Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Strmý růst potravin letos nehrozí, ceny na burzách naopak klesají

  • 4
V poslední době přicházejí z ekonomik čím dál lepší zprávy. Hospodářství se stabilizovalo i v těch nejpostiženějších zemích a začínají se projevovat známky oživení.

Zatímco jsou odborníci stále ve sporu ohledně konce krize, pohled na finanční trhy nabízí jasnou odpověď. Akcie i komodity rostou nebývalým tempem.

Hlavní světové akciové indexy přidaly za poslední rok průměrně 60 procent a některé komodity jsou na tom ještě výrazně lépe. Namátkou se stačí podívat na paládium či nikl, které meziročně přidávají přes 130 procent. Mezi zemědělskými komoditami bychom však takové zhodnocení těžko hledali.

Vývoj cen potravin

V polovině roku 2008 byla na komoditních trzích výrazná cenová bublina, která se nejvíce projevovala v cenách energií a zemědělských komodit. Desítky hladových bouří v jihovýchodní Asii tehdy byly důsledkem přemrštěných cen základních potravin. Ceny rýže vystoupaly během několika měsíců na dvojnásobek a i další potraviny měly podobné přírůstky. Příchod krize sťal vysoké ceny a růst probíhal v minulém roce pouze pozvolna.

Letošní vývoj na trzích se zemědělskými komoditami je zatím mírně překvapivý. Potraviny nenásledují ostatní skupiny komodit a až na několik málo výjimek zakončily první kvartál v mínusu. Nejvíce pak ztrácejí ty komodity, které jsou podstatnou součástí jídelníčku lidstva. Cukr je rekordmanem s téměř čtvrtinovou ztrátou od počátku roku. Následují pšenice, kukuřice, rýže i kakao s více než desetinovým poklesem na světových trzích.

Důvody poklesu potravin

Zemědělské komodity jsou v mnohém specifické a od ropy či mědi se odlišují nízkým propojením s hospodářským cyklem. Zatím tak stojí v ústraní a v hledáčku obchodníků jsou v současné době průmyslové komodity, kde se prudce zvyšuje spotřeba. Jíst je naopak potřeba v dobách dobrých i zlých, a proto je poptávka po potravinách stabilnější.

To je hlavním důvodem současného mdlého výkonu cen a zvyšování nepoměru mezi pohybem cen kávy či rýže a ostatních průmyslovějších komodit. Dalším důvodem poklesu, který se ovšem vztahuje i na ostatní komodity, je zhodnocování amerického dolaru.

Právě v této měně se potraviny na globálních trzích většinou obchodují. Silnější americká měna zdražuje suroviny a proto se ani přes pokles dolarových cen na burzách nemusí nízké ceny v jiných měnových oblastech projevit.

Neméně významná je i skutečnost, že velcí výrobci potravin se na finančních trzích zajišťují proti cenovým skokům komodit a nakupují kontrakty a opce zajišťující cenovou stabilitu na dlouhé období dopředu. Tato strategie se aktuálně nemusí jevit jako nejlepší, protože by globálně obchodované potraviny mohly zlevnit. Na druhou stranu zajišťovací obchody dlouhodobě chrání potravinářské firmy i samotné konečné spotřebitele před cenovými výkyvy.

Co to znamená pro konečného spotřebitele?

Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se v brzké době měla situace zásadně měnit. Pokud bude oživení pokračovat a sílit, pak by výkony zemědělských komodit měly i nadále zaostávat.

Přestože jsou ceny na burzách spojeny velmi dlouhou pružinou s cenami v obchodech, ceny základních potravin by zatím růst neměly a naopak by i v následujících měsících měly zůstat stabilní. Ani do konce roku však situace nevypadá nepříznivě a množství peněz utracené za potraviny by se nemuselo zvyšovat tak rychle, jako v předcházejících letech.