Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stonat pár dní se nevyplácí

  11:00aktualizováno  11:00
Na nemocenské strávil loni každý, kdo si vydělává, téměř dvaatřicet dní. Tolik činila průměrná délka jedné pracovní neschopnosti v České republice. Statistika dále ukazuje, že nejvíce jsou lidé nemocní v severních Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Téměř polovinu z celkového počtu pracovních neschopností mají na svědomí nachlazení, chřipka, angína. "V počtu prostonaných dnů ale vedou nemoci páteře a meziobratlových plotének," říká Štěpánka Mikešová z České správy sociálního zabezpečení. V krajích s vysokou mírou nezaměstnanosti a tam, kde mají lidé poměrně nízké příjmy, je nemocnost častější. "Můžeme se však jen domnívat, zda lidé odchodem na nemocenskou řeší svou životní situaci třeba v době, kdy se jejich zaměstnavateli nedaří. Je to totiž věc mezi nimi a lékařem," říká Kateřina Prejdová, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí. Nejeden lékař zároveň potvrdí, že se dlouhodobý strach ze ztráty zaměstnání negativně podepisuje na duši i na tělesném zdraví.

Plat a jeho vliv na nemoc

Dlouhodobě se ukazuje, že nejčastěji marodí lidé s hrubým měsíčním příjmem od deseti do šestnácti tisíc korun. Počínaje letoškem je nemocenská radikálně zkrácena, zejména v prvních třech dnech a do dvou týdnů nemoci. Statistika nemocnosti za

Změny v proplácení nemocenské nastaly od ledna tohoto roku...více informací naleznete ZDE!

tento rok bude asi vypadat jinak. Řada lidí si již nyní raději vybírá kvůli krátké nemoci dovolenou. Z loňských údajů České správy sociálního zabezpečení vyplývá, že ti, kteří brali sedm tisíc hrubého, byli zhruba stejně často - a poměrně málo - nemocní jako lidé s hrubým příjmem 25 000 korun. "Ti s velmi nízkými příjmy si asi prostě nemohou dovolit nevydělávat, protože by se posunuli na minimum, s nímž lze těžko vyjít," míní ekonom David Marek. Lidem s opravdu vysokými příjmy se nemocenská nevyplatí, je hluboko pod jejich standardem.
Od hrubého příjmu 25 000 korun počet pracovních neschopností klesá prudce dolů. Tolik se vydělává v úspěšných firmách, z odvětví nejvíce v bankovnictví a pojišťovnictví. S nachlazením se lépe přežívá v kanceláři než venku na stavbě, byť i tak je to někdy hazard se zdravím. Některé zahraniční firmy umožňují manažerům zůstat doma několik dní v roce nad rámec dovolené, aniž to musí nějak zvlášť zdůvodňovat.

Když onemocní půlka firmy

Řada podniků marně bojuje s vysokou
Navrhované změny k nemocenské

* Za první tři dny nemoci by měl zaměstnanci v pracovní neschopnosti zaměstnavatel platit náhradu mzdy, která má činit 35 procent z průměrného výdělku.

* Dalších 11 dnů (ale bez víkendů) by měl zaměstnavatel platit náhradu mzdy, která má činit 70 procent z průměrného výdělku.

* Poté bude příslušná správa sociálního zabezpečení vyplácet nemocenskou za kalendářní dny.
Kolik činí nemocenská? (Kč)

Hrubý příjem 8000 16 000 25 000
Za první tři dny 180 345 420
Za 31 dní stonání 5095 9810 11 789
nemocností. Stačí, když zůstane doma deset lidí z pětadvaceti, a firma začne mít vážné problémy. Zaměstnavatelé se i proto brání návrhu nového zákona, podle něhož by oni měli hradit lidem nemocenskou. Stavební, zemědělské či zpracovatelské firmy mají nejvyšší nemocnost a hrozí se následných finančních potíží.
Podle Milana Veverky, prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví, by nemocenské měly hradit zdravotní pojišťovny. "Přes ně projde každý nemocný, financují zdravotní péči, takže by se měly snažit o minimální nemocnost," říká. Zaměstnavatelé jsou také pro efektivnější kontroly nemocných.
Zazvonit u dveří a zkontrolovat, zda člověk na neschopence kvůli problémům se zády právě neskládá uhlí do sklepa, nesmí zaměstnavatel, ale pouze kontroloři správy sociálního zabezpečení. "Jediným postihem zaměstnance při porušení léčebného režimu je odebrání dávek nemocenského. Je to věc čistě mezi lékařem a pacientem," vysvětluje mluvčí ministerstva práce Prejdová.

Na nemoc je nejlepší prevence

"Měli jsme obrovskou nemocnost, zvlášť u některých lidí. Samozřejmě nejde nikomu nakázat, aby byl zdravý. Ale v boji proti simulantům pomáhá, když odměníme ty, kteří jsou nejméně nemocní," tvrdí šéf jedné strojírenské společnosti na severní Moravě. Přesto má strach uvést totožnost svou i podniku, aby prý za opatření nebyl popotahován odbory nebo někým ze zaměstnanců. Jana Haniková z odboru personálního rozvoje Karosa Vysoké Mýto je otevřenější.
Vysvětluje, že jejich společnost sází především na prevenci, ale výsledky jsou těžko měřitelné. "Chceme, aby každý vedoucí znal důvody nemocnosti ve svém úseku. Měsíčně vyhodnocujeme absenci po jednotlivých střediscích, zabýváme se opakovanou a dlouhodobou absencí," říká Haniková. Důležitý je také trvalý dozor bezpečnostního technika, pravidelné prohlídky u závodních lékařů, ozdravný program zahrnující například rehabilitační masáže, plavání, podávání vitaminů. Patří sem i vyplácení takzvané odměny za prosperitu, kdy nejvyšší částku obdrží zaměstnanci, kteří odpracovali všechny pracovní dny.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Co pomáhá hasit zbytečné střety osobností na pracovišti

Kolize různých povah na pracovišti nejsou nic výjimečného. Každopádně pro ty, kteří se do střetů dostávají, ani pro jejich okolí to není nic příjemného. Proč...  celý článek

Martin Václavík
Před pěti lety se pustil do podnikání. Dnes dělá milionový byznys

Martin Václavík vystudoval geoinženýrství, ale podniká ve zcela odlišném oboru. Navrhuje a vyrábí dřevěné hodinky, brýle a další módní doplňky. Vypracoval se z...  celý článek

Ilustrační snímek
Nikdy dříve se nám nežilo lépe, vzkazují čeští milionáři

Nahlédnout do života bohatých Čechů, kteří mají na svých kontech miliony, není snadné. Už po několik let se o to snaží unikátní průzkumy bank. Přímým...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!
4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!

Vztahy mezi KLDR a USA se za poslední týden vyostřily víc, než za několik let. Zdá se, že válka mezi zeměmi je na spadn... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.