Že stres a neshody na pracovišti mohou vést až k sebevraždě, potvrzují dva nedávné případy - ve francouzské společnosti France Télécom si za rok a půl vzalo život třiadvacet lidí. V tchajwanské firmě Foxconn spáchalo od začátku roku sebevraždu sedm lidí.
Nůž a pád ze střechy
Technik z francouzského Troyes se před svými spolupracovníky během schůzky vedení bodl nožem, a to údajně kvůli tomu, že mu bylo sděleno, že jeho pozice je zrušena. Dělník z Foxconnu zase skočil ze střechy ubytovny, protože už nezvládl pracovní tempo. I další případy svědčily o přílišném stresu a pracovním tlaku. Zůstaly totiž dopisy na rozloučenou.
Ve France Télécomu si někteří zaměstnanci dokonce stěžovali na to, že se musí ptát vedoucího, pokud chtějí jít na toaletu, nebo dávat písemné vysvětlení, když přijdou pozdě do práce. Nelíbila se jim ani špatná komunikace s vedením a přehlížení problémů.
Aby vedení předešlo dalšímu pokračování série sebevražd, rozhodlo se využít právě speciálního programu, ve kterém mají zaměstnanci zdarma k dispozici psychologickou pomoc.
Společnost Foxconn se rozhodla krizovou situaci řešit trochu jinak - zvýšila mzdy a zaměstnanci musí podepsat prohlášení, že se nezabijí.
Ačkoli jsou někdy pracovní podmínky otřesné, za sebevraždu zaměstnance nese vedení podniku možná morální, ale rozhodně ne právní vinu. "Sebevraždu spáchanou na pracovišti nelze zpravidla brát jako pracovní úraz," vysvětluje advokátka kanceláře Ambruz & Dark Klára Valentová.
Ten je definován jako poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, ke kterým došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s ním. "K sebevraždě ale většinou dochází z vůle člověka, nikoli z důvodu krátkodobého působení nepříznivých vlivů, tedy například kvůli déle trvající duševní poruše," dodává Klára Valentová.
Jak tvrdí psychologové, sebevraždy na pracovišti v sobě mají něco výjimečného - je to forma protestu, ke kterému dochází na veřejném místě. Je tedy zřejmé, že práce není pro lidi jen zdrojem příjmů, ale že má v životě větší význam.
Sebevražd je víc tam, kde je vyšší nezaměstnanost
Podle Českého statistického úřadu spáchá v České republice sebevraždu kolem 1 300 lidí ročně, většinou jsou to muži.
Nejčastější je takzvaná emocionální sebevražda, kterou člověk spáchá v případě neúspěchu, prohry, zklamání - tedy z důvodů, mezi něž patří i problémy v zaměstnání nebo ztráta práce. Člověk se chce tím, že si takový čin naplánuje, zbavit problému, jejž není schopen řešit, nebo si to alespoň myslí.
Poměrně vysoké procento sebevražd je v těch okresech a krajích, kde je tradičně i velká nezaměstnanost. Nejméně sebevražd páchají vysokoškoláci. Ti patří také mezi skupiny obyvatel, které nejsou nezaměstnaností tolik ohroženy. Nezaměstnanost s sebou totiž přináší významné omezení běžných sociálních vztahů, stejně jako intenzivnější pocit osamocenosti a nespokojenosti.
