Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stát vám na penzi nepřispěje

aktualizováno 
Pracujete pro stát? Máte smůlu! Nepočítejte s nadprůměrnými odměnami, ale ani s příspěvky na penzi, dnes již běžnými v soukromém sektoru. Jak stát podporuje příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění? Jakých chyb se dopouští při formulování daňových úlev a osvobození od sociálního a zdravotního pojištění?

Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na životní pojištění poskytuje podle průzkumů zveřejněných v poslední době již většina významných tuzemských podniků. Základem podnikových penzijních systémů je především penzijní připojištění, které získalo státní podporu nejdříve a umožňuje poskytovat příspěvek ve výši 3 % ročního vyměřovacího základu zaměstnance (hrubé mzdy) jako daňově uznatelný výdaj osvobozený navíc od sociálního a zdravotního pojištění. Do výše 5 % měsíčního vyměřovacího základu je tento příjem pro zaměstnance ještě osvobozen od daně z příjmu.

Vedle penzijního připojištění lze zaměstnancům přispívat na důchod i životním pojištěním. V tomto případě je daňově uznatelným výdajem nejvýše 8 000 Kč ročně a také z této platby se neodvádí sociální a zdravotní pojištění. Pokud je zaměstnavatel ještě štědřejší a nabídne vyšší příspěvek, z části hrazený z čistého zisku, je do 12 000 Kč ročně pro zaměstnance opět osvobozen od daně z příjmu.

Možnosti současného systému
Hrubá mzda zaměstnance 15 000 Kč měsíčně
Příspěvek do penzijního fondu 450 Kč měsíčně
Příspěvek do důchodového pojištění 666 Kč měsíčně 
Celkem daňově uznatelných příspěvků 1116 Kč měsíčně

Úspora podniku v porovnání 
se stejnou částkou v hrubé mzdě 4 687 Kč ročně
Zisk zaměstnance oproti výplatě přes mzdu 3 090 Kč ročně*

Naspořeno za 30 let z příspěvků podniku 827 500 Kč**
(bez případných vlastních plateb)

* Nezohledňuje poplatky konkrétního vybraného produktu
** Při průměrných výnosech penzijního připojištění ve výši 3,5 % p.a. a investičního důchodového pojištění 6 % p.a.

Vedle daňového zvýhodnění jsou tedy tyto příspěvky při splnění určitých podmínek osvobozeny od odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Konkrétně jsou osvobozeny všechny platby pojistného do penzijního připojištění se státním příspěvkem, pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ smrti nebo dožití, do důchodového pojištění, úrazového a zdravotní pojištění.

Jak je patrné z výše uvedené tabulky, současná legislativa umožňuje poměrně značný prostor pro tvorbu soukromých úspor na stáří. Řada firem ho alespoň z části využívá, a to pod vlivem diskusí o nedostatečnosti státního penzijního systému a vlivem konkurence v oblasti zaměstnaneckých výhod. Problémem ovšem zůstává, že ačkoliv od doby zavedení daňových úlev uplynulo již několik let, řada ustanovení vyvolává mnoho otázek a celý systém podpory je značně nesystémový a diskriminační. Více například ZDE.

Kdy do důchodu a za kolik? Čtěte ZDE.

Nejen daňové úlevy, u  kterých dosud neexistuje jednotný výklad pro finanční úřady, ale i podpora ve formě osvobození od sociálního a zdravotního pojištění v sobě obsahuje řadu nelogičností. Pomineme-li diskuse, zda má vůbec existovat toto osvobození, je otázkou, jaký je význam této podpory vyňatých produktů. Proč je podporováno krátkodobé spoření formou pojištění bez současného splnění zákonných podmínek pro přiznání daňových výhod soukromého životního pojištění? Proč jsou osvobozeny příspěvky zaměstnavatele na krytí rizika smrti zaměstnance následkem úrazu, ale nikoli na riziko smrti z jakékoli příčiny? Co vše je možné skrýt pod pojem zdravotní pojištění? Z uvedeného seznamu osvobozených produktů jednoznačně nevyplývá, zda má být účelem podpora spořících produktů na stáří či produktů s výraznou sociální funkcí v podobě výplaty kapitálu při vážné životní situaci, na kterou se nelze dostatečně připravit odložením části úspor. Jednou z podmínek pro osvobození od sociálního a zdravotního pojištění u vyjmenovaných produktů je nevázání příspěvků zaměstnavatele na tzv. výkon zaměstnání. Přitom daňová úleva penzijního připojištění je dána procentem z hrubé mzdy zaměstnance. Není již toto vazba na výkon, kdy zaměstnanci s vyšší hrubou mzdou dostávají automaticky vyšší daňově uznatelný příspěvek na penzijní připojištění?

