Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stavební spoření versus hypotéka

aktualizováno 
Při rozhodování mezi úvěrem ze stavebního spoření a hypotékou je třeba vzít v úvahu některé důležité rozdíly, kterými se od sebe tyto dva produkty liší. V některých případech je pak pro konkrétního zájemce o pořízení bydlení odpověď na otázku co použít jednoznačná.
Dům

Dům | foto: Profimedia.cz

Hlavní rozdíly „řádného“ úvěru ze stavebního spoření a hypotéky

Největší rozdíl je samozřejmě v tom, že hypoteční úvěr lze získat do několika málo dnů, kdežto na úvěr ze stavebního spoření se musí čekat minimálně dva roky a ještě k tomu spořit.  Stavební spořitelnu lze požádat o překlenovací úvěr, ale zde se budeme věnovat speciálně „řádným“ úvěrům ze stavebního spoření. Klientů stavebních spořitelen je u nás velké množství a mnohým již na smlouvě vznikl nárok na úvěr. Jaké mají tyto úvěry ze stavebního spoření výhody a nevýhody oproti hypotékám?

Výhodou stavebního spoření jsou fixní úrokové sazby

Úvěr ze stavebního spoření lze splatit kdykoli bez sankcí, čím lze ušetřit na úrocích. Je tedy pružnější než hypotéka, což se vyplatí především v situaci, kdy dlužník bude mít k dispozici finanční prostředky na předčasné umoření úvěru či jeho části. (Tato klasická výhoda stavebního spoření však již neplatí u některých nových překlenovacích úvěrů, které spořitelny sjednávají s úrokovou sazbou fixovanou pouze na určité období, většinou je to šest let.)

U hypotéky lze mimořádné splátky provádět pouze po skončení doby fixace úrokové sazby. Pokud by k umoření dluhu mělo dojít v průběhu fixační doby, klient by musel zaplatit sankční poplatky. Banky si účtují různě vysoké částky, mohou se vyšplhat i na 20 % z výše mimořádné splátky. Pokud klient očekává, že bude mít možnost umořit úvěr dříve, může tuto nevýhodu hypotéky vyřešit volbou krátké doby fixace. Její předností je rovněž nižší úroková sazba, je však také spojena s rizikem brzkého zdražení úvěru v případě budoucího zvýšení úrokových sazeb. Přesto si však v současnosti noví klienti sjednávají hypotéky s krátkými fixacemi, roční fixace jsou dokonce oblíbenější než klasické pětileté.

Úvěr ze stavebního spoření je možné získat i bez zástavy nemovitosti

Nevýhodou hypotéky může být pro někoho způsob zajištění úvěru, vždy se vyžaduje sjednání zástavního práva k nemovitosti. Především u nižších úvěrů to může být nevýhodou, protože dát bance do zástavy dům kvůli úvěru ve výši 200 000 korun je poněkud nepraktické a zbytečné. Samozřejmě to nelze tvrdit ve všech případech, protože pro někoho může být zajištění úvěru nemovitostí jednodušší než shánění ručitelů.

Některé stavební spořitelny půjčují bez zástavního práva k nemovitosti až půl milionu korun. U řádných úvěrů do 300 000 korun se lze bez zástavy nemovitosti obejít v naprosté většině případů. U těchto částek postačuje zajištění jedním až dvěma ručiteli.

popisekPROČ (NE)KUPOVAT
družstevní byt

U stavební spořitelny lze získat i nízké částky

Hypoteční úvěry banky poskytují až od určité výše, nejčastěji je minimem 200 000 až 300 000 korun. U úvěrů ze stavebního spoření spodní hranice omezena víceméně není.

I v praxi se potvrzuje, že úvěry ze stavebního spoření jsou čerpány v mnohem nižších částkách než hypotéky. Například v loňském roce činila průměrná výše úvěrů ze stavebního spoření přibližně 270 tisíc korun, kdežto průměrná výše hypoték se pohybuje kolem 1,4 mil. korun. Zatímco hypoteční úvěry jsou využívány na pořízení nemovitosti, úvěry ze stavebního spoření si klienti berou nejčastěji na rekonstrukce, modernizace a pořizování levnějších bytů.

Stavební spořitelny se tuto skutečnost snaží změnit a nabízí překlenovací úvěry, které mají hypotékám konkurovat. Vyznačují se nižší úrokovou sazbou (než mají řádné úvěry či standardní typy překlenovacích úvěrů), dlouhou dobou splatnosti, která umožňuje nižší splátky, a ve většině případů se vyžaduje zástava nemovitosti. Minimální výše těchto překlenovacích úvěrů bývá nastavena na 300 tisíc korun (někde však i nižší).

