Stěhování za prací? Jen když se vyplatí

  • 1
V krajích s vysokou nezaměstnaností lidé zjišťují, že tu moc šancí najít práci není a asi ještě dlouho nebude. Proto mnohem častěji, než tomu bývalo před lety, vyrážejí za prací mimo domov.

"Za plat nad třicet tisíc korun se za prací stěhují rádi i Češi," popisuje praxí ověřenou skutečnost ředitel personální agentury GVC Marketing Jindřich Vaněk. Zvláště pražské firmy se mohou vykázat velkým počtem zaměstnanců z jiných regionů.

Pro mnohé lidi není jednoduché opustit byt, který roky utvářeli k obrazu svému, nebo postavený dům, příbuzné, přátele či školu svých dětí. Navíc cestování za prací stále ještě ztěžuje tuhá regulace nájemného.

Změnit domov není lehké

Odvážlivců, kteří se poperou se všemi nástrahami stěhování přibývá. Ve srovnání se zahraničím je jich však stále ještě málo. Psycholožka Ludmila Mrkvicová si nemyslí, že nechuť cestovat za prací by se dala označit za povahový rys Čechů. "Je to spíše tradice: tady jsem žil, budu žít a snažit se pracovat. A když už si někdo najde zaměstnání mimo region, většinou je to spíše muž, který pak za rodinou dojíždí. Aby se stěhovaly za prací celé rodiny, jako je tomu třeba v Anglii, je u nás výjimečné," říká psycholožka. Dodává, že Čechům komplikují stěhování za prací nedostatečné bytové podmínky.

Častěji se dojíždí

Češi nemohou jako Angličané zabalit jen oblečení a základní potřeby do přívěsného vozíku za auto a v místě, kam míří, vybrat zařízený byt či dům. Proto je mnohem více případů, kdy se člověk vydá za prací na druhý konec republiky, ale bydlí tam v podnájmu a na víkendy dojíždí domů. "Lidé nechtějí opouštět rodinný domek či své blízké, a proto raději volí tuto variantu, říká Jindřich Vaněk. Rozhodující je podle něj výše mzdy, kterou zaměstnavatel nabízí.

Snadnější je to pro lidi s vyšším vzděláním, nabídek je pro ně více. U dělníků je poptávka hlavně po kvalifikovaných odbornících, například po obráběčích, kteří umějí pracovat na strojích řízených počítačem. Ti se však většinou nestěhují doslova, spíše bydlí v podnájmech a na ubytovnách, stejně jako tomu bývá u pracovníků stavebních firem. Vracejí se domů. "Pozoruji, že trend je takový: lidé z východu míří do středních Čech nebo do Brna. Neznám Pražana, který by se vydal opačným směrem," říká Vaněk.

Jak ukazují údaje Českého statistického úřadu jen za první tři čtvrtletí loňského roku, přibylo ve Středočeském kraji přes deset tisíc lidí. Nejméně přistěhovalců se objevuje v Moravskoslezském kraji, což je místo s tradičně vysokou nezaměstnaností. Ale i do těchto končin přicházejí velcí investoři.

Kvůli práci žijeme jinde

Stěhování za prací zažila čtyřčlenná rodina Kramářova. "Manžel je IT specialista a měl pocit, že kdyby zůstal pracovat v Ostravě, kde jsme bydleli, nepoznal by nejnovější technologie, nemohl by se dál rozvíjet. Navíc mu bylo v Praze nabídnuto velmi slušné místo," konstatuje Irena Kramářová. Na období stěhování vzpomíná docela nerada. Bylo velmi náročné vše zařídit. Museli prodat byt, najít v Praze odpovídající podnájem s možností mít tam trvalé bydliště, protože určitý čas potřebovali k vyřízení hypotéky na vlastní bydlení, děti zapsat do nových škol. Jen stěhování zařízení bytu je vyšlo na 25 tisíc korun.

Dnes už se Kramářovi neohlížejí zpět, oba mají slušnou práci a na nový život si zvykli celkem bez problémů. "Byla jsem překvapena, že ani děti neměly problémy s adaptací na nové prostředí, spíše naopak," říká Kramářová.

Možná se někdy lidé zbytečně obávají změny. Než živořit a marně chodit na pracovní úřad, je lepší to risknout a zkusit jinde. "Myslím si, že i poctivého a pracovitého dělníka firmy rády vezmou. Praha není nafukovací, ale dá se hledat i v jiných regionech," míní Kramářová. Šikovný člověk může uspět i v zemích EU, jen nesmí váhat, ale zkusit to.

Změna ze dne na den

V Olomouci žije manažerka Zdena Novotná, která pochází z Bruntálska. Rozhodla se v Olomouci zůstat natrvalo. Bylo to ze dne na den. "Vyhrála jsem konkurz, večer jsme si doma sedli, zvážili všechna pro a proti a už druhý den jsem v Olomouci sháněla podnájem. Do dvou měsíců jsem vyřídla hypotéku na byt a manžel odešel za mnou. Jednoduché to nebylo, stálo to spoustu úsilí, ale když už se člověk jednou rozhodne, nejde couvnout," popisuje Novotná. Podotýká, že lidé na manažerských postech to mají zřejmě jednodušší se stěhováním za prací než v dělnických profesích. Můžou čekat větší podporu ze strany zaměstnavatele, možná se i lépe orientují a disponují většími financemi. Přesto je to otázka odvahy a chuti udělat ten krok. Pokud nejsem spokojený v zaměstnání nebo je marně hledám v okolí svého bydliště, není nad čím váhat. Taková změna přinést spoustu užitečných zkušeností.

Chystáte se kolegovi, nebo dokonce šéfovi říct něco pěkně od plic? Jak na to? Čtěte ZDE.