Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stravenkami šustí přes milion Čechů. Balíček padne i na nákup dortu

aktualizováno 
Daňová reforma se pomalu mění v boj o stravenky. Po mnoho let oblíbený benefit zaměstnanců má namále. Lidé jsou naštvaní, že jim klesne příjem, restaurace se obávají o svou existenci a někteří zastánci stravenek varují před nárůstem obezity Čechů.

Bez stravenek v peněžence 70 procent lidí omezí obědvání v restauracích. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Na tanečky kolem stravenek bychom si přitom už mohli zvyknout, snahy zrušit jejich daňové zvýhodnění nejsou vůbec nové. V různých periodách se opakují už po několikáté. Naposledy byly stravenky v ohrožení před třemi lety. Proč vlastně vyvolávají tolik vášní?

Podle ekonoma Vladimíra Pikory je debata o stravenkách jen snahou politiků vytvořit mezi voliči pocit, že se něco dělá, téma stravenky je totiž všem blízké a úderné. "S jejich zrušením i s jejich ponecháním zde stále bude problém deficitů veřejných financí. Nic zásadního se nezmění. Nyní jsou zde mnohem vážnější témata. Těm se ale tolik pozornosti bohužel nevěnuje," říká Pikora.

Pokud by vládní návrh prošel, stravenky samotné sice definitivně zmizet nemusí, ale stát je zdaní a pro firmy už nebudou výhodné.

Za stravenky nakupujeme i běžné potraviny

Legislativa říká:

  • Zaměstnavatel si do svých nákladů může započítat až 70 procent ceny jednoho jídla a 55 procent  hodnoty stravenky.
  • Od 1. ledna 2011 je to 51,80 korun na jednu stravenku.
  • Nejvýhodnější nominální hodnota stravenky je tak pro zaměstnavatele 94 korun.

Každý měsíc zhruba 1,3 milionů zaměstnanců najde v peněžence kolem 20 papírových poukázek - stravenek (záleží na počtu dní v měsíci, za které má zaměstnanec na stravenku nárok) v průměrné hodnotě 65 korun za jednu, tedy 1 300 korun celkem.

Vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé většinou zaměstnancům přispějí zhruba 35 korunami na jednu stravenku, vydá za ni zaměstnanec ze svého jen 30 korun. Za měsíc si tak na čisté mzdě polepší přibližně o 600 korun.

I když jsou stravenky primárně určeny na zaplacení jídla v restauracích, mnozí z nás je využívají i na běžné nákupy v prodejnách potravin či například v řeznictví.

"Občas zajdu s dětmi k McDonaldovi, ale jen tehdy, když mám peněženku plnou stravenek. Pak mám pocit, že mě ten předražený karbanátek v housce vlastně tolik nestojí," popisuje čtyřicetiletá Jana z Prahy.

Její slova potvrzuje i třiapadesátiletá Ivana, která téměř pravidelně každý měsíc za stravenky kupuje rodině dort Medovník. "Máme ho všichni rádi, ale bohužel je dost drahý. Když ho zaplatím stravenkami, přijde mě prakticky na polovinu," říká Ivana.

Stravenka z roku 2011

Stravenka z roku 2011

V některých firmách zaměstnanci stravenky nedostávají, ovšem zaměstnavatel jim přispívá na jídlo podávané ve firemních jídelnách. Podle posledních údajů má takto levnější jídlo celkem 1,8 milionů zaměstnanců. Například v ČSOB zaměstnanci ústředí nemají stravenky a od zaměstnavatele dostávají příspěvek v hodnotě 57 korun na jedno hlavní jídlo podávané v jídelně.

"Zaměstnanci banky na ostatních pracovištích dostávají stravenky v hodnotě 80 korun. Příspěvek zaměstnavatele je stejný, ti kteří za oběd platí stravenkou, uhradí jen 23 korun," uvádí Jan Solnička z ČSOB.

Hrozí změna stravovacích zvyklostí

Vláda zároveň se zrušením daňového zvýhodnění stravenek schválila novou slevu na dani ve výši 250 korun měsíčně, resp. tři tisíce korun ročně. Tu by měl dostat každý zaměstnanec, tedy i ten, kterému zaměstnavatel žádné stravenky nedává a ani na jídlo nepřispívá.  

Z tohoto pohledu se navrhovaný daňový paušál může zdát spravedlivý. Ovšem "stravenkáři" si pohorší. Zatímco nyní dostávají měsíčně ke svému čistému příjmu navíc zhruba 600 korun, v případě daňového paušálu to bude jen 250 korun. Budou tedy na tom o 350 korun hůře.

