Stěhovat se za prací? Nikdy!

Podle odborníků je neochota Čechů stěhovat se za prací dána českou mentalitou. Lidé mají strach z celkového vykořenění. A nejen to. Chybějí jim finance nutné k přestěhování a k pořízení nového bydlení. Regiony s nízkou mírou nezaměstnanosti navíc nenabízejí dostatek cenově přijatelných bytů. Takové překážky se překračují jen stěží.


Sociologické průzkumy již řadu let dokazují, že Češi jsou jen velmi málo ochotni stěhovat se za prací. Příliš lpí na vybudovaném zázemí, ať je to vlastní dům nebo léty získaná pracovní pozice. Ve srovnání s problémy spojenými se stěhováním za prací se dotazovaní podle svých odpovědí snáze vyrovnají například s nepříjemnými změnami ve firmě, nebo se raději pokusí o vlastní podnikání," říká Milan Tuček ze Sociologického ústavu České akademie věd. V nechuti stěhovat se za prací však Češi nejsou mezi ostatními Evropany nijak výjimeční. Podle studie společnosti PriceWaterhouseCoopers se jen 0,4 procenta obyvatel Evropské unie ročně stěhuje za prací; v již zmiňovaných Spojených státech je toto číslo šestkrát vyšší.

Odchody za prací by pomohl nastartovat úplně uvolněný trh s byty a v některých oblastech také dostatek obecních bytů s regulovaným, to znamená přijatelným nájmem.

Ani ztráta práce lidi ke stěhování nepřiměje

Podle Jaromíry Kotíkové z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí nepotvrdily poslední výzkumy předpoklad, že by se lidé z oblastí s vysokou nezaměstnaností stěhovali za prací více než z jiných regionů. Většina nezaměstnaných jsou totiž lidé s nižší kvalifikací i příjmy, kteří si stěhování, neřkuli nákup nového bytu, nemohou dovolit. Určitou mobilitu lze sledovat u lidí s vyšší kvalifikací, kteří mají navíc možnost získat i několikanásobně větší plat než v místě bydliště. V takovém případě se změna bydliště kvůli zaměstnání vyplatí.

Další skupinou jsou mladí lidé, kteří zatím nikde nezakořenili" a jsou přesvědčeni, že by mohli prorazit a získat nové pracovní zkušenosti. Podle poslední sondy Výzkumného ústavu práce bylo jen necelých 16 procent lidí se středoškolským vzděláním a ve věku do 35 let ochotno přijmout místo v kterékoli části republiky. Motivovala by je nabídka dobré práce, finanční ohodnocení a pracovní jistota. Z oslovených studentů středních škol a učilišť se pro stěhování za prací vyslovilo zhruba 32 procent, ale za těžko splnitelných podmínek. Někteří si představovali nástupní plat od pětadvaceti tisíc korun nahoru," upřesňuje Jaromíra Kotíková.

Raději dojíždět než se přestěhovat

Češi jsou spíše zvyklí za prací dojíždět, ale většinou ne déle než hodinu denně, a to v případě skutečně výhodného zaměstnání. Především v pohraničních regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti sílí trend dojíždění do sousedního Rakouska či Německa.

Na Hlučínsku u Ostravy řeší svou situaci někteří jedinci poněkud kuriózně. Na základě doložení původu svých předků, narozených před rokem 1914, kdy bylo Hlučínsko součástí Německa, se podařilo žadatelům získat německé občanství a pas. S ním nyní jezdí shánět práci do západní Evropy, odkud se k rodinám vracejí se solidními výdělky. Zatímco počátkem devadesátých let byli mezi zájemci o německé občanství třicátníci a čtyřicátníci, dnes jsou to dvacetiletí.

Nová adresa: Kolín nebo Hranice na Moravě

Jako jedno z mála měst v Česku mají s trendem stěhování za prací zkušenost Hranice nedaleko Přerova. Zde vyrostla díky investici mezinárodního koncernu Philips nová továrna. Dvacetitisícovému městu nabídla 3500 pracovních míst.

Zahájili jsme masivní výstavbu bytů, střešních nástaveb, domků. Prostě se u nás musel rozhýbat trh s byty, protože právě tíživá bytová otázka by znemožnila příchod nových pracovních sil," říká tiskový mluvčí Městského úřadu v Hranicích Petr Bakovský. Počítá se, že město bude do pěti let bohatší o několik tisíc lidí.

V souvislosti s výstavbou továrny se tu vyřešila dopravní situace, obyvatelé Hranic mohou využít služeb dvou supermarketů a další dva tady ještě mají vyrůst. Velkou vlnu stěhování za prací vyvolá pravděpodobně nová automobilka v Kolíně. Toyota a Peugeot zde chtějí zaměstnat tři tisíce lidí, spolu s dalšími pracovními místy, která s automobilkou souvisí, může jít počet pracovních míst až do deseti tisíc. Chystáme výstavbu tisíce bytů, připravujeme i ubytovny pro dojíždějící z okolí. Od příchodu nových rodin si slibujeme rozvoj školství a služeb," plánuje starostka Kolína Zdenka Majerová. Odezvu na nová pracovní místa očekává především u mladších lidí, kteří nemají zatím kde bydlet ani pracovat.