Loni spoření trefně charakterizoval poslanec ODS Vlastimil Tlustý. Slovo "stavební" podle něj nevyjadřuje realitu, protože vlastně jde o "státem dotované spoření".
Ministr Sobotka chystá reformu, aby rostoucí výdaje zastavil a nejlépe ušetřil. "Chceme, aby se podporovali klienti, kteří investují do stavebních účelů. Původní myšlenka se vytratila, dnes je to čistě spořicí instrument," uvedl mluvčí ministerstva Jaroslav Dědič.
Jsou slova o vytracení původní myšlenky pravdivá? A jaká ta myšlenka vůbec byla? Stavební spoření vzniklo v roce 1993. Úroky u stavebních spořitelen byly nastaveny pevně: tři procenta za vklady, šest procent za úvěr.
Úročení vkladů bylo tehdy několikanásobně nižší než v bankách. Státní příspěvek tento rozdíl fakticky vyrovnával a současně umožňoval spořitelnám slibovat výrazně levnější úvěry v logice - platím méně na úrocích, mohu levněji půjčovat.
Ani jedno z toho v současné době neplatí. Výnosy jsou několikanásobně vyšší než v bankách a úvěrům těžce konkurují levnější hypotéky.
Princip stavebního spoření stojí na tom, že více lidí pouze spoří a z nashromážděných peněz se poskytují úvěry. Otázkou je, proč musí být výhodnější sedmkrát, a ne třeba jen, pětkrát, třikrát či dvakrát.
Jinak řečeno, proč by stát musel být tak štědrý, když stavební spoření může být atraktivní i za méně peněz.
Snaha ušetřit na podpoře stavebního spoření ovšem nevychází prioritně z pohoršení nad "vytracením původní myšlenky," ale z celkově špatného stavu státního rozpočtu, z něhož vláda utrácí mnohem více, než vybere, a hledá úspory, kde se dá.
|
Jaké podmínky nabízejí jednotlivé stavební spořitelny? Která nabízí nejlepší zhodnocení a která je naopak nejvýhodnější pro čerpání úvěru? Podrobnosti hledejte zde! |
Vztáhneme-li výši příspěvku k inflaci cen stavebních prací, ať se držíme "původní myšlenky", reálná kupní síla 4 500 korun ročního příspěvku je aktuálně zhruba poloviční než v době startu stavebního spoření. Již v tomto směru dostávají každým rokem klienti reálně méně.
Předpokládejme, že se chystané "šetřící" změny, ke kterým je nutná změna zákona, podaří prosadit v parlamentu i přes evidentní politickou citlivost vyjádřenou miliony spokojených voličů čerpajících státní dotace.
Nejprve je třeba říci, že se změny nedotknou uzavřených smluv a nová pravidla budou platná až po jejich přijetí. Podaří-li se je prosadit, půjde zřejmě o některé z následujících opatření či jejich mix.
Prodlouží se doba spoření z pěti na šest či sedm let s cílem odradit část "pouzespořičů". Současná podpora se těsněji naváže na výstavbu, koupě či rekonstrukce nemovitostí a ostatním se sníží, přesto by výnosy měly zůstat vyšší než v bankách.
Zdroj: MF Dnes
Chystané změny však v sobě skrývají několik rizik, s nimiž se stát bude muset vypořádat. Lze očekávat zvýšený zájem o stavební spoření za současných podmínek před nástupem změn. To může způsobit, že výdaje státu před změnou stoupnou vlivem silného přílivu klientů a úspora pro rozpočet přijde až po několika letech.
Dalším problémem je, jak bude stát schopen kontrolovat využití vyšších podpor v případě jejich užšího navázání na výstavbu či koupě nemovitostí. Již v současné době se mnozí klienti při předčasném ukončení spoření setkávají s radami přímo od bankovních úředníků, aby si obstarali faktury o rekonstrukci, vzali si miniúvěr, a vyhnuli se tak ztrátě připsaných státních podpor. Tuzemskou praxí je, že přísnější pravidla se často snadno obcházejí.
|
Chcete uzavřít smlouvu o stavebním spoření pohodlně od svého počítače? Pokud tak učiníte do 17. prosince, získáte od nás navíc 400 Kč! |
Chystané změny však lze považovat za logické. Efektivnost dotací státu na stavební spoření není z pohledu dopadu na trh nemovitostí nijak zásadní a jedna koruna ze 47 již vyplacených miliard na sebe natáhla necelé dvě koruny úvěru.
Stejně tak v posledních čtyřech letech neklesá počet lidí, kteří se v systému pouze vezou. Na sto klientů připadá zhruba 90 těch, kdo pouze spoří, jen deset si jich bere úvěry.
