Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Státní podpora je věda

  10:02aktualizováno  10:02
Státní podpora je pro mnohé účastníky stavebního spoření tou největší motivací. Máme však o ní dostatečné množství informací? Některé zásady týkající se připisování a výplaty státní podpory jsou již všeobecně známé. Nebude ale jistě na škodu některé z těchto zásad si připomenout a především upřesnit.
 Státní podporu definuje zákon o stavebním spoření 96/1993 Sb. ve své části II. § 10 říká:

 (1) Státní podpora přísluší účastníkovi, pokud jím je fyzická osoba, při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně a poskytuje se ze státního rozpočtu České republiky formou ročních záloh.

Tedy právnické osoby přesto, že si smlouvu o stavebním spoření mohou uzavřít, nárok na státní podporu nemají.

Státní podpora je vyplácena ze státního rozpočtu, který je jejím poskytováním stále více zatěžován. Účastníků stavebního spoření totiž přibývá, ale na růstu bytové výstavby se to příliš neprojevuje. Proto se ozývají hlasy, že státní podpora by se měla snížit, nebo by měla být prodloužena minimální doba spoření, která je nyní stanovena na pět let, nebo že by státní podpora měla být poskytována pouze v souvislosti s řešením bytových potřeb účastníků. Naopak stavební spořitelny hájí její současnou výši tím, že je třeba mít „přátelské klienty“, kteří pouze spoří bez čerpání úvěru a kteří tak tvoří svým úsporami fond stavebního spoření, ze kterého jsou pak poskytovány úvěry. Naopak byly slyšet i opačné názory, že státní podpora by mohla být zvýšena.

A jaké jsou podmínky stanovené zákonem pro výplatu státní podpory? Účastník nesmí po dobu pěti let s vkladem nakládat, jedinou výjimkou je případ, kdy bude vklad při poskytnutí úvěru použit na bytové potřeby. Pokud účastník o úvěr požádá, má nárok na výplatu státní podpory pouze za dobu, po kterou spořil. Čerpá-li úvěr po třech letech, dostane státní podporu jen za tři roky spoření. Pokud tyto podmínky nebudou dodrženy, ztratí účastník na výplatu státní podpory nárok a stavební spořitelna musí podle zákona zálohy jeho státní podpory vrátit do dvou měsíců ministerstvu.

(2) Poskytovaná záloha státní podpory činí 25 % z ročně uspořené částky, maximálně však z částky 18 000 Kč.

Dnes již ví asi úplně každý, že státní podpora může za jeden rok dosahovat výše maximálně 4 500 Kč. Proběhlo již několik diskusí o její výši, přesto je stále jednou z největších výhod stavebního spoření  -  alespoň pro ty, kdo nechtějí čerpat úvěr. Je pravda, že 4 500 Kč v roce 1993 bylo něco jiného než 4 500 Kč v roce 2001.

Tento odstavec zákona se ale odvolává na „ročně uspořenou částkou“. Co že to vlastně je? Počítá se do ní také za minulý rok připsaná státní podpora nebo ne?

Ročně uspořenou částkou se rozumí: součet vkladů v daném roce připsaných na účet stavebního spoření, úroků z vkladů a úroků ze státní podpory připsané na účet v daném roce a dále částky, která se převádí z hlediska nárokování státní podpory z minulých let. Od tohoto součtu se odečtou úhrady (tj. poplatky) odúčtované z účtu v daném roce a tak dostaneme „ročně uspořenou částku“, jejíchž 25% určí výši státní podpory (shora ohraničené samozřejmě 4 500 Kč).

(3) V případě uzavření dvou smluv o stavebním spoření se státní podporou jedním účastníkem v témže kalendářním roce tak, že následná smlouva je uzavřena po ukončení platnosti předchozí smlouvy, bude připsána záloha státní podpory na následně uzavřenou smlouvu pouze do výše rozdílu mezi maximální částkou státní podpory a částkou státní podpory připsanou za daný kalendářní rok na předchozí smlouvu.

Tento odstavec hovoří o následných smlouvách. Pokud účastník v jednom kalendářním roce svou smlouvu ukončí a zároveň si až poté uzavře novou následnou smlouvu, dojde k dělení státních podpor. Tedy pokud na první smlouvě nevyčerpal celou státní podporu, má nárok na její  zbytek ze 4 500 Kč na své druhé smlouvě. Podmínkou je, aby následná smlouva byla uzavřena teprve po ukončení  předchozí smlouvy, aby se nepřekrývaly ani o jediný den. Podrobněji rozebírá překrývání smluv a státních podpor tento komentář.

Pokud vás teorie příliš nezajímá a chcete se dovědět více o praktickém využití úvěrů ze stavebního spoření, podívejte se na stránky sporení.idnes.cz. 

Jaké máte zkušenosti s nárokováním a výplatou státní podpory stavebního spoření? Máte s ní nějaké špatné zkušenosti z praxe? Myslíte si, že dojde ke snížení nebo zvýšení výše státní podpory – proč?

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Hypotéky dál zdražují. Objemy atakují hranici 21 miliard korun

V květnu úrokové sazby u hypoték pokračovaly v růstu. I když průměrná sazba mírně vzrostla, a to na 2,03 procenta, o hypotéky je stále zájem. Dokonce větší než...  celý článek

Ilustrační snímek
Přichází renesance úvěrů ze stavebního spoření? Rozhodne o tom ČNB

Zdá se, že úvěry ze stavebního spoření jsou opět v kurzu. Naznačují to údaje o nově poskytnutých úvěrech i aktivity stavebních spořitelen přizpůsobit svoji...  celý článek

„Mnoho mladých lidí dnes utrácí hlava nehlava a nemá žádný finanční plán do...
Hypotéku a úvěr splácí déle a dráž. Paradox? Ne, je to výhoda, míní

Existují dva přístupy ke splácení hypotéky. Jedním z nich je splatit hypotéku co možná nejrychleji, druhým pak snížit měsíční splátky na minimum a s...  celý článek

DUMREALIT
Nový obor podnikání - majitel nové pobočky

DUMREALIT
Praha, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.