Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Strašák nezaměstnanost? Jak pro koho

  10:30aktualizováno  10:30
Základní otázkou u dlouhodobě nezaměstnaných (více než rok) není jako v případě krátkodobě nezaměstnaných, proč práci ztratili, ale proč ji nemohou ani po delší době nalézt. Problémem déle trvající nezaměstnanosti je, že částí nezaměstnaných začne být vnímána jako normální stav: více či méně se adaptovali na nové podmínky. Zvykli si na spoustu volného času, ale i na omezené finanční zdroje a také vědomě či nevědomě na novou sociální pozici.

Po čase se paradoxně těžko smiřují s tím, že by se tento stav mohl změnit a oni opět pracovali. Je však nutné zdů- raznit, že se takové chování netýká všech dlouhodobě nezaměstnaných, ale jen skupiny, které vzniklá situace začne vyhovovat.

Kdo to vzdal a kdo ne

Problematika dlouhodobé nezaměstnanosti se stala náplní výzkumu pro ministerstvo práce a sociálních věcí. Jeho cílem bylo zachycení základních charakteristik sociálního postavení dlouhodobě nezaměstnaných včetně jejich ekonomické situace. Podle intenzity zájmu o hledání zaměstnání je lze rozdělit do čtyř skupin. Za aktivní můžeme považovat ty, kteří tento zájem mají a práci také hledají. Jejich protipólem jsou ti, kteří se o hledání zaměstnání nezajímají a také to příliš nezkoušeli. Tyto skupiny jsou zhruba stejně velké, zahrnují 30 procent všech

dlouhodobě nezaměstnaných. Třetí skupinu tvoří jedinci, kteří i přes malý zájem o práci ji více či méně hledají. Tvoří 25 procent a jejich motivací je především nutnost splnit míru aktivity požadovanou pro výplatu sociálních dávek. Čtvrtou, svým podílem nejmenší (15 procent) část nezaměstnaných tvoří ti, kteří sice obecný zájem o hledání práce mají, ale v dané době jej neprojevovali. Obvykle totiž nevěří, že zaměstnání najdou.

Délka nezaměstnanosti podle pohlaví a vzdělání

zdroj: výzkum dlouhodobě nezaměstnaných

Zdraví jako výmluva

Zájem o hledání se s prodlužující délkou nezaměstnanosti postupně snižuje. Nejvíce aktivity projevují ti, kteří jsou nezaměstnaní jen relativně krátce (1 až 2 roky). Tato aktivita poté klesá a po 2 až 3 letech nezaměstnanosti se podíl zájemců o zaměstnání pohybuje už pod úrovní 50 procent a klesá až na třetinu u nejdéle nezaměstnaných. Důvody ztráty zájmu o hledání zaměstnání u skupiny těch, kteří

Přečtěte si související článek, který nese název Ztráta práce: Pád ke dnu či nový start

se o něj příliš nezajímají, jsou v prvé řadě zdravotní. Uvádí je více než 40 procent z dotazovaných. Je však třeba dodat, že titíž lidé na jiném místě, když hodnotili svůj zdravotní stav, už k němu tak skeptičtí nebyli ­ 20 procent z nich jej popsalo jako dobrý či celkem dobrý, 30 procent jako spíše horší s častými problémy. Pouze 50 procent z nich deklarovalo špatný zdravotní stav. Je tedy zřejmé, že pro polovinu z těch, kteří zaměstnání nehledají, je odkaz na špatný zdravotní stav výmluvou.

Návrat do práce

Rezignace na hledání zaměstnání záleží ve velké míře na charakteru požadované práce. Nepřekvapuje, že polovina všech dlouhodobě nezaměstnaných má sice zájem o jakoukoli práci, ale pouze v místě svého bydliště. Jde převážně o lidi bez kvalifikace, se základním vzděláním, případně vyučením, ve středním věku a spíše o ženy. Naopak mladší lidé a zejména muži jsou i s nízkou nebo žádnou kvalifikací ochotni za prací dojíždět. Důraz na zachování oboru kladou lidé s vyšším vzděláním (maturita, vysoká škola), ti jsou také ochotni za takovou prací dojíždět. Návrat do zaměstnání umožní získání či zvýšení kvalifikace. Třebaže třetina dlouhodobě nezaměstnaných má pouze základní školu a 40 procent je vyučených, zájem o rekvalifikaci je u malé části z nich. Jsou to lidé s vyšším vzděláním, kteří mají větší možnosti nalezení zaměstnání.

Vztah nezaměstnanosti a dlouhodobé nezaměstnanosti

zdroj: Statistická ročenka 2001 (rok 2000) z dat VŠPS a ČSÚ 2000

Nezaměstnanost - přirozený jev

Ve svobodné společnosti bude vždy skupina obyvatel, pro kterou se v produktivním věku nestane práce životní náplní. První příčina spočívá v tom, že i v nejvzdělanější společnosti žijí a budou žít lidé s podprůměrnou inteligencí, pro něž bude obtížně hledat pracovní uplatnění. Druhou příčinou je nemožnost zavedení pracovní povinnosti v demokratické společnosti, která by přinutila pracovat i ty s nulovým zájmem. Platí přitom, že čím rozsáhlejší a štědřejší bude finanční zabezpečení takto sociálně okrajových skupin, tím větší bude jejich podíl ve společnosti. Dlouhodobá nezaměstnanost je přirozeným jevem každé společnosti a každého trhu práce, což pochopitelně neznamená, že bychom měli rezignovat na možnosti jejího snižování.

Autor vyučuje na Institutu sociologických studií UK

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Co pomáhá hasit zbytečné střety osobností na pracovišti

Kolize různých povah na pracovišti nejsou nic výjimečného. Každopádně pro ty, kteří se do střetů dostávají, ani pro jejich okolí to není nic příjemného. Proč...  celý článek

Martin Václavík
Před pěti lety se pustil do podnikání. Dnes dělá milionový byznys

Martin Václavík vystudoval geoinženýrství, ale podniká ve zcela odlišném oboru. Navrhuje a vyrábí dřevěné hodinky, brýle a další módní doplňky. Vypracoval se z...  celý článek

Ilustrační snímek
Kvíz: Vyznáte se v novelizovaném zákoníku práce?

Slovo „práce“ zadávají lidé do vyhledávačů nejčastěji v září. Je to možná proto, že řada těch, kteří uvažují o změně zaměstnání, si nechává léto na rozkoukání...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

V září se 60 miliard korun octne „na ulici“
V září se 60 miliard korun octne „na ulici“

České ministerstvo financí včera oznámilo, že v září neprodá žádné nové pokladniční poukázky a jen 16 miliard korun dlu... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.