Spočítejte si možný výnos vaší investice. |
V období před finanční krizí v roce 2008 jsme bublinu neviděli nikde. Jistě, hrstka lidí poukazovala na nebezpečně rostoucí rizika. Ostatní je však v lepším případě považovali za škarohlídy a chronické pesimisty, v horším případě za blázny.
V současné době je všechno jinak. Dnes vidíme bublinu všude, i tam, kde žádná není. Jak vypadá skutečná bublina, takzvaná spekulativní mánie, popisuje profesor ekonomie na Yaleově univerzitě Robert Shiller: „Zprávy o svižném růstu cen vedou k nadšení investorů a vždy se objeví nějaký výklad či příběh, který má cenové zvýšení opodstatnit. Tento výklad potom přitahuje stále širší vrstvu investorů, čímž se roztáčí cenová spirála.“
Bubliny se mohou nafukovat velmi dlouho. Pro mnoho lidí je nesnesitelná pouhá představa, že se jejich soused či kolega z práce chlubí vysokými výnosy z investic, zatímco oni stojí mimo trh. Tato lidská přirozenost bubliny pohání, stejně jako touha o napodobení něčeho, co je právě moderní a co „dělají prostě všichni“.
Které tři investice tedy dnes vykazují známky spekulativní bubliny?
1. bublina Realitní trh v Praze a dalších velkých městech
V Praze je málo nových bytů a stavebních povolení zrovna moc nepřibývá. Vzhledem k tomu, že ceny nemovitostí v poslední době rostou velice svižně, lidé si mezi sebou šíří příběhy o snadném zisku. Něco ve stylu „můj byt má minimálně o polovinu vyšší hodnotu než před dvěma lety“. Spousta lidí si myslí, že nemovitost je vůbec nejlepší investice.
Studie ukazují, že ceny nemovitostí na dlouhém horizontu drží krok s inflací. Reálný výnos se tedy pohybuje kolem nuly. Ceny nových bytů v Praze aktuálně rostou meziročně o více než 20 %. V kontextu historických dat se však stěží jedná o udržitelný a normální vývoj.
Americký investor Howard Marks popisuje splasknutí realitní bubliny v USA v roce 2008, kdy miliony Američanů ztratily střechu nad hlavou, slovy: „Panovalo slepé přesvědčení, že rezidenční a jiné nemovitosti poskytují jistý zisk a ochranu před inflací. Příliš volný přístup ke kapitálu s nízkými úrokovými sazbami a uvolněnými podmínkami motivoval k zadlužování, které se ukázalo jako nadměrné.“
Nelze si nevšimnout určitých podobností s realitním trhem v Praze. A netýká se to zdaleka jen Prahy. Jasné známky bubliny vykazují například Vancouver nebo Oslo.
2. bublina Od Tesly se čekají zázraky
Tesla jede na vítězné vlně. Tedy soudě podle jejích akcií, které od začátku letošního roku vzrostly o víc než 50 %. Akcie mnohých tradičních automobilek přitom výrazně zaostaly. Investoři si Tesly velmi cení, v současné době má tržní hodnotu srovnatelnou s General Motors. Před pár týdny byla krátce nejhodnotnější americkou automobilkou.
Článek vznikl ve spolupráci se společností Partners |
A jaká je interpretace, jež má opodstatnit současnou vysokou cenu akcií? Jednoduchá. Tesla je obrovský inovátor, Elon Musk génius a elektromobilům patří budoucnost. Tradiční (čtěte: dinosauří) automobilky tříští svou pozornost, když stále investují do neperspektivního dieselu a podobně.
Ale moment, něco tady nehraje. Nesedí čísla. Firma General Motors v minulém roce prodala rekordních deset milionů vozů, dosáhla čistého zisku 9,4 miliardy dolarů a sedí na hotovosti více než 21 miliard dolarů. Tesla prodala zhruba 76 tisíc vozů, je ve ztrátě, zadlužená a s hotovostí zhruba dvě miliardy dolarů. Přesto má stejnou tržní hodnotu jako GM. A také srovnatelnou hodnotu s respektovanou BMW.
Tesla je zkrátka akcie plná naděje. Stojí za ní hezký příběh, který prodává. V budoucnu se může stát velkou a ziskovou automobilkou. Problémem je, že akcie na současné cenové úrovni odpovídají tomu, že Tesla už takovou firmou je. Jenže společnost se stále nachází ve ztrátě a bude potřebovat ještě spoustu peněz, aby se svou velikostí významně přiblížila zavedeným automobilkám.
Nadšení investorů je velké, avšak prostor pro zklamání ještě větší. Navíc pozor, dinosauři nespí. Díky rekordním ziskům z poslední doby mají hromadu peněz na výzkum a vývoj, konkurence v segmentu elektromobilů sílí. A třeba má pravdu Toyota, která masivně investuje do vodíkového pohonu. Kdo ví.
3. bublina Bitcoin a další virtuální měny jsou prostě in
Na závěr Bitcoin. Shillerova definice skvěle sedí, protože zprávy o cenových nárůstech významně nadchly investory, respektive spekulanty. Před rokem se cena Bitcoinu pohybovala kolem 600 dolarů, aktuálně je to kolem 2000 dolarů. A to zaručeně přitahuje pozornost. Stejně jako jednoduchý a pro mnohé atraktivní příběh. Bitcoin je převratný systém, který umožňuje provést transakci anonymně a přímo, tedy bez zasahování zprostředkovatele (banky), vlády nebo dokonce otravného regulátora trhu.
Ne že by Bitcoin a jiné virtuální měny nepřinášely žádný užitek. Existuje ale mnoho otázek týkajících se zneužití k trestné činnosti, financování terorismu nebo třeba hackerských útoků. Není ani jisté, jestli je Bitcoin dlouhodobě životaschopný projekt nebo jen módní výstřelek. Ani jaká je jeho férová cena.
Lidé si myslí, že prodají včas
Spekulativní mánie končí vždy stejně. Protože je velmi těžké zbavit se investice přinášející tak rychlé a vysoké výnosy, většina lidí neprodá včas. Čím vyššího výnosu dosáhnou, tím více nesnášejí myšlenku, že by měli prodat. Chtějí zkrátka ještě víc. A při náhlém krachu většina prodělá kalhoty.
