Donedávna lidé brali stavební spoření jako v prvé řadě jako způsob, jak výhodně spořit. Teď ho začínají vnímat především jako možnost financovat bydlení. Čím si vysvětlujete takovou změnu postoje?
Vysvětlení je prosté. Stavební spoření je u nás už dostatečně dlouho na to, aby konkrétním lidem ukázalo, že je sice dobrým nástrojem pro spoření, ale že je přímo ušité pro financování bydlení. Můžete si léta spořit i bez konkrétního cíle, ale nakonec stejně zjistíte, že peníze na bydlení prostě potřebujete. A stavební spoření se najednou hodí o to víc. Čím víc lidí udělalo takovou zkušenost, tím víc jich už ví a v průzkumu uvádí, že stavební spoření je pomocníkem na financování bydlení. Stavební spořitelny tak dlouhodobě plní své poslání. Každý druhý dům či byt v ČR byl postaven nebo rekonstruován za pomoci stavebního spoření, v tom hrají stavební spořitelny nezastupitelnou roli.
Kdy je lepší sáhnout po úvěru od stavební spořitelny, než si vzít spotřebitelský úvěr či hypotéku?
Dovolím si tvrdit, že stavební spoření bylo při financování bydlení vždy výhodnější než spotřebitelský úvěr. To je dáno rozdílnou konstrukcí obou produktů. Stavební spořitelny mají prostřednictvím vkladů střadatelů zajištěn stabilní zdroj peněz pro úvěrování a současně většinou znají schopnost klienta splácet. To protože již nějakou dobu spořil, tedy odkládal peníze. Úvěry pak nejsou zatíženy tak vysokou rizikovou prémií pro případ nesplácení. Proto mají zhruba poloviční nebo i čtvrtinovou úrokovou sazbu. A rozložení splatnosti i na desítky let nám navíc umožňuje poskytovat poměrně vysoké částky, řádově kolem půl milionu, bez nutnosti zastavovat nemovitost.
Nepřehlédněte |
Silná pozice stavebních spořitelen je především v rekonstrukcích a modernizacích. Na novou kuchyň nebo koupelnu si asi nevezmete hypotéku, průměrný spotřebitelský úvěr nestačí, protože se pohybuje kolem 100 tisíc korun – právě tady dominuje stavebního spoření. A velkou výhodou je i cena. Průměrná výše úvěrů od stavební spořitelny se pohybuje kolem 4 %, spotřebitelské úvěry jsou zhruba třikrát dražší (průměrná sazba podle ČNB 11,7 %). Důležité také je, že my už klienta dobře známe.
Umí si Češi spočítat, jaký úvěr na bydlení je pro ně levnější a výhodnější?
Levnější úvěr nemusí znamenat automaticky výhru, protože jde o komplexní záležitost. Klienti si ale zpravidla výhodnost spočítat umí. Nicméně jako všechno je i toto o lidech. Někdo si například i s finančním poradcem propočítává výhodnost a rozhoduje se s přesností na koruny, někdo neřeší rozdíl ve stokorunách, protože jej považuje za příliš málo podstatný.
Kolik lidí si loni půjčilo na bydlení u stavebních spořitelen? Narůstá zájem?
Za loňský rok poskytly stavební spořitelny 75 tisíc úvěrů v objemu skoro 46 miliard korun, což představuje nárůst o 8,5 % z hlediska počtu a 22,6 % z hlediska objemu. Výše průměrného úvěru poprvé v historii překonala hranici 600 tisíc a dosáhla 610 tisíc korun. Čísla tedy narůstají.
Ruku v ruce s nízkými úrokovými sazbami u půjček ze stavebního spoření jsou však nízko i spořicí výnosy. Znamená to, že spoření už tolik netáhne?
Nominální sazby klesly. Stavební spořitelny ale i v době nízkých úrokových sazeb umějí zhodnotit vklady o více jak 3 % ročně. Žádný jiný produkt bez rizika na trhu podobný výnos nenabízí. Zajímavý je i pohled po započtení inflace, která je v poslední době velmi nízká.
Máte na mysli reálný výnos?
Ano. V loňském roce dosáhl reálný výnos po odečtení inflace 3,4 %. Takový výnos odpovídá dlouhodobému výnosu stavebního spoření a byl stejný jako například v polovině 90. let. Dlouhodobě stavební spořitelny klientům připisují reálný výnos nejčastěji mezi 1,5 % a 4 % ročně – průměr za celých 23 let je na 4 %. Není tedy pravda, že by stavební spoření vynášelo méně než dříve. Díky nízké inflaci je reálný výnos přinejmenším stejný jako v minulosti.
Zájem o stavební spoření však přesto klesal.
To je pravda. Přestože se reálné výnosy zvyšují, neboť inflace je velmi nízká, tak trochu paradoxně zájem o spoření mírně klesal a spořitelny uzavřely po třech letech růstu meziročně méně smluv. Ale začíná se ukazovat, že lidé hledají, kam s penězi a stavební spoření vychází skutečně velmi výhodně. Proto loňský výsledek považujeme za přechodný a už pro letošek očekáváme oživení. Stavební spoření nabízí i zcela nezkušeným střadatelům – investičním laikům nejvyšší výnos při nulovém riziku. Samozřejmě, že důležitou roli hraje státní podpora.
Jaký průměrný výnos je možné dosáhnout a jak spořit, aby bylo zhodnocení maximálně efektivní?
Čistá úroková sazba vychází podle tarifu až na 3,69 % p. a. pro vklad 1 700 korun měsíčně se státní podporou. Nejefektivnější je pravidelně spořit 20 tisíc korun ročně, ať už v měsíční, čtvrtletní, nebo i roční periodicitě.
Kolik nových smluv Češi loni uzavřeli a kolik lidí si navýšilo cílovou částku?
Klienti v roce 2015 uzavřeli 458 566 smluv, z toho 373 096 nových smluv a 85 470 zvýšení cílových částek. To pořád považuji za velmi slušný výsledek, když v 10milionové zemi projeví zájem o stavební spoření půl milionu lidí každý rok.
Když porovnáte tato čísla s čísly, kdy zažívalo stavební spoření největší slávu, jde o značný pokles. Jak to vnímáte? Má stavební spoření budoucnost?
Stavební spoření svou budoucnost určitě má. Podívejte se jenom na zanedbaný bytový fond, potřeba rekonstrukcí a modernizací je obrovská. Pro nás je současný vývoj především návrat k normálu. Nebylo úplně standardní, když v 10milionové zemi mělo stavební spoření skoro 7 milionů obyvatel. Teď jsme na nějakých 3,8 milionech smluv, což odpovídá zhruba stejné penetraci, jako má Německo.
| Rok | Vyplacená státní podpora (mld. Kč) | Přírůstek/úbytek (v %) |
|---|---|---|
| 2002 | 11,059 | 18,7 |
| 2003 | 13,261 | 19,9 |
| 2004 | 15,337 | 15,7 |
| 2005 | 16,086 | 4,9 |
| 2006 | 15,772 | -2,0 |
| 2007 | 14,976 | -5,0 |
| 2008 | 14,22 | -5,0 |
| 2009 | 13,262 | -6,7 |
| 2010 | 11,743 | -11,5 |
| 2011 | 10,729 | -8,6 |
| 2012 | 5,29 | -50,7 |
| 2013 | 4,953 | -6,4 |
| 2014 | 4,761 | -3,9 |
| 2015 | 4,562 | -4,2 |
| zdroj: Statistiky MF ČR | ||
Loni odradila mnoho lidí spořit pro děti skutečnost, že vybrat tyto peníze ze stavební spořitelny šlo jen se souhlasem opatrovnických soudů. O kolik klesly počty smluv uzavřených pro děti?
K této otázce neexistuje statistika napříč trhem, ale s přehlédnutím k mé domovské firmě mohu poměrně přesně odhadnout zhruba poloviční pokles obchodů se smlouvami pro děti. Konkrétně v Českomoravské stavební spořitelně jsme loni uzavřeli o 13 tisíc dětských smluv méně než o rok dříve. Zároveň i z průzkumů víme, že pro řadu klientů byly opatrovnické soudy opravdu rozhodující překážkou pro uzavření smlouvy.
Bylo podle vás rozumné stanovit takovou podmínku? Vždyť řada rodičů vnímá, že takto spoří pro své děti a nikoliv pro sebe.
Otázkou je, do jaké míry byla podmínka skutečně stanovena a do jaké míry si ji vyložily některé autority. O tom nás přesvědčil i nedávno dokončený proces přijímání nové úpravy. Důležité je, že dnes je jasně dáno, že opatrovnický soud nevstupuje do ukončení smluv nezletilců, pokud jsou rodiče ve shodě a smlouva je starší šesti let, takže dítě nepřijde výpovědí o státní podporu. Za stanovením té podmínky byl určitě dobrý zájem: ochrana dětí v nestandardně fungujících rodinách. Bohužel, na mizivé procento klientů dopláceli i všichni ostatní. Přestože soudy v drtivé většině případů rozhodly ve prospěch rodin, představovalo to zbytečný stres a zejména časovou i administrativní náročnost.
Kolik peněz mají nyní Češi uloženo ve stavebních spořitelnách?
Na konci roku 2015 měli Češi u stavebních spořitelen uloženo 384 miliard korun. Skutečnost, že jde o 20 % vkladů domácností v našem bankovním sektoru, potvrzuje, že jsou stavební spořitelny významnou součástí našeho bankovního sektoru.
Má stavební spoření šanci přežít bez podpory státu?
Taková debata není aktuální. Pokud se ale chceme aspoň teoreticky bavit o zrušení státní podpory, tak se o ní bavme, ale u všech finančních produktů. Rozhodně by ale neušetřili daňoví poplatníci. Stát totiž prostřednictvím podpory stavebního spoření nakupuje pro své obyvatelstvo levné úvěry na bydlení. Nepomohl by si ani státní rozpočet jako takový. Z úvěrové činnosti totiž plynou státní kase nemalé příjmy. Podle dostupných výpočtů přiteklo za loňský rok ze zdanění činností navázaných na úvěry stavebních spořitelen do veřejných rozpočtů zhruba 25 miliard korun. A stát přitom vydal na podpoře méně než 5 miliard.
Jaký bude podle vás v roce 2016 zájem lidí o stavební spoření a úvěry na bydlení?
Předesílám, že zde uvedu svůj osobní odhad. Letos čekám růst objemu úvěrů o 15 %. Počet uzavřených spořicích smluv by měl růst také, konkrétně o 10 %.
