Stop nevýhodným spotřebitelským úvěrům

  • 2
Rostoucí objem spotřebitelských úvěrů a především velký počet firem, které nabízely nevědomým klientům velmi nevýhodné podmínky, vedl naše zákonodárce přibližně před rokem k tomu, aby upravili oblast spotřebitelských úvěrů speciálním zákonem. Po deseti měsících účinnosti tohoto zákona se ovšem ukazuje, že ne všechny firmy se tímto zákonem řídí.

Cílem zákona bylo zprůhlednit oblast spotřebitelských úvěrů a půjček tak, aby mohl dlužník snadno porovnat nabídky na trhu a vybrat si tu nejvýhodnější. Předpis tak měl zabránit případům, kdy firmy poskytovaly půjčky za úrokovou sazbu několika procent týdně a roční úroková sazba se následně pohybovala v řádu stovek procent. Bohužel ovšem ne všichni spotřebitelé vědí, jaká práva a povinnosti účastníkům smlouvy o spotřebitelském úvěru zákon 321/2001 Sb. ukládá. Svědčí o tom i fakt, že se v poslední době ve sdělovacích prostředcích opět stále častěji objevují zprávy o případech, které měl právě tento zákon vymýtit.

Alfou a omegou zákona o spotřebitelském úvěru je definování tzv. roční procentní sazby nákladů (dále jen RPSN). Tou se rozumí v procentech vyjádřený podíl z dlužné částky, který je povinen spotřebitel zaplatit věřiteli za období jednoho roku. RPSN tedy není jen vyjádřením roční úrokové sazby, ale zahrnuje i případné poplatky a další náklady spojené s čerpáním spotřebitelského úvěru. Díky tomu lze posoudit různé nabídky nejen z hlediska zaplacených úroků, ale i poplatků.

Důležité je ovšem vědět, které instituce a za jakých podmínek jsou povinny nám

Zajímají vás aktuální nabídky spotřebitelských úvěrů? Chcete si spočítat splátky nebo úrokovou sazbu úvěru? Navštivte sekci SPOTŘEBITELSKÝCH ÚVĚRŮ

roční procentní sazbu nákladů sdělit. V zákoně jsou totiž přesně vyjmenovány typy půjček, na které se tento zákon nevztahuje. Těmi jsou například (celý výčet lze nalézt v zákoně):

  • spotřebitelský úvěr na koupi, výstavbu, opravu nebo údržbu nemovitosti,
  • půjčka poskytnutá bez úroku nebo jakékoli úplaty,
  • spotřebitelský úvěr nižší než 5 tisíc korun nebo vyšší než 800 tisíc korun (pokud je uzavřeno více smluv o spotřebitelském úvěru pro jediný účel, považují se tyto smlouvy za jediný spotřebitelský úvěr),
  • spotřebitelský úvěr, jehož splatnost nepřesahuje 3 měsíce nebo je splatný nejvýše ve čtyřech splátkách, jejichž rozestup v čase nepřesahuje jeden rok.

Rovněž zajímavá je povinnost věřitele uveřejnit RPSN v případě, že nabízí spotřebitelský úvěr reklamou nebo určitou nabídkou zboží a služeb, jejíž součástí je úroková sazba nebo jiné údaje týkající se nákladů na úvěr. Pokud tedy v inzerátech a letácích nějaká společnost spotřebitelský úvěr nabízí a údaje o roční procentní sazbě nákladů v této nabídce nejsou, lze opodstatněně pochybovat o jejích dobrých úmyslech. Takovým nabídkám je proto lepší se vyhnout již z principu.

Smlouva o spotřebitelském úvěru musí povinně obsahovat:

  • stanovení roční procentní sazby nákladů
  • stanovení podmínek, za nichž může být RPSN upravena a které nesmí být závislé pouze na vůli věřitele
  • stanovení maximální výše spotřebitelského úvěru, stanovení výše jednotlivých splátek, jejich počtu a přesného časového rozvržení
  • stanovení jednotlivých plateb, které budou placeny v souvislosti se spotřebitelským úvěrem; pokud je nelze přesně stanovit v době podpisu smlouvy, musí zde být uveden způsob jejich výpočtu
  • závazek věřitele informovat spotřebitele o všech změnách RPSN
  • u smluv, ve kterých se sjednává koupě najaté věci, výši spotřebitelského úvěru
  • ustanovení o právu na splacení spotřebitelského úvěru před stanovenou lhůtou
  • podmínky předčasného ukončení smlouvy
  • způsob placení

Naději mají ovšem i ti, kteří v uplynulých deseti měsících sedli někomu na lep a nevýhodnou smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřeli. Měli by si pečlivě prostudovat smlouvu o úvěru a zjistit, zda obsahuje všechny povinné náležitosti v zákoně stanovené (viz. tabulka vlevo). Pokud totiž tyto náležitosti smlouva neobsahuje, považuje se spotřebitelský úvěr od okamžiku uplatnění námitky u věřitele za úvěr úročený diskontní sazbou ČNB platnou v době uzavření smlouvy.

V praktickém životě ovšem není vše tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Vše totiž není v pořádku ani u bank, které by měly jít ostatním institucím příkladem. Banky totiž stanovují úrokové sazby podle bonity konkrétního žadatele. Nemohou tedy stanovit paušálně výši splátek pro určitý objem a splatnost úvěru a tudíž ani neuvádí standardně ve svých informačních materiálech RPSN. Většinou vám tak sdělí tento důležitý údaj až ve chvíli, kdy přijdete na pobočku a o úvěr žádáte. Výjimku tvoří z velkých bank jen GE Capital Bank, která standardně u své Expres půjčky RPSN uvádí. Ani GE Capital ovšem není vzorná za všech okolností. Pokud si například zkusíte zavolat na infolinku GE Capital Multiservis s žádostí o informace týkající se splátkového prodeje, zjistí vám zde ochotně výši splátek i celkovou zaplacenou sumu. Roční procentní sazbu nákladů jsme již touto cestou bohužel nezjistili ani zde, ani v jiných ústavech (ať již bankovních či nebankovních).

Nabídky jednotlivých institucí, které jsou ochotny spotřebitelům půjčovat, jsou proto stále ještě velmi obtížně srovnatelné. Je proto důležité věnovat výběru partnera náležitou pozornost a neuzavírat smlouvu dříve, než si zjistíme alespoň obecné podmínky na trhu. V případě pochybností o solidnosti jednání budoucího věřitele máme rovněž možnost upozornit Českou obchodní inspekci, která drží nad dodržováním zákona o spotřebitelském úvěru dozor.

Jaké zkušenosti máte s uváděním RPSN ze strany půjčovatelů vy? Zamezí podle vás důsledná kontrola plnění tohoto zákona omezení výrazně nevýhodných nabídek?