Stavební spoření slibuje nejen úvěr, ale i úsporu

Podpora lidí pořizujících si vlastní bydlení má kromě státních příspěvků ještě druhou stranu mince. Méně lidí využívá možnosti snížit si základ daně o úroky zaplacené z úvěrů ze stavebního spoření. Bohužel existuje spousta nejasností ve způsobu realizace této úspory, a to často i na straně zaměstnavatelů, kteří jsou v mnoha případech za to zodpovědní.

Dost často se potom stane, že zaměstnavatel odmítne oprávněnému zaměstnanci z nejrůznějších důvodů realizovat odečet. Jenom pro připomenutí doplňuji, že za zdaňovací období si může poplatník snížit daňový základ o úroky zaplacené hypoteční bance nebo stavební spořitelně, pokud se tento úrok váže k úvěru poskytnutému na financování bytových potřeb. Každý poplatník mající v úmyslu si snižovat daňový základ o tyto úroky by si měl ve vlastním zájmu tento odstavec prostudovat, neboť se jeho obsah zcela neztotožňuje s účelovostí všech úvěrů ze stavebního spoření.

Snížit daňový základ lze až o tři sta tisíc ročně

V této souvislosti nelze opomenout snahu finančních úřadů zamezit zneužívání státní podpory bydlení, a tudíž rostoucí počet daňových kontrol poplatníků. Co se týče absolutního omezení výše úroků, o něž lze snížit daňový základ poplatníka, tak zákon pracuje s limitní hodnotou tří set tisíc korun. Tato hodnota je sama o sobě natolik vysoká, že ji lze překročit u financování skutečně luxusních nemovitostí v hodnotě přibližně pěti a více miliónů korun. Pokud by poplatník využíval nemovitost (financovanou úvěrem, z něhož si uplatňuje úroky na snížení daňového základu) k podnikání či jiné samostatně výdělečné činnosti, pak lze odečet úroků uplatnit pouze v poměrné výši. To bývá dost často předmětem daňových kontrol a je to velice snadno zjistitelné.

Výčet bytových potřeb (tak jak je popsán v Zákonu o daních z příjmů) můžete najít PRÁVĚ ZDE.

Pokud tedy poplatník splňuje podmínky pro uplatnění odečtu úroků z daňového základu, pak následuje procedura, jak tuto úsporu realizovat v praxi. V případě živnostníků je to v podstatě jasné a jiná cesta než prostřednictvím daňového přiznání neexistuje. V případě zaměstnanců je situace poněkud komplikovanější a dost často se poplatníci dostávají k názorovému střetu se zaměstnavatelem ohledně uplatňování této úspory. Jaká jsou tedy práva poplatníků s příjmy ze závislé činnosti? Co zaměstnavatel skutečně musí udělat?

Úroky z úvěru ze stavebního spoření lze realizovat prostřednictvím měsíčních záloh

Za předpokladu, že zaměstnanec podepíše v zákonném termínu „Prohlášení k dani“ včetně dodatku k tomuto prohlášení, pak mu zaměstnavatel může přiznat uvedený nárok již v rámci výpočtu měsíčních záloh odváděných zaměstnavatelem do státního rozpočtu. V tomto prohlášení k dani (dle paragrafu 38k odst.4, ZDP) v podstatě poplatník stvrzuje následujících několik bodů:

1/ Neuplatňuje nezdanitelnou položku u jiného plátce
2/ Pravidelně platí splátky předmětného úvěru na financování bytových potřeb ve výši stanovené stavební spořitelnou či hypoteční bankou
3/ Zda a případně v jaké výši uplatňuje jiná osoba nárok na odpočet úroků z úvěru
4/ Předmět bytové potřeby ve vlastnictví, na který uplatňuje odpočet úroků z poskytnutého úvěru, je užíván k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení manžela (manželky), potomků, rodičů nebo prarodičů
5/ Částka úroků, o kterou snižuje daňový základ nepřekročuje za zdaňovací období hodnotu 300 tisíc korun (týká se všech účastníků smluv o úvěrech žijících v jeho domácnosti)

Jak si při zpřísňování pravidel pro stavební spoření zajistit výhody na mnoho let dopředu? Čtěte ZDE.

Toto prohlášení podepisuje zaměstnanec nejpozději do 30 dnů po nástupu do zaměstnání, popřípadě v každém zdaňovacím období do 15. února. Kromě tohoto prohlášení by měl poplatník zaměstnavateli předložit smlouvu o úvěru, výpis z listu vlastnictví (deklarující vlastnictví předmětu) a potvrzení o trvalém bydlišti zaměstnance, popřípadě jeho rodinných příslušníků.

V takovém případě by nemělo nic bránit zaměstnavateli, aby zaměstnanci přiznával nárok na uplatnění těchto úroků již v rámci pravidelných měsíčních záloh. Poplatník ještě bude potřebovat potvrzení stavební spořitelny o předpokládané částce úroků z úvěru ze stavebního spoření na běžný kalendářní rok snížený o státní příspěvek. Stavební spořitelny pro tyto účely vystavují potvrzení o předpokládané úhrnné roční výši úroků z úvěru. Finanční účtárna zaměstnavatele na základě tohoto prohlášení uplatní v rámci pravidelné měsíční zálohy jednu dvanáctinu této úhrnné hodnoty.

Po uplynutí zdaňovacího období požádá poplatník stavební spořitelnu o vystavení potvrzení o skutečně zaplacených úrocích z úvěru za uvedené období. Toto potvrzení by měl zaměstnanec zaměstnavateli přinést a ten na jeho žádost provede roční zúčtování záloh. Případný rozdíl v zálohově uplatňovaných a skutečně zaplacených úrocích vyúčtuje plátce (zaměstnavatel) při zúčtování záloh za měsíc březen.

Zaměstnavatel je tedy povinen v případě předložení výše uvedených dokladů zaměstnavateli přiznat nárok na odečet úroků již v rámci pravidelných měsíčních záloh. Pro poplatníka je to výhodnější, neboť si o zmiňované úroky snižuje základ daně, a tudíž i předpis zálohy odváděné státu. Uplatnit daňovou úsporu lze samozřejmě i ex post (ne přímo prostřednictvím běžných záloh), ale v rámci ročního zúčtování. Nutným předpokladem je samozřejmě předložení výše uvedených dokumentů.

Kolik vám za stávajících podmínek vynese stavební spoření si můžete spočítat ZDE.

O provedení ročního zúčtování záloh je třeba písemně požádat a učinit tak nejpozději do 15. února po uplynutí předmětného daňového období. Na roční zúčtování záloh tedy není automaticky nárok. Na druhé straně žádost není povinností poplatníka, nýbrž právem. Pokud zaměstnanec toto právo ve stanovené lhůtě neuplatní, pak se považuje jeho daňová povinnost za splněnou ve výši již sražených záloh ze zdanitelných mezd. Sám poplatník se tedy opomenutím této možnosti připravuje o možnost snížení daňové povinnosti. Pokud se provedením ročního zúčtování záloh zjistí, že daňová povinnost poplatníka je nižší než odvedené zálohy v průběhu zdaňovacího období (jinými slovy zaměstnanec má přeplatek), pak je zaměstnavatel povinen mu tento rozdíl vrátit.

Odmítl vám zaměstnavatel provádět odečet úroků v rámci měsíčních záloh? Nutil vás podat daňové přiznání při uplatňování odečtu úroků ze stavebního spoření? Podělte se s námi o vaše poznatky.