Základní fakta o stravenkovém systému v Česku

  • 27 procent zaměstnanců využívá stravenky (1,3 milionu lidí)
  • 60 tisíc zaměstnavatelů poskytuje stravenky
  • 25 tisíc restaurací a obchodů akceptuje stravenky
  • 16 miliard korun je hodnota vydaných stravenek za rok
  • 65 korun je průměrná výše stravenky
  • 426 milionů korun je celkový čistý přínos stravenek pro státní rozpočet
  • 21 je počet evropských zemí, kde běžně stravenky fungují

Data jsou za rok 2010 a vycházejí z informací členů APROPOS (Asociace provozovatelů poukázkových systémů) a nezávislých průzkumů.

Se zánikem stravenek či finančních příspěvků na jídlo však hrozí i to, že lidé zvyklí jíst za stravenky v restauracích budou své stravovací návyky měnit. Buď si koupí levnější jídlo, nebo do restaurace vůbec nepůjdou. "Pokud můj zaměstnavatel stravenky zruší, zasáhne to významně do mého rozpočtu. Budu si víc rozmýšlet zda a do jaké restaurace na oběd jít. Také si do práce alespoň dvakrát v týdnu přinesu vlastní jídlo," uvažuje šestadvacetiletá Veronika.

Postoj Veroniky potvrzují i výsledky výzkumu společnosti GfK Czech, kdy 70 procent příjemců stravenek uvedlo, že by v případě ztráty stravenek chodili do restaurace méně často a polovina z nich by snížila svoji průměrnou útratu v restauraci za jeden oběd.

O svou existenci se pochopitelně obávají i majitelé hotelů a restaurací. Odhadují, že zrušením stravenek by odvětví stravování zaznamenalo propad v obratu o 7,54 miliard korun a mohlo by znamenat ztrátu až 31 tisíc pracovních míst. Své obavy a názory dokonce vyjadřují v Petici Zachraňme stravenky. Petice byla spuštěna v září loňského roku a dosud ji podepsalo celkem přes 50 tisíc zaměstnanců a šest tisíc restaurací.

Stravenka z roku 1994

Stravenka z roku 1994

A v neposlední řadě za záchranu stravenek "bojují" i zastánci pravidelného stravování. Jedním z důvodů, proč vlastně stravenky vůbec vznikly, je podpora zdravého životního stylu. Bez pravidelných obědů prý Češi začnou více tloustnout.

Se stravenkou do restaurace prakticky po celém světě

Historie stravenek spadá až do roku 1954, kdy se ve Velké Británii objevily první papírové lístečky, kterými lidé platili za jídlo v restauraci. Systém propracoval jistý John Hack, vymyslel unifikovaný kupon použitelný po celé zemi a založil první "stravenkovou" společnost.

Britský model se postupně přenesl do dalších zemí - Francie, Belgie, Německa, Itálie, Španělska, ale i Brazílie, Mexika či Libanonu. V současné době používají stravenky v 21 státech Evropy, sedmi státech Jižní Ameriky a třech zemích Asie a Blízkého Východu.

V našich končinách se první stravenky v dnešní podobě objevily na počátku 90. let. V současné době v Česku působí tři největší stravenkové firmy - Sodexo, Edenred CZ a Chèque Déjeuner.

V porovnání s některými evropskými státy si Češi za jednu stravenku dopřejí nejméně. Například průměrná hodnota stravenky ve Švédsku je 173 korun či ve Francii 172 korun (podrobněji si přečtěte v našem předchozím článku).

Má smysl rušit stravenky?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 21. září 2011. Anketa je uzavřena.

Ne 6482
Ano 1622


Hypotéční kalkulačka

let %
Vypočítat
Měsíční splátka Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Co si ohlídat, aby se vyšší mzda na brigádě neproměnila v nižší výdělek

Během léta si na brigádách přivydělává až 90 procent studentů. Díky ekonomickému růstu a nedostatku zaměstnanců je letošní nabídka sezonních prací výrazně...  celý článek

Tablety Easy slim u Helvetia Apotheke běžně stojí 579 korun, první vyzkoušení...
Objednávku tablet na hubnutí zrušila, přesto firma vyhrožuje exekucí

Pozor, u kterého e-shopu nakupujete. Bdělí byste měli být zejména u prodejců potravinových doplňků. Abyste nedopadli jako paní Monika, která se těšila, že díky...  celý článek

Je vhodné udělat si kalkulaci, jak budete vše zvládat v průběhu mateřské a...
Plánujete rodinu? Finanční rádce napoví, s čím je třeba počítat

Narození dítěte přináší spoustu změn. Je potřeba zvyknout si na nový režim i na skutečnost, že se vám život otočí o 360 stupňů. Jak vše zvládnout po finanční...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.