Streetworker - neznámé povolání

Pracují převážně na ulicích v místech, kde se odehrává prodej a užívání drog - a jsou asi jediní, kteří po narkomanech nechtějí peníze, ale nabízejí jim pomoc a radu. Nezabývají se prevencí, ale snižováním rizik, jež jsou spojena s drogovou závislostí. V rámci krizových center pracují streetworkeři na ulicích mnoha měst v České republice, ale lidí pro tuto práci by podle slov odborníků bylo potřeba mnohem více.
Práce streetworkera neboli terénního pracovníka nemá u nás příliš dlouhou tradici. Projekt terénní práce pro pomoc drogově závislým vznikl v roce 1996 a od té doby se tato praxe poměrně rozšířila. "O streetworkerech se u nás zatím téměř neví. V očích veřejnosti mají velmi malý kredit," stěžuje si Michal Zahradník, vedoucí terénních programů a K-centra z Pardubic. "Pořádáme výcvikové víkendy pro zájemce o tuto práci. Rádi bychom jejich počet rozšířili. V současnosti máme na celý kraj pouze jednoho terénního pracovníka. Navíc zdejší drogová komunita je většinou skrytá a uzavřená." Odborníci na drogovou scénu tento stav připisují neexistujícímu systému vzdělávání pro práci s narkomany a ostatními rizikovými skupinami v jejich přirozeném prostředí. Další problém je již tradiční nedostatek financí. "Lidé, kteří tuto práci chtějí dělat, musí mimo jiné být absolutně spolehliví, mít vyhraněný vztah k drogám, umět komunikovat s lidmi, být trpěliví a chápaví," domnívá se Katka Levická. Do terénu se dostane člověk po částečném zapracování přímo v centrech. Dále musí absolvovat různá školení (například zdravotnická, psychologická) a být ochoten se stále sebevzdělávat. "Protože je tato práce špatně placená, je nás nedostatek. Většina z nás pracuje na částečný úvazek, ale existují i dobrovolníci, kteří nám pomáhají zadarmo ve svém volném čase," uvádí Ondřej Novák, vedoucí streetworkerů z pražského centra pro pomoc drogově závislým Drop In. "Vždy existuje určitý počet narkomanů, kteří nemají potřebu, nebo nechtějí chodit do středisek pro pomoc drogově závislým. Takže je vyhledáváme. Známe místa, kam chodí, oslovujeme je, navštěvujeme je i v bytech," říká Ondřej Novák. "Většinou trvá dlouhou dobu, než si na nás závislí zvyknou a začnou nám důvěřovat." Navštěvovat narkomany v jejich bytech však není běžné. Většina "streetů" pracuje výhradně na ulicích. "Bytům, kde se drogy konzumují nebo vyrábějí, se vyhýbáme, je to pro nás rizikové," říká Martin Větrovec, profesionální streetworker z dalšího pražského centra, Sananim, který si před šesti lety tuto práci vybral jako možnost náhradní vojenské služby a už u ní zůstal. "Většinou se tam páchá trestná činnost, a kdyby po nás do bytu přišla policie, ztratili bychom všechnu důvěru svých klientů. "V těchto případech využívají steetworkeři spolupracovníky - narkomany dobře znalé drogové scény, kteří do soukromí ostatních závislých snáze proniknou. "Pokud s nimi spolupracujeme, jsou natolik vyškoleni, že se na ně při předávání materiálu nebo informací můžeme plně spolehnout," upřesňuje Martin Větrovec.

Ve stejnou dobu

Streetworkeři vyrážejí mezi své "klienty" do ulic většinou odpoledne a navečer. "Musíme se přizpůsobit rytmu těch, co drogy berou, i těch, od kterých je kupují. V zimě pracujeme přibližně do šesti večer, v létě do osmi. Volno nemáme ani o víkendech a svátcích," vypočítává Ondřej Novák. Většinou v předem domluvenou dobu postávají "streeti" na inkriminovaných místech se zásobami čistých injekčních jehel, dezinfekčních tamponů, vitaminů, náplastí a kontejnerů na použité jehly. "Když nám klienti dají použité stříkačky a my je posléze necháme odborně zlikvidovat, odpadá nebezpečí, že je pohodí někde po ulicích, v parcích nebo na dětských hřištích," vysvětluje Katka Levická, jedna ze tří streetworkerů působících v Ostravě. "Mrzí mě, že spousta lidí vůbec nechápe smysl naší práce a obviňuje nás z podporování narkomanů. Přitom se snažíme zabránit přenosu infekčních chorob, hlavně HIV a žloutenky, a tím chráníme i ostatní." Pro zmírnění nebezpečí přenosu infekcí napomáhají i testy na HIV ze slin, které lze provádět přímo na ulici. "Pro výsledky k nám do centra si chodí poměrně dost lidí," dokládá Ondřej Novák z Drop In. Na streetworkery se závislí převážně na tvrdých drogách mohou obrátit i s prosbou o radu, například jak si vyřídit doklady, kam a za jakých podmínek nastoupit na léčbu, dávájí různé informace týkající se zdravotních problémů. "Fungujeme prostě jako kontakt s normálním světem a těžce získanou důvěru se snažíme nezklamat," svěřuje se Katka Levická.

Kde lze získat více informací

* DropIn, Praha, tel. 02/22721029 www.dropin.cz
* Sananim, Praha, tel. 02/6835232 www.sananim.cz
* K-centrum, Pardubice, tel. 040/6335054
* Renarkon, Ostrava, tel.069/6611796
* Centrum pro pomoc drogově závislým, Brno, tel. 05/48526802
* a další střediska pro pomoc drogově závislým (fungují při okresních nebo krajských úřadech)