ěšíte se každý měsíc na den, kdy dostanete v práci stravenky? Naložíte celou rodinu do auta a odjedete na velký nákup do supermarketu. Nakoupíte všechno, co potřebujete – jídlo, balíky s vodami, alkohol – a u kasy zaplatíte všemi 22 poukázkami, které jste obdrželi. Vyjde vám to skoro přesně, pokladní vám ještě vrátí třicet korun.
Někteří zaměstnanci považují placení stravenkami za hru na válečné potravinové lístky.Raději by dostávali peníze na ruku.
Měli by pravdu, kdyby zákon stravenky daňově nezvýhodňoval a nevyžadoval proto dodržování jejich účelu, kterým je přispět na jedno teplé jídlo denně.
Alkohol kupovat nelze
Nákup jiného zboží než potravin popírá smysl stravenek. Stravenkové firmy se tomu snaží předcházet ve smlouvách s jednotlivými prodejci. „Se stravenkami nelze hradit nákup alkoholických nápojů, tabákových a drogistických výrobků,“ upozorňuje Roland Morizet, generální ředitel Accor Services CZ.
Poskytovatelé se snaží dodržování tohoto pravidla sami kontrolovat. Pro mnohé prodejce je pochopitelně výhodné smlouvu porušit, aby nepřišli o zákazníky zvyklé platit poukázkami. „Kdybychom to zjistili, okamžitě bychom s takovým prodejcem ukončili smluvní vztah,“ tvrdí Jan Černý z Menu Service.
Pořizování velkých rodinných nákupů zakázáno není. Nikdo nemůže zaměstnance nutit, aby jedl v restauraci. Poukázkami se nedá platit jen ve velkých hypermarketech. To proto, že někteří prodejci nevraceli orazítkované stravenky jejímu poskytovateli k proplacení, ale sami za ně nakupovali zboží ve slevě pro své maloobchody.
Ve většině supermarketů, tedy v o něco menších obchodech, se platit stravenkami dá. Bývá však omezen počet poukázek, které je možné použít na jeden nákup. „Máme už několik let stanoveno, že za jeden nákup lze platit maximálně pěti stravenkami. Méně to není jen proto, že jsme nechtěli bránit možnosti, aby zaměstnanec šel nakoupit jídlo i pro své kolegy,“ vysvětluje Vladimír Filip, výkonný ředitel stravenkové skupiny Exit Group.
Kdo si nechá drobné?
Stravenky mají zaměstnance především motivovat k tomu, aby si dal alespoň jedno teplé jídlo denně. „Proto je nelze považovat za hotovost a při nákupu by měla být vyčerpána celá jejich hodnota,“ říká Ronosti Morizet z Accor Services. Naráží tak na obvyklou otázku, kolik má prodejce na stravenky vracet. Pokud by vracel jakoukoliv částku, jednal by v rozporu s účelem stravenek. Když naopak nevrací, může to někdo vykládat jako bezdůvodné obohacení – až si nechá poukázky od stravenkové firmy proplatit, získá peníze za nic.
„Důsledně informujeme naše klienty o tom, že musí vyčerpat sto procent hodnoty stravenky,“ podtrhuje Jana Bernauerová ze společCheque Dejeuner. „Podle našich průzkumů zaměstnanec ke stravence ještě doplácí v průměru dvacet až třicet korun.“
To, zda a kolik na stravenky vrací, záleží na prodejci. Nejčastěji to bývá do deseti korun. „Prodejce však musí informovat zákazníka předem, jaká pravidla u něj platí, a zákazník se může svobodně rozhodnout, jak a kde stravenky použije,“ připomíná Miroslav Sedlák ze společnosti Sodexho Pass.
BENEFITY: víte, po čem zaměstnanci ve skutečnosti touží?
Stravenky se nemusí danit
Proč se stravenkové firmy tolik snaží dohlížet na dodržování pravidel? Současná česká legislativa potravinové poukázky zvýhodňuje, aby podpořila pravidelné stravování zaměstnanců. Zvýhodnění se váže právě jen na tento účel.
Stravenky jsou osovobozeny od daně z příjmu i od odvodů zdravotního a sociálního pojištění. Kdyby měl zaměstnanec dostat místo stravenky peníze, přišlo by mu na účet mnohem méně, než kolik činí hodland nota potravinové poukázky. „Odvody spolknou téměř polovinu zvýšení mzdy. Stravenek se to netýká,“ říká Jan Černý, jednatel stravenkové firmy Menu Service.
Levnější než peníze
Zákon zvýhodňuje stravenky i pro zaměstnavatele. Má-li se firma rozhodnout, zda zvýší mzdy, nebo dá pracovníkům stravenky, i pro ni je výhodnější druhá možnost. „Ani zaměstnavatel ze stravenek neodvádí zdravotní a sociální pojištění,“ vysvětluje Miroslav Sedlák, generální ředitel společnosti Sodexho Pass. „Příspěvek na stravenky je navíc daňově uznatelným nákladem.“
Firma si může do daňových nákladů uplatnit až 55 procent z hodnoty poukázky. Právě do této výše obvykle zaměstnancům na stravenky přispívá, zbytek jim sráží ze mzdy. „Přispěje-li zaměstnavatel na stravenku 55 procenty, v praxi to znamená, že za 75korunovou poukázku zaplatí zaměstnanec 33 korun,“ upřesňuje Jan Černý.
