Když jde Barbora s Janou na oběd, cítí se vždycky tak trochu potupně. Při placení Jana vytáhne z peněženky stravenku za 90 korun, k tomu přidá pětikorunu dýško a odchází. To Barbora se zdrží déle. Na sedmdesátikorunovou stravenku vždy ještě kolem dvaceti korun připlácí.
„Když se mi nepovede najít drobné, tak raději zaplatím celou částku a stravenku si nechám třeba do obchodu. Myslím, že by zaměstnavatel měl brát v úvahu, v jaké hodnotě se prodávají obědy poblíž pracoviště,“ míní mladá žena, která pracuje v jihlavské obchodní firmě.
Přestože se najdou nespokojenci, firmy letos strávníkům hodně přilepšily. „Stokorunová stravenka má raketový nástup, ještě před třemi lety ji mělo pouhých osm procent zaměstnanců,“ říká Jiří Brych, který má ve společnosti Edenred stravenky na starosti. Dnes stokorunový poukaz na jídlo dostává 21 procent zaměstnanců. Firmy tak v průměru přidaly každému zaměstnanci
14,8 koruny.
„Rekordní je nejenom růst výše příspěvku na stravování, ale i počet zaměstnanců, kteří ho čerpají. Dříve se zvyšovaly příspěvky ročně jen v průměru kolem pěti korun,“ doplňuje Jiří Brych.
Benefit pro brigádníky
Zaměstnancům letos na oběd přidala i brněnská Masarykova univerzita. Na začátku prázdnin poskočila cena stravenek pro pracovníky školy z osmdesáti na sto korun.
„Vyšli jsme tak vstříc našim zaměstnancům. Jednak to bylo dojednáno v kolektivní smlouvě, jednak univerzita reflektuje rostoucí náklady na stravování,“ uvádí Tereza Fojtová, ředitelka pro komunikaci Masarykovy univerzity.
Stravenky jsou stejným benefitem jako pružná pracovní doba, příspěvek na penzijní pojištění nebo firemní školka. Zaměstnavatel podle zákoníku práce musí lidem vyhradit čas na stravování, ale nemá žádnou povinnost na něj přispívat. „Stravenky jako benefit dnes považují zaměstnanci za samozřejmost,“ míní Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment.
Podle aktuálních dat portálu Profesia. cz má stravenky jako benefit 49 procent zaměstnanců v Česku. Nelehká situace na trhu práce navíc způsobila, že čím dál víc společností rozdává stravenky jako bonus k výplatě i brigádníkům. „K fixní mzdě dostáváme i stravenky plně placené firmou a příspěvek na dopravu,“ libuje si jedna z brigádnic brněnského call centra.
Stravenky jsou držák mezi benefity, přestože se už několikrát pod nimi zhoupla židle. S návrhem zrušit daňové zvýhodnění stravenek přišla mezi prvními část poslanců ODS za Topolánkovy vlády v roce 2008. Tehdy se proti postavili kromě poskytovatelů i restauratéři, kteří se obávali úbytku strávníků. Ušetřit stovky milionů korun na dotace stravenek chtěly i pozdější vlády včetně nynější. Proti byli vždy zaměstnavatelé i odbory.
Nejvýhodnější je za 118 korun
Jak si může firma stravenku zdanit? Zákon o dani z příjmu umožňuje zaměstnavatelům uhradit maximálně 55 procent z ceny stravenky. Tuto částku si může odečíst ze základu daně. Zbylých 45 procent buď platí zaměstnanec, nebo mu jej může platit i firma, ovšem nemůže si je už odečíst z daně. To je obecný vzorec, ale kolik je to konkrétně?
Na začátku letošního roku ministerstvo práce a sociálních věcí zvýšilo hodnotu stravného při pracovních cestách na 93 korun na den. Z této částky se počítá také daňově uznatelná výše příspěvku na stravování. Ta činí 70 procent z této částky, tedy až 65 korun.
Pokud tedy zaměstnavatel využívá maximální daňově uznatelný příspěvek a hradí 55 procent hodnoty stravenky, je pro letošek daňově nejvýhodnější stravenka v hodnotě 118 korun.
Pro zajímavost, v minulém roce to bylo 109 a v předešlém 105 korun. „Zvýšení příspěvku na stravování je logický krok, firmy si nárůst mohou vložit do nákladů a snížit tak daňový základ, zaměstnanci zase neodvádějí ze stravenek sociální a zdravotní pojištění,“ upozorňuje Jiří Brych.
Podle něj bude rok od roku hodnota stravenek i nadále růst. „V příštím roce se zastoupení stokorunových stravenek ještě výrazně zvýší, poté očekáváme nárůst zájmu o stravenky s hodnotami ještě vyššími,“ odhaduje Brych.
Přestože firmy dávají stále přednost papírovým poukázkám, prosazují se i stravenky elektronické, které mají podobu čipových karet. Právě na ně zaměstnavatelé podle průzkumu přihazují častěji a vyšší částky než na papírové stravenky.
Nejvíce chutná v poledne
I přestože se cena stravenek zvyšuje, stále Češi na polední jídlo ještě doplácejí. Podle lednových dat dalšího poskytovatele stravenek Sodexo Benefity jsou tradičně nejdražší obědy v hlavním městě a ve středních Čechách, kde strávník v průměru zaplatí 112 korun. Nad sto korun ještě platí lidé za oběd na jižní Moravě, v ostatních krajích se vejdou do stovky.
„Hosté nejčastěji platí stravenkami od 80 do 110 korun,“ říká Gabriela Josefovská z liberecké restaurace Ořechovka, kde polední polévka s hlavním jídlem přijde na 95 až 105 korun. Výjimkou v centru Liberce či v jiných krajských městech nejsou polední menu za 120 korun a výše. Přesto se o oběd nenechávají čeští strávníci připravit.
Pro více než polovinu respondentů průzkumu společnosti Rondo Data je nejdůležitějším jídlem dne právě oběd, kde v drtivé většině upřednostňují českou kuchyni před saláty, obloženými bagetami či rychlým občerstvením. Oběd si dopřávají tak často, jak to jen jde – šestkrát až sedmkrát v týdnu.
Na případné zvyšování nominální hodnoty stravenek si zaměstnanci mohou počkat třeba na konec letošního roku, kdy podle zkušeností poskytovatelů stravenek firmy své benefity nejčastěji upravují.
Jak utrácíte stravenky?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 27. září 2018. Anketa je uzavřena.
