Vzory smluv

podle životní situace

články podle právních odvětví

stavební práce

stavební práce | foto: Vladan Rámiš, iDNES.cz

Stavbyvedoucí není oprávněn měnit smlouvu o dílo

  • 0
Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp.zn. 23 Cdo 4931/2010 ze dne 19.12.2012 řešil otázku, která v praxi nebude neobvyklá: je stavbyvedoucí oprávněn měnit smlouvu o dílo, kterou uzavřel jeho zaměstnavatel?

V daném případě se jednalo o to, že stavbyvedoucí - zaměstnanec generálního dodavatele stavby - na stavbě potvrzoval subdodavatelské firmě, která měla s generálním dodavatelem uzavřenu písemnou (subdodavatelskou) smlouvu o dílo, provedení víceprací včetně jejich ocenění. Ve smlouvě o dílo však bylo výslovně sjednáno, že za objednatele (generálního dodavatele stavby) jsou osobami oprávněnými k jednáním ve věcech smluvních (a také technických) jiní její zaměstnanci, nikoliv stavbyvedoucí. Subdodavatelská firma se následně u soudu domáhala uhrazení víceprací potvrzených stavbyvedoucím a argumentovala tím, že stavbyvedoucí jednal za objednatele jako oprávněná osoba ve smyslu § 15 Obchodního zákoníku.

Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník

§ 15

(1) Kdo byl při provozování podniku pověřen určitou činností, je zmocněn ke všem úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází.

(2) Překročí-li zástupce podnikatele zmocnění podle odstavce 1, je takovým jednáním podnikatel vázán, jen jestliže o překročení třetí osoba nevěděla a s přihlédnutím ke všem okolnostem případu vědět nemohla.

(3) Zmocnění podle odstavce 1 nezaniká smrtí podnikatele, pokud podnikatel nestanovil, že má trvat pouze za jeho života. Zmocněnec však může po smrti podnikatele činit jen úkony v rámci obvyklého hospodaření. Úkony přesahující rámec obvyklého hospodaření může činit jen se souhlasem dědiců a se svolením soudu.

Stavbyvedoucí sjednává jen drobné subdodávky

Plné znění rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 23 Cdo 4931/2012

Ačkoliv v jiných sporech dospěl Nejvyšší soud ČR k závěru, že stavbyvedoucí je oprávněn uzavírat jménem svého zaměstnavatele drobné subdodavatelské smlouvy, v daném případě nedal žalobkyni za pravdu. Vyšel z logické úvahy, že pokud smluvní strany přímo ve smlouvě sjednaly, kdo je oprávněn jednat ve věcech smluvních, a zhotoviteli to (jako smluvní straně dané smlouvy) bylo jasně známo, nemůže se pak dovolávat § 15 Obchodního zákoníku, navíc za situace, kdy je zřejmé, že stavbyvedoucí obvykle ke změně smluv o dílo oprávněn nebývá. Zjednodušeně řečeno, podle Nejvyššího soudu je stavbyvedoucí oprávněn sjednávat drobné prováděcí smlouvy, které jsou nutné pro realizaci samotné stavby (doprava materiálu, provedení dílčí práce apod.), ale pokud jeho zaměstnavatel sám takovou smlouvu dříve uzavřel, nemůže ji stavbyvedoucí měnit.

Právní věty rozhodnutí sp.zn. 23 Cdo 4931/2010

I. Je-li určitá osoba pověřená činností stavbyvedoucího, není s výkonem této činnosti obvykle spojeno oprávnění měnit (popř. rušit) dříve uzavřenou smlouvu o dílo. Neobvyklost tohoto oprávnění stavbyvedoucího vyplývá především z činností, které stavbyvedoucí na stavbě obvykle vykonává a dále z obvyklých smluvních ujednání, v nichž jsou uváděny osoby oprávněné jednat ve věcech smluvních a technických, k nimž stavbyvedoucí nepatří, popř. lze tuto neobvyklost dovozovat i ze smluvních ujednání, jimiž je upravováno sjednávání změn smlouvy (tj. zejména víceprací). Naproti tomu při činnosti stavbyvedoucího obvykle dochází k uzavírání smluv k provedení potřebných prací či výkonů pro realizaci stavby, pokud se jedná o drobné práce či výkony.

II. Ke vzniku nároku zhotovitele na zvýšenou cenu díla v případě jeho rozšíření nebo změny (zvýšení jeho kvality) je nezbytná předchozí dohoda objednatele a zhotovitele na vlastním rozšíření díla nebo jeho kvalitativní změně, čili dohoda o změně smlouvy o dílo. Pokud ke změně smlouvy o dílo týkající se rozšíření díla mezi účastníky nedojde, nelze požadovat po objednateli zaplacení ceny za provedené vícepráce. Jinak řečeno, objednatel není povinen zaplatit zhotoviteli jinou než ve smlouvě dohodnutou cenu díla (případně cenu určenou způsobem stanoveným ve smlouvě), nejde-li o snížení či zvýšení ceny díla za podmínek vymezených v ustanovení § 549 obchodního zákoníku. Provede-li proto zhotovitel práce nad sjednaný rozsah díla a nejsou-li dány podmínky dle § 549 obchodního zákoníku pro vznik povinnosti objednatele zaplatit zhotoviteli cenu přiměřeně zvýšenou, nemůže zhotovitel hodnotu takových víceprací požadovat z titulu bezdůvodného obohacení, neboť v takovém případě se nenaplní žádná ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení upravených v § 451 a 454 občanského zákoníku. V takovém případě totiž nejde o plnění bez právního důvodu, ale o plnění na základě smlouvy o dílo, u něhož nebyly splněny podmínky pro úhradu těchto prací.