Státní podpora diskriminuje životní pojištění

Nižší výše státní podpory životního pojištění ve vztahu k penzijnímu připojištění je známou skutečností, nicméně životní pojištění je v řadě organizací doslova zakázané. Stovky organizací, které tvoří Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP), mohou z tohoto fondu svým zaměstnancům hradit pouze penzijní připojištění. V nesčetných případech je tolik potřebných výdajů z FKSP, jehož objem je značně omezen, že pro spořící produkty nezbývá prakticky žádný prostor. Nad rámec FKSP je možné příspěvky poskytovat pouze v případě, kdy je podle rozpočtových pravidel možné tvořit jiný sociální fond než FKSP, který již není vázán na objem mezd. Státní příspěvkové organizace, organizační složky státu a příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky, však nemohou poskytovat příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění či jiný produkt vhodný ke spoření na stáří. Pouze územní samosprávné celky a jejich organizační složky (např. městské úřady), které nezřizují FKSP,  mohou zřídit sociální fond, z kterého lze teoreticky hradit příspěvky na libovolný finanční produkt. Je v uvedené podpoře nějaká koncepce? Z jakého důvodu není všem zaměstnancům dána možnost svobodného výběru a nelze plně využít nejefektivnějšího způsobu spoření na stáří v podobě příspěvků zaměstnavatele?

Následující tabulka ukazuje, že možnosti příspěvků např. lékařům, učitelům či policistům jsou výrazně nižší než např. v soukromém sektoru. Navíc, pro riziková povolání jakým je třeba policista, by byla  možnost příspěvků na životní pojištění kryjící vybraná životní rizika jistě smysluplná.

Možnosti přispívání organizací na penzijní připojištění (PP) a životní pojištění (ŽP)
  obchodní společnosti, družstva, státní podniky rozpočtové organizace příspěvkové organizace **
organizační složky státu územní samosprávní celky *
PP ŽP PP ŽP PP ŽP PP ŽP
náklady ANO ANO NE NE NE NE NE NE
FKSP

ANO

***

NE ANO *** NE x x ANO *** NE
sociální fond

ANO

***

ANO

***

x x ANO *** ANO *** x x

* včetně organizačních složek územně samosprávných celků
** včetně státních příspěvkových organizací i příspěvkových organizací územně samosprávných celků
*** za předpokladu, že tento fond tvoří
x netvoří 

Zdroj: Fincentrum

Penzijní připojištění ve víru změn.
Do starobní penze nejdříve v 60 letech. Více ZDE.

Z uvedených nelogičností je zřejmé, že státní podpora vzniká vždy na pozadí určitých podmínek a tlaků nejrůznějších skupin v době schvalování státní podpory. Legislativa však již v sobě nereflektuje změny situací na trhu a celkový koncept státní podpory penzijních produktů se zcela vytrácí.

Přispívá Vám zaměstnavatel na životní pojištění či penzijní připojištění? Domníváte se, že jde o výhodný benefit nebo preferujete peníze na ruku? Děkujeme za názory.

 

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
V Česku už se dá pojistit pro případ teroristického útoku

Teroristických útoků v Evropě a dovolenkových destinacích, při kterých zahynuli nebo byli zraněni lidé, se v posledních letech událo několik. Donedávna se na...  celý článek

Ilustrační snímek
O kolik peněz přijdete na nemocenské a jak finanční ztrátu zvládnout

Onemocnění nebo úraz jsou nepříjemné záležitosti. A když se jejich léčba prodlouží, situace se ještě víc komplikuje, a to po finanční stránce. Jak se připravit...  celý článek

Ilustrační snímek
Spadl mi květináč na sousedovo auto. Zaplatí to pojišťovna?

Jste zásadně proti pojistkám? Jasně, spoustu událostí, byť nešťastných, zvládne člověk vlastními silami či s pomocí rodiny. Pojištění odpovědnosti by však měl...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.