Státní příspěvek by měl klesnout plošně ze současných 4500 na maximálně 3000 korun ročně, doba spoření se prodlouží z pěti na šest let. A děti do patnácti let nebudou mít na dotaci od státu nárok vůbec. Obsah finální představy potvrdil dobře informovaný zdroj z ministerstva financí. "Již v březnu by měl být na stole vlády," uvedl.
K získání maximální podpory bude muset klient navíc naspořit více než v současné době. Stát by totiž vyplácel 15 procent z ročně naspořené částky (maximálně z 20 tisíc korun). V současné době vyplácí 25 procent maximálně z 18 tisíc korun.
"Mohu potvrdit, že zákon se připravuje," uvedl mluvčí ministerstva financí Jaroslav Dědič bez dalších podrobností. Podaří-li se Sobotkovi dotáhnout změnu spoření do konce, začnou nová pravidla platit od příštího roku. Smluv uzavřených do té doby se změny nedotknou.
Návrh už posvětila komise premiéra Vladimíra Špidly, v níž jsou zástupci koaličních stran a ekonomičtí ministři. V parlamentu se však očekává boj o to, aby přece jen byli více zvýhodněni lidé, kteří úspory použijí na pořízení bydlení.
Sobotkovým cílem je snížit výdaje státu na podporu spoření, které v současné době dosahují 13 miliard ročně. V průběhu devíti let se mají snížit pod pět miliard. Stavební spoření by mělo i po omezení zůstat výhodné pro zhodnocování úspor.
Jeho roční výnosnost by ale klesla ze současných dvanácti na zhruba sedm procent.
Podpora stavebního spoření má být pro všechny stejná
Státní příspěvek na stavební spoření by měl zůstat stejný pro všechny klienty i po jeho snížení ze 4500 maximálně na 3000 korun ročně. To prosazuje s platností od příštího roku ministr financí Bohuslav Sobotka a podporuje jej v tom komise pro reformu veřejných financí.
Ministerstvo financí ve finále řady jednání opustilo záměr, aby lidé, kteří úspory použijí výhradně na pořízení bytu či domku, dostávali více než ostatní. "Ukázalo se, že administrativní náklady na odlišení podpory podle použití úspor a na kontrolu by byly příliš vysoké," tvrdí zdroj informovaný o výsledku jednání.
Sobotka původně zvažoval následující variantu, kterou prosazovali zástupci Unie svobody ve vládě, zejména ministr pro místní rozvoj Pavel Němec. Lidé, kteří by úspory využili k pořízení bydlení, by dostávali od příštího roku při naspoření 20 tisíc ročně příspěvek tři tisíce korun a ostatní o tisíc korun méně.
Nakonec se však rozhodl současných 25 procent ročně maximálně z 18 tisíc naspořených korun plošně snížit bez rozdílu na 15 procent maximálně z 20 tisíc. Spíše než obavy z administrativních nákladů stojí za principem "stejného metru" podle některých zdrojů tlak stavebních spořitelen.
Ty se totiž obávaly, že nižší podpora pro takzvané spřátelené klienty, kteří po pěti letech peníze i se státní dotací používají na libovolné účely, by odradila velkou masu klientů a ohrozila celý systém.
Chystaný model každopádně zvýhodňuje bohatší občany. Na limit tří tisíc korun totiž dosáhne jen ten, kdo může měsíčně spořit 1700 korun. Podle dosavadních statistik však lidé v průměru spoří zhruba 900 korun měsíčně. To by jim v novém modelu umožnilo získat jen polovinu maximálního příspěvku.
Zástupci stavebních spořitelen nechtěli Sobotkův plán komentovat. "Nemáme k dispozici oficiální informace o tom, že by to byl konečný návrh," uvedl tajemník Asociace stavebních spořitelen Jan Pátek.
