Po nespokojených živnostnících, kteří se ozvali proti zákonu o zaměstnanosti, nyní volají po jeho nápravě i studenti. A v neposlední řadě také agentury, které jim donedávna bez problémů zprostředkovávaly práci. O co jde? Tak nejprve studenti. Aby měl absolvent nárok na podporu v nezaměstnanosti, musí podle zákona o zaměstnanosti, platného od loňského října, odpracovat minimálně 12 měsíců v posledních třech letech studia. "Tuhle podmínku opravdu považujeme za nesmyslnou," říká Karolína Kučerová ze Studentské komory Rady vysokých škol (SK RVŠ).
Vysokoškoláci si museli při škole vydělávat již dříve. Pro ně je splnění podmínky zákona sice těžké, ale ne nepřekonatelné. Jde však hlavně o středoškoláky. "Dovedete si je představit, jak plní podmínku pro nárok na podporu, když tráví ve škole celé dny a mají jen dva měsíce prázdnin?" ptá se Kučerová. I kdyby středoškoláci celé léto trávili na brigádě, museli by dalších šest měsíců odpracovat po večerech a o víkendech. Zatímco živnostníci již ministerstvo práce k přehodnocení zákona donutili, studentům se tolik nedaří. Zástupci vysokých škol se sice ozvali, ale bezvýsledně. A středoškoláky ani nemá kdo zastupovat. "Nemáme tak silné páky jako živnostníci. Ale chceme tvůrce zákona vyzvat k diskusi," říká Karolína Kučerová.
Hon za napracovaným časem
Je možné, aby středoškolák odpracoval jeden rok během tří let svého studia? Ministerstvo práce tvrdí, že ano. "Jde o to pracovat tak, aby bylo odváděno pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti po dobu jednoho roku. Bez ohledu na rozsah pracovní doby," podotýká mluvčí ministerstva práce Kateřina Beránková. Takže je podle ní jedno, jestli student bude pracovat dvě, tři nebo čtyři hodiny denně. I kdyby se takhle středoškoláci činili každé prázdniny - zbývá ještě mnoho dní, kdy nepracovali. A vzhledem k tomu, že najít sobotní či nedělní brigádu je docela obtížné a mladí do 18 let nesmějí pracovat na noční směny, odpracovat 12 měsíců během studia se podaří opravdu málokomu. Myslí si to zástupci studentů i agentur, které jim práci zprostředkovávají.
Co zákon zavinil?
Absolventům středních škol zbývá v případě, že nebudou moci po škole najít práci, několik řešení. Odjet si vydělávat do zahraničí; být závislí na rodičích; nechat se zaevidovat na úřadu práce, nastoupit rekvalifikaci - pak může po celou její dobu čerpat podporu v nezaměstnanosti. "Stát po studentovi nežádá to, co by se zdálo samozřejmostí - řádné studium. Částečně přesouvá na studenty odpovědnost za politiku zaměstnanosti," dodává k zákonu Jiří Nantl, předseda Studentské komory Rady vysokých škol. Marek Lazor, jednatel Job centra, jedné z největších zprostředkovatelských agentur Moravskoslezského kraje, je daleko razantnější. "Vláda měla rovnou říci, že odmítá dát absolventům podporu, než to takhle komplikovat," komentuje zpřísnění podmínek pro absolventy. "A co mají dělat studenti, kteří loni ukončili školu, a od října začaly platit nové podmínky? Ti už napracovat potřebnou dobu opravdu nemