelna musí poslat žádost o státní příspěvek na Ministerstvo financí, tam musí úředník zkontrolovat, zda má konkrétní klient na příspěvek nárok, a následně odeslat státní příspěvky stavební spořitelně.

Státní rozpočet navíc nemá peníze na rozdávání. Naopak si sám půjčuje. V současnosti sice za nejnižší úrokovou míru v historii (za poslední emisi 10letých státních dluhopisů zaplatí roční úrokovou sazbu 0,87 procenta), ale i vyplacené státní příspěvky zvyšují naši zadluženost, zadluženost všech občanů České republiky. Ušetří-li stát na výplatě státního příspěvku, ušetříme tím my všichni.

Autor:


Kolik musíte spořit

let %
Vypočítat
Musíte pravidelně ukládat
Zjistit přesnější výpočet




Hlavní zprávy

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Pracovník skladu

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.