Účastníkem stavebního spoření může být každá fyzická osoba s trvalým pobytem na území ČR (občanům Evropské unie stačí povolení k pobytu) a s přiděleným rodným číslem (platí i pro cizince!) nebo právnická osoba se sídlem v ČR (ale bez nároku na státní podporu). K tomu, aby se zájemce stal účastníkem stavebního spoření, musí se stavební spořitelnou uzavřít smlouvu o stavebním spoření, v níž se střadatel zavazuje ukládat pravidelně dohodnutou částku a přistupuje na obchodní podmínky stavební spořitelny. Za uzavření smlouvy musí zaplatit poplatek zpravidla ve výši 1 % z cílové částky. Cílová částka představuje maximální sumu peněz, kterou klient může obdržet ze své smlouvy po splnění podmínek pro přidělení úvěru ze stavebního spoření, včetně vlastních vkladů, státní podpory a úroků.
Při stanovení výše cílové částky bychom se tedy měli zamyslet, zda budeme či nebudeme čerpat úvěr. Pokud chceme pouze spořit, měli bychom zvolit cílovou částku ve výši předpokládané výše naspořených prostředků za dobu trvání smlouvy, tedy součtu všech vkladů, státní podpory a úroků. Tímto postupem minimalizujeme náklady spojené s uzavřením smlouvy. Ale pozor na přespoření této částky. V takovém případě spořitelna může odmítnout příchozí vklad na účet, automaticky sama zvýšit cílovou částku například o 20 000 Kč (a odečte 1 % z tohoto navýšení) nebo dokonce naúčtovat sankční poplatek z nutného navýšení cílové částky.
Každý občan může současně uzavřít podle své úvahy a možností více smluv s různými stavebními spořitelnami, ale státní podpora je poskytována jen na jednu smlouvu. Výjimku tvoří situace, kdy účastník má uzavřenou smlouvu o stavebním spoření a v rámci dědického řízení zdědí ještě jednu.
Výnosnost spoření a daňové podmínky
Zůstatky na účtech stavebního spoření jsou v současné době většinou úročeny 2 % p.a. (dříve většinou 3 %) a úroky se připisují k 31. prosinci (tedy jedenkrát ročně). Sazba je pevná a platí po celou dobu spoření. V minulosti bylo zvykem, že spořitelny nabízeli pro tzv. přátelské klienty (klienti, kteří se zřekli nároku na úvěr) úrokové zvýhodnění až další 2 %. Na trhu došlo ale k propadu úrokových sazeb a spořitelny se dostaly do problému, jak naložit s prostředky svých klientů tak, aby dostatečně vydělávaly. Proto se až na jedinou výjimku s takovým přístupem nyní nesetkáme. Velmi významnou částí výnosů ze stavebního spoření je státní podpora. Ta je poskytována ve formě ročních záloh vyplácených ze státního rozpočtu, které jsou připisovány účastníkům k jejich naspořeným prostředkům a spolu s nimi úročeny.
V pravidlech jejího poskytování došlo od 1. ledna 2004 k významným změnám s cílem snížit výdaje státního rozpočtu a přiblížit její výši aktuálním úrokovým sazbám na trhu. Jelikož smlouvy uzavřené před tímto datem se řídí starými podmínkami, uvedeme obojí. Výše státní podpory se stanoví 73 jako 15 % (dříve 25 %) z ročně naspořené částky, tj. z vkladů uložených v daném kalendářním roce a připsaných úroků. Na její výši tedy nemá vliv způsob ukládání peněz na účet.
Maximální výše podpory je 3 000 Kč za rok (dříve 4 500 Kč), to odpovídá roční naspořené částce ve výši 20 000 Kč (dříve 18 000 Kč). Prostředky, které přesáhnou v jednom kalendářním roce tuto částku, jsou převedeny do základu státní podpory na další rok. Ovšem u smluv uzavřených po 1. lednu 2004 je podmínkou, že jsou od založení vedené s nárokem na státní podporu. Státní podpora je úročena jako uspořená částka, a tak dále zhodnocuje klientovy prostředky. Navíc její poskytování není omezeno věkem účastníka spoření. Lze proto uzavírat spoření i jménem dětí.
PROČ (NE)KUPOVATK tomu, aby mohla být státní podpora vyplacena, musí být buď:
- 1. čerpán úvěr ze stavebního spoření, který je účelově vázán,
- 2. nebo smlouva vypovězena nejméně po 6 letech svého trvání (u smluv řídících se starými pravidly po 5 letech). V tomto případě lze prostředky využít k libovolnému účelu.
Při nesplnění alespoň jedné z podmínek musí být záloha státní podpory vrácena. Úroky z ní ale zůstávají účastníkovi spoření. Trochu zapeklitá situace je u smluv, které byly uzavřeny nejpozději v roce 2003 bez nároku na státní podporu. V případě, že by byla na ně žádána státní podpora za rok 2005 a později, výše státní podpory by se řídila novými pravidly (tj. 15 % z max. 20 000 Kč), ale nárok na její vyplacení by vznikl již po 5 letech od uzavření smlouvy.
Celková výnosnost je díky státní podpoře stále relativně vysoká a připsané úroky ze stavebního spoření jsou na rozdíl od jiných bankovních vkladů osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Při úročení 2 % p.a. a pravidelných měsíčních úložkách lze dosáhnout za 6 let průměrného ročního výnosu 6,5 %. To platí pro výši ročních vkladů do 20 000 Kč. Stará pravidla státní podpory umožňovala výnos kolem 12 % ročně. Čistý výnos je o něco nižší, protože tento výsledek nezahrnuje poplatek za uzavření smlouvy (1 % z cílové částky) a roční poplatky za vedení účtu (200–360 Kč).
Z hlediska jistoty výnosu, můžeme stavební spoření označit za téměř bezrizikový spořicí produkt. Úroková sazba, kterou spořitelna zhodnocuje prostředky evidované na našem účtu, je po celou dobu spoření pevná. Podmínky státní podpory se sice můžou změnit, ale stejně jako při poslední změně měly dopad jen na nově uzavřené smlouvy. Jediná nejistota spočívá ve výši poplatků, které si spořitelny strhávají za vedení účtu. Mohou být totiž jednostranně měněny a spořitelny toho zneužily u starých smluv, u kterých garantovaly vysoké úrokové výnosy a dodatečné bonusy. Poplatky se v takových případech zvýšily o více než 100 % a absolutně až na 550 Kč ročně.
Na vklady ve stavebních spořitelnách se vztahuje pojištění vkladů se stejnými podmínkami jako na klasická bankovní depozita. Od 7. 9. 2001 se pojištění vztahuje na 90 % vkladu, maximálně však do výše ekvivalentu částky 25 000 euro.
PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍVýhody stavebního spoření:
- státní podpora v podobě dotace ve výši 15 % z ročně uspořené částky, maximálně však 3 000 Kč. U smluv řídících se starými pravidly státní podpory je to 25 %, maximálně 4 500 Kč,
- veškeré výnosy ze stavebního spoření jsou osvobozeny od daně z příjmů,
- vklady jsou u stavebních spořitelen pojištěny jako u bank až do výše 90 %, maximálně 25 000 euro,
- až na výši poplatků za vedení účtu jsou po celou dobu trvání smlouvy podmínky spoření neměnné,
- nakládání s uspořenými penězi včetně státní podpory není po ukončení spoření jakkoliv omezeno.
Nevýhody stavebního spoření:
- nárok na výplatu státní podpory vzniká až po šesti (respektive pěti) letech,
- potřebuje-li se klient dostat ke svým penězům dříve, musí počítat navíc se sankcí 0,5 % z cílové částky,
- státní podpora se vztahuje jen na omezenou výši vkladů,
- některé spořitelny stanovují (a striktně vyžadují) minimální výši měsíčního
vkladu.
|
Ukázky z knihy: | |
|
1. díl: Bankovní vklad jako spořící produkt |
Úryvek je z knihy "Osobní a rodinné finance, 2. aktualizované vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat
Investování pro začátečníky
Finanční matematika pro každého
