Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejvýhodnější stravenka pro firmy i zaměstnance má hodnotu 105 korun

aktualizováno 
Od ledna platí nová vyhláška, která zvýšila příspěvek na stravování na 83 korun na den. Firmám se tak vyplatí navýšit hodnotu stravenek, aby si mohly z daňového základu odečíst maximální úlevu. A pro zaměstnance se možná blýská na lepší časy. Za stravenku ve výši 105 korun totiž pořídí oběd bez doplatku.

Zájem zaměstnavatelů o „dražší“ stravenky stoupá. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Stravenky jsou u nás oblíbeným a pravděpodobně nejrozšířenějším zaměstnaneckým benefitem. Dostává ho 1,3 milionu lidí. Nejčastější hodnota stravenky je nyní 80 korun. Ta by se ale mohla zvýšit. Příspěvek na stravování je totiž pro firmy daňově uznatelným nákladem a nejvíce peněz si z daní odečtou v případě, že poskytnou stravenky v hodnotě 105 korun.

V lednu začala platit nová podoba vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí o změně sazby náhrady za používání silničních vozidel a stravného, a ta mimo jiné upravila částku, z níž se vypočítává příspěvek na stravování. Zvýšila ji na 83 korun za den.

Tisícovka navíc

Stravenka za 105 korun:

  • Zaměstnavatel zaplatí (55 %) 58 korun (zaokrouhleno)
  • Zaměstnanec (45 %) 47 korun
  • Celkem zaměstnanec získá k měsíčnímu příjmu 1160 korun navíc (pokud počítáme 20 pracovních dní v měsíci)

Stravenka za 80 korun:

  • Zaměstnavatel platí 44 korun
  • Zaměstnanec 36 korun
  • Celkem zaměstnanec získá k příjmu 880 korun měsíčně.

Daňově uznatelná část příspěvku na stravování je 70 procent z této sumy, což je 58 korun. A jelikož zaměstnavatel platí 55 % z ceny stravenky (45 % doplácí zaměstnanec), pak maximální daňovou úlevu dosáhne právě u stravenek v hodnotě 105 korun (včetně provize).

„Nový rok začal před pár dny a už zaznamenáváme poptávku klientů po vyšší hodnotě stravenek. Nejoblíbenější hodnotou je teď stravenka v hodnotě 100 korun. A to nejenom díky maximalizaci daňové výhodnosti, ale i proto, že se s ní při placení dobře počítá,“ říká Tomáš Kopřiva ze společnosti Sodexo Benefity.

Také ve společnosti Edenred, která je dalším velkým poskytovatelem benefitů, zaznamenali zájem o zvýšení hodnoty stravenky. „Od roku 2011 zaznamenáváme pravidelný meziroční nárůst výše nominální hodnoty stravenek. Loni asi o 3 procenta. Letos to bude ještě víc. Vzrostl také v poslední době podíl klientů, kteří dávají zaměstnancům stravenky dražší než 81 korun. A to z 15 na 30 procent,“ poznamenává Pavel Kusý, ředitel pro strategii a marketing společnosti Edenred. Podle něj si firmy více uvědomují, že plnohodnotné a vyvážené stravování má pozitivní dopad na produktivitu zaměstnanců a jejich zdraví.

Osmdesát je málo

Podle posledních průzkumů za 80 korun téměř nikdo nepoobědvá. „Lidé v pracovním týdnu obědvají v průměru za 101 korun. Musejí tak ke stravence pokaždé deset až dvacet korun doplácet,“ říká Pavel Kusý.

Historie stravenek

  • Stravenky se poprvé objevily v poválečné Velké Británii. Tehdy vláda garantovala zvláštní daňový režim k zajištění zdravého stravování obyvatel. Daňové zvýhodnění činilo 11,25 pencí na den.
  • Až v roce 1954 podnikatel John Hack přišel s nápadem jednoho efektivního systému napříč Velkou Británií. Založil společnost Luncheon Vouchers Company, která zavedla první jednotný stravenkový systém v zemi.
  • Postupně se stravenky dostaly do dalších zemí a nyní existují téměř po celé Evropě.
  • U nás se první stravenky objevily na počátku 90. let.
  • V porovnání s některými evropskými státy mají Češi “levné“ stravenky. Na západ od našich hranic se nominální hodnota stravenky pohybuje mezi 6 až 10 eur. Řídí se podílem příspěvku zaměstnavatele, který je daný legislativou každé země.
  • Stravenky se vydávají zaměstnancům v podobě papírových poukázek nebo jde o bezkontaktní čipové karty, se kterými je možné platit ve vybraných restauracích a obchodech.

U Sodexa je průměrná útrata za oběd ještě vyšší. „Zjistili jsme, že 58 % zaměstnanců doplácí na stravenky při placení oběda. Nejvyšší průměrná hodnota obědového menu vychází v Praze na 111 korun. Následuje Brno a okolí, západní a jižní Čechy. Naopak nejméně za oběd zaplatí v Ústí nad Labem a na Ostravsku,“ říká Tomáš Kopřiva.

Stravenky podle zákoníku práce

Stravenka je dobrovolným příspěvkem zaměstnavatele, tedy benefitem, na který si po dohodě přispívá i zaměstnanec. Zákoník práce sice ukládá zaměstnavateli povinnost umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování, ale neukládá povinnost ho hradit. Používání stravenek i stravenkové karty se řídí zákoníkem práce a zákonem o daních z příjmů.

Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů stanovuje výši příspěvku, kterou zaměstnavatel může poskytnout svým zaměstnancům na stravování. Aby tato částka mohla být na straně zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem, musí dobrovolný příspěvek splňovat tyto podmínky:

  • Maximální výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu. Zbývajících 45 % si hradí zaměstnanec sám.
  • Maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného § 6 odstavec 7 písmeno a) při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin.
  • Přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá alespoň 3 hodiny.

Výše dobrovolného příspěvku na stravování pro výpočet maximální daňově uznatelné částky se řídí každoročně vydávanou vyhláškou definující výši stravného na služebních cestách.



Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.