Mám risknout penzijní reformu, nebo spoléhat na stát? Kalkulačka odpoví

S chystanou penzijní reformou čeká každého klíčové rozhodnutí: spoléhat jen na státní penzi, nebo vstoupit do druhého důchodového pilíře a začít spořit i v soukromých penzijních fondech? Nová kalkulačka napoví finančně výhodnější řešení.

Pro správné rozhodnutí je potřeba znát dva zásadní parametry - měsíční hrubý výdělek a počet let zbývajících do odchodu do penze.

Oba údaje na kalkulačce nastavíte posunem šipek. Svůj důchodový věk podle stávající legislativy zjistíte zde. Novela zákona o důchodovém pojištění ovšem počítá s dalším prodlužováním věkové hranice. Zda a případně jakým způsobem by se vás odklad dotkl, zjistíte zde.

Výsledek dost zásadním způsobem ovlivní odhad předpokládaných ročních výnosů soukromých penzijních fondů. Analytici odhadují, že peníze vložené do nově vzniklých fondů se mohou po odpočtu inflace a poplatků za správu zhodnotit o zhruba jedno až dvě procenta ročně. U dynamičtějších fondů může být čistý výnos vyšší, okolo tří až čtyř procent.

Na kalkulačce si můžete nastavit dvě varianty výnosů:

• Konzervativnější a méně rizikovou formu spoření, kdy vámi zvolený soukromý fond bude po odpočtu inflace a poplatků zhodnocovat vložené peníze ročně o čisté jedno procento.
• Dynamičtější a více rizikovou formu spoření, kdy vámi zvolený soukromý fond bude po odpočtu inflace a poplatků zhodnocovat vložené peníze ročně o čistá tři procenta.

Kalkulačka vám po zadání tří základních údajů (hrubý výdělek, odchod do penze, výnos fondů) spočítá rozdíl mezi čistě státním důchodem a penzí s využitím fondů. Tedy, zda je pro vás finančně výhodnější ponechat tři procenta odvodů ve státním pilíři a odvod na státní penzi raději nekrátit. Nebo zda se vyplatí přesměrovat tři procenta odvodů do soukromých fondů.

Výpočet předpokládá výplatu z fondu po dobu dvaceti let.

Příklad 1: Vyděláváte měsíčně 25 tisíc korun hrubého a do penze vám zbývá deset let.
Doporučení kalkulačky: vyplatí se vám zůstat ve státním penzijním systému a nepřesouvat tři procenta odvodů do soukromých fondů. Ani při uvažovaném tříprocentním zhodnocení peněz ve fondech nepokryje výnos z fondu výpadek vzniklý snížením státní penze. Rozdíl činí v tomto případě 32 korun měsíčně.

Příklad 2: Vyděláváte měsíčně 35 tisíc korun hrubého a do penze vám zbývá dvacet let.
Doporučení kalkulačky: Vyplatí se vám přesměrovat do fondů tři procenta odvodů z prvního důchodového pilíře. Ovšem pouze tehdy, pokud vsadíte na rizikovější dynamickou variantu. S ní byste měli při tříprocentním výnosu získat měsíčně o 285 korun více. Lidé, kteří zvolí méně rizikové fondy s jednoprocentním čistým výnosem, na tom ale budou v tomto případě úplně stejně jako ti, kdo budou pobírat jen čistě státní důchod.

Státní důchod

Kalkulačka počítá s růstem reálných mezd i důchodů o 2 % ročně, tzn. že důchod si udrží stávající poměr ke mzdě.

Pro roky v druhém pilíři se roční výměra penzí krátí o 15 procent.

Už z těchto příkladů je vidět, jak může i malá změna parametrů ovlivnit konečný výsledek. Stačí drobný výkyv ve výkonnosti fondů a výsledek může vyznít opačně. Pokud se tedy rozdíl mezí "státní" a "fondovou" variantou pohybuje v řádu několika málo desetikorun, je na uvážení každého, zda se mu riziko vyplatí.

Lidé, kterým do penze zbývá jen pár let, pak musí vzít v úvahu ještě jedno hledisko. Uvažovaného zhodnocení dosahují fondy v delším časovém období. Zvláště rizikovější dynamické fondy pak třeba za čtyři roky, které dotyčnému do odchodu do penze zbývají, nemusí vydělat vůbec nic.

Pokud vám kalkulačka sdělí, že je pro vás finančně výhodné vstoupit do druhého pilíře, počítejte s tím, že k přesměrovaným třem procentům budete muset přidat další dvě procenta z hrubého platu. Tato dvě procenta ovšem můžete z platu odkládat a šetřit ve fondech i v případě, že si ponecháte jen čistě státní důchod. Výpočet je proto nezohledňuje.