Stavební spoření upevnilo pozici nejoblíbenější formy zhodnocování peněz - až o 13 procent ročně - což ovšem nedělá radost ministrovi financí Bohuslavu Sobotkovi.
Na stavební spoření totiž připlácí stát až 4,5 tisíce korun ročně.
Zatímco v roce 1996 šlo na spoření ze státní kasy 2,3 miliardy korun, v letošním roce to bylo již pětkrát více. Ministr proto před koncem roku zveřejnil plán na výrazné omezení podpor pro stavební spoření.
Zástupci stavebních spořitelen nad dalším posunutím pomyslného stropu počtu klientů ve stavebním spoření nejásají a i přes růst celkového počtu smluv hovoří o stagnaci.
Rozhodně je z dosavadních výsledků jasné, že celkový počet platných smluv opět výrazně vzroste. Na začátku listopadu jich bylo 4,6 milionu, tedy o 400 tisíc více než na konci roku 2001.
Při vzniku stavebního spoření v Česku v roce 1993 přitom zástupci bank odhadovali maximální možnou velikost trhu na dva miliony klientů. Dosavadní výsledky tak dramaticky překonaly původní očekávání.
Jediným, čím mohou zástupci stavebních spořitelen obměkčovat srdce ministra financí v jeho odhodlání omezit podporu, je, že se zřejmě mírně zpomalila dynamika počtu nově uzavíraných smluv. Ty by letos neměly podle bankéřů překonat rekord 1,52 milionu z roku 2001.
Jasné informace však budou až po sečtení nových smluv za měsíce listopad a prosinec, které ještě nejsou k dispozici. Poslední dva měsíce roku však bývají tradičně nejsilnější a mohou celkovými výsledky řádně zamíchat.
Mnoho lidí totiž chce na poslední chvíli uložit peníze a získat státní příspěvek za celý rok, tedy až 4,5 tisíce korun při uložení 18 tisíc.
I o něco slabší růst by měl Česku zajistit obhajobu prvenství v počtu nových smluv "na hlavu" v porovnání s Rakouskem či Slovenskem.
Nadcházející rok bude pro budoucnost stavebního spoření klíčový. Ministr Sobotka navrhuje snížit podporu z 25 na 10 procent z naspořené částky a současně omezit maximální příspěvek ze 4500 na 2250 korun ročně a prodloužit spořící cyklus z pěti na sedm let. Sobotkou navržené maximum odpovídá dosud průměrně vyplácené podpoře.
Zástupci spořitelen se obávají, aby radikální zásah do systému nezpůsobil silný odliv zájemců a následkem toho jeho kolaps. Hodlají proto s ministrem vést diskusi a jeho tvrdý postoj obměkčit.
Sobotka se ovšem kolapsu stavebního spoření neobává. Pokud by uspěl v parlamentu a prosadil veškeré navržené změny, které by se netýkaly již uzavřených smluv, mělo by stavební spoření klientům zajišťovat zhodnocení kolem šesti procent ročně.
To je stále až trojnásobek toho, co nabízejí klasické banky.
