Střední škola a postižené dítě: záleží především na domluvě s ředitelem školy

  • 1
Tělesně a smyslově postižení žáci devátých tříd základních škol a jejich rodiče, kteří se budou letos rozhodovat o volbě střední školy, mohou vycházet ze dvou možností. Buď zvolí školu speciální, určenou výhradně pro handicapované studenty, nebo se přihlásí do školy běžné, která tyto uchazeče tzv. integruje.

Pro oba případy však platí společné pravidlo: co nejdříve a co nejpodrobněji se dohodnout přímo s ředitelem školy, o niž budou mít zájem. Speciální školy, první z možností, jsou vlastně zrcadlovým odrazem všech typů středních škol, které český vzdělávací systém nabízí. To znamená, že jsou tu speciální gymnázia, speciální střední odborné školy a speciální střední odborná učiliště.

Obsah vzdělávání na těchto školách i získaný stupeň vzdělání je shodný s běžnými školami, učivo je pouze rozloženo do více ročníků než v běžných školách. Je však třeba počítat s tím, že výběr studijních a učebních oborů je omezen tak, aby absolventi se zdravotním postižením byli schopni svoji profesi vykonávat. Speciálních škol určených pro tělesně či smyslově postižené žáky (zrakově, sluchově a tělesně postižení - jejich intelekt však není narušen) je v Česku zhruba třicet.

Většinou nabízejí několik typů středoškolského vzdělávání pod jednou střechou a zpravidla platí to, že jsou ve velkých městech. Mentálně postiženým uchazečům o středoškolské studium jsou určena odborná učiliště a praktické školy, jejichž programy jsou uzpůsobeny sníženým intelektuálním schopnostem těchto žáků. V odborných učilištích absolventi získávají výuční list, absolventi praktických škol skládají závěrečné zkoušky nebo si odnesou závěrečné vysvědčení. Učiliště a praktické školy z velké části spadají pod střední školy - nejsou tedy až takovou raritou jako školy speciální.

Integrace - záleží na zkušenosti pedagogů a na penězích

Z nabízených zhruba šesti set studijních a učebních oborů středních škol je jich handicapovaným uchazečům otevřena přibližně třetina. Tento výčet se však ve skutečnosti může značně smrštit. "Řada škol možnost studia zdravotně postižených sice uvádí, část z nich ale jen proto, aby nemusela říct: My pro postižené nemáme podmínky," říká Ivana Eliášková, pracovnice Centra kariérového poradenství, které funguje při Národním ústavu odborného vzdělávání.

"Důležité je se nejdříve na podmínkách studia domluvit přímo s ředitelem školy. Záleží na vybavení školy, ale také na míře postižení žáka," dodává Eliášková. Zatímco některá škola anoncuje možnost studia sluchově či zrakově postiženého, ale v praxi to znamená, že tu žák může studovat, jen pokud má vlastního asistenta, jsou naopak i takové školy, které integraci podporují, aniž by vynakládaly zvláštní finanční prostředky.

"Jedno české gymnázium přijalo studenta na vozíku, i když bylo bariérové. Studenti sami se podílejí na organizaci a provozu výuky," uvádí Eliášková. Podle vyhlášky ministerstva školství z loňského roku má zdravotně postižený uchazeč, který vyhoví podmínkám pro přijetí ke studiu, přednost před ostatními, stejně úspěšnými uchazeči. Bližší informace o studiu tělesně, smyslově a mentálně postižených žáků lze získat v příručce Kam na školu - střední školy v ČR, která obsahuje zvláštní kapitolu s výběrem oborů pro handicapované žáky.

autorka pracuje v Národním ústavu odborného vzdělávání, ruzickova@nuov.cz