Úvěr ze stavebního spoření je striktně účelový

Úvěr ze stavebního spoření i překlenovací úvěry lze použít pouze na financování bytových potřeb určených zákonem o stavebním spoření. Naproti tomu hypotéky mohou být obecně použity na cokoli. Je však pravda, že hypoteční úvěry, které banky poskytují přímo na financování výstavby a nákupu bytů a rodinných domů určených na bydlení, jsou oproti neúčelovým hypotékám zvýhodněné. Především jsou úročeny výrazně nižší úrokovou sazbou. Například i hypotéky určené speciálně na financování pořízení družstevního bytu mají sazby o něco vyšší. Neúčelové hypoteční úvěry jsou pak ještě o dost dražší.

Splátky hypotéky si lze rozložit do delšího období

Doba splatnosti řádných úvěrů ze stavebního spoření se většinou pohybuje mezi osmi až třinácti lety. Výše měsíční splátky se vypočítává z cílové částky, a to procentem uvedeným ve smlouvě. Jeho výše se liší podle sjednaného tarifu či tzv. varianty spoření (rychlá, standardní, pomalá a podobně, každá spořitelna má své označení) a nejčastěji se u starších smluv pohybuje mezi 0,5 % až 0,75 % z cílové částky. To znamená, že splátka milionového úvěru může činit i 7 500 korun měsíčně. Pro srovnání milionová hypotéka s dobou splatnosti dvacet let a v současnosti dobře dosažitelnou sazbou 4,5 % má splátku 6 326 korun. To znamená, že splácení hypotéky může být finančně méně zatěžující, jelikož lze dobu splatnosti volit daleko delší než u úvěrů ze stavebního spoření. K tomu je třeba pamatovat na to, že zatímco od banky dostaneme celý milion, úvěr ze stavebního spoření bude v lepším případě pouze 600 000 korun. Zbytek je nutné nejdříve naspořit (akontace je ve smlouvách nejčastěji stanovena na 40 % cílové částky, u starších smluv na 50 %).

Poplatky za vedení účtu jsou u hypotéky vyšší

Zatímco za vedení účtu si stavební spořitelny v současnosti u nových smluv účtují 250 až 360 korun ročně, za hypotéku klienti bance zaplatí každý měsíc poplatek ve výši nejčastěji 100 až 150 korun. U poplatků za sjednání úvěru ze stavebního spoření či hypotéky již nelze jednoznačně říci, co je levnější. Řádné úvěry ze stavebního spoření jsou poskytovány často zdarma, ale klient musí nejdříve zaplatit za sjednání smlouvy o stavebním spoření (obvykle ve výši 1 % z cílové částky). U nízkých částek vychází levněji stavební spoření, u vysokých však hypotéky.


To je tedy souhrn nejdůležitějších rozdílů mezi hypotékou a „řádným“ úvěrem ze stavebního spoření. Je vidět, že v některých případech nebude mít zájemce o úvěr příliš na vybranou. Potřebuje-li nízkou částku, může na hypotéku zapomenout, stejně tak pokud nemá nemovitost na zajištění úvěru. Bude-li chtít financovat něco, co zákon o stavebním spoření nedefinuje jako bytovou potřebu, nemůže využít stavebního spoření.

V dalším komentáři se budeme věnovat tomu, zda je výhodnější použít na pořízení bydlení stávající stavební spoření, nebo si raději sjednat hypotéku.

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Hypotéky mírně zlevňují, stále se drží na hladině dvou procent

Hypotéky si daly letní pauzu a mírně zlevnily. Průměrná úroková sazba poklesla, a to na 2,02 procenta. V červenci klesl jak počet, tak i objem nových...  celý článek

Ilustrační snímek
Sazby hypoték se dál zvedají, rostou však i objemy a počty žadatelů

Rok 2017 je zatím ve znamení rostoucích úrokových sazeb u hypotečních úvěrů. Lidé ale předpokládají, že sazby ještě porostou. Navíc dostupnost hypoték bude...  celý článek

Martin Mašát
NÁZOR: Kam zamíří sazby hypoték. Budeme platit 2,4 nebo 10 procent?

Ceny bytů rostou do nebe, sazby hypoték jsou stále nízké a úvěry si lidé berou jak housky na krámě. Nic ale netrvá věčně. Ceny nemovitostí se zaseknou nebo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.