Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stavební spoření čekají změny

  0:01aktualizováno  0:01
V Česku dávno přestalo platit, že lidé se neumějí dobře starat o své úspory. Tato vcelku pozitivní informace však dělá vrásky ministru financí Bohuslavu Sobotkovi, který za investiční prozření drtivé části obyvatel platí ze státního rozpočtu víc než deset miliard ročně. Řeč je o státem dotovaném stavebním spoření, které nyní využívá 4,5 milionu lidí. Ročně mohou dostat od státu za to, že spoří, až 4 500 korun.

Loni spoření trefně charakterizoval poslanec ODS Vlastimil Tlustý. Slovo "stavební" podle něj nevyjadřuje realitu, protože vlastně jde o "státem dotované spoření".

Ministr Sobotka chystá reformu, aby rostoucí výdaje zastavil a nejlépe ušetřil. "Chceme, aby se podporovali klienti, kteří investují do stavebních účelů. Původní myšlenka se vytratila, dnes je to čistě spořicí instrument," uvedl mluvčí ministerstva Jaroslav Dědič.

Jsou slova o vytracení původní myšlenky pravdivá? A jaká ta myšlenka vůbec byla? Stavební spoření vzniklo v roce 1993. Úroky u stavebních spořitelen byly nastaveny pevně: tři procenta za vklady, šest procent za úvěr.

Úročení vkladů bylo tehdy několikanásobně nižší než v bankách. Státní příspěvek tento rozdíl fakticky vyrovnával a současně umožňoval spořitelnám slibovat výrazně levnější úvěry v logice - platím méně na úrocích, mohu levněji půjčovat.

Ani jedno z toho v současné době neplatí. Výnosy jsou několikanásobně vyšší než v bankách a úvěrům těžce konkurují levnější hypotéky.

Princip stavebního spoření stojí na tom, že více lidí pouze spoří a z nashromážděných peněz se poskytují úvěry. Otázkou je, proč musí být výhodnější sedmkrát, a ne třeba jen, pětkrát, třikrát či dvakrát.

Jinak řečeno, proč by stát musel být tak štědrý, když stavební spoření může být atraktivní i za méně peněz.

Snaha ušetřit na podpoře stavebního spoření ovšem nevychází prioritně z pohoršení nad "vytracením původní myšlenky," ale z celkově špatného stavu státního rozpočtu, z něhož vláda utrácí mnohem více, než vybere, a hledá úspory, kde se dá.

Jaké podmínky nabízejí jednotlivé stavební spořitelny? Která nabízí nejlepší zhodnocení a která je naopak nejvýhodnější pro čerpání úvěru? Podrobnosti hledejte zde!

Výdaje na stavební spoření totiž tvoří v posledních dvou letech zhruba 1,4 procenta celkových výdajů a poměrně se jejich podíl už nezvyšuje. Současně během uplynulých osmi let nebyl příspěvek nijak valorizován a například na Slovensku byl rovnou o 1 500 korun vyšší.

Vztáhneme-li výši příspěvku k inflaci cen stavebních prací, ať se držíme "původní myšlenky", reálná kupní síla 4 500 korun ročního příspěvku je aktuálně zhruba poloviční než v době startu stavebního spoření. Již v tomto směru dostávají každým rokem klienti reálně méně.

Předpokládejme, že se chystané "šetřící" změny, ke kterým je nutná změna zákona, podaří prosadit v parlamentu i přes evidentní politickou citlivost vyjádřenou miliony spokojených voličů čerpajících státní dotace.

Nejprve je třeba říci, že se změny nedotknou uzavřených smluv a nová pravidla budou platná až po jejich přijetí. Podaří-li se je prosadit, půjde zřejmě o některé z následujících opatření či jejich mix.

Prodlouží se doba spoření z pěti na šest či sedm let s cílem odradit část "pouzespořičů". Současná podpora se těsněji naváže na výstavbu, koupě či rekonstrukce nemovitostí a ostatním se sníží, přesto by výnosy měly zůstat vyšší než v bankách.

Zdroj: MF Dnes

Chystané změny však v sobě skrývají několik rizik, s nimiž se stát bude muset vypořádat. Lze očekávat zvýšený zájem o stavební spoření za současných podmínek před nástupem změn. To může způsobit, že výdaje státu před změnou stoupnou vlivem silného přílivu klientů a úspora pro rozpočet přijde až po několika letech.

Dalším problémem je, jak bude stát schopen kontrolovat využití vyšších podpor v případě jejich užšího navázání na výstavbu či koupě nemovitostí. Již v současné době se mnozí klienti při předčasném ukončení spoření setkávají s radami přímo od bankovních úředníků, aby si obstarali faktury o rekonstrukci, vzali si miniúvěr, a vyhnuli se tak ztrátě připsaných státních podpor. Tuzemskou praxí je, že přísnější pravidla se často snadno obcházejí.

Chcete uzavřít smlouvu o stavebním spoření pohodlně od svého počítače? Pokud tak učiníte do 17. prosince, získáte od nás navíc 400 Kč!

Chystané změny však lze považovat za logické. Efektivnost dotací státu na stavební spoření není z pohledu dopadu na trh nemovitostí nijak zásadní a jedna koruna ze 47 již vyplacených miliard na sebe natáhla necelé dvě koruny úvěru.

Stejně tak v posledních čtyřech letech neklesá počet lidí, kteří se v systému pouze vezou. Na sto klientů připadá zhruba 90 těch, kdo pouze spoří, jen deset si jich bere úvěry.

Autoři:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Hypotéky zdražují, sazby překonaly dvě procenta

Úrokové sazby u hypotečních úvěrů pokračují v pozvolném růstu. Průměrná úroková sazba v dubnu stoupla na 2,01 procenta. Na této úrovni byly sazby naposledy...  celý článek

Petr Borkovec
Názor: ČNB zvedá prst oprávněně, Češi si berou hypotéku „na krev“

Půjčit si a pořídit vlastní bydlení je trend dnešní doby. Za vhodnou investici to považuje podle průzkumu 76 procent Čechů. A není divu. Již několik let jsou...  celý článek

Martin Mašát
NÁZOR: Kam zamíří sazby hypoték. Budeme platit 2,4 nebo 10 procent?

Ceny bytů rostou do nebe, sazby hypoték jsou stále nízké a úvěry si lidé berou jak housky na krámě. Nic ale netrvá věčně. Ceny nemovitostí se zaseknou nebo...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Odhalen největší finanční podvod na světě?
Odhalen největší finanční podvod na světě?

Jedna studie Fedu z roku 2009 tvrdila, že 60 % všech hypoték bylo provázáno se sazbou LIBOR. Před lety jsme zjistili, ž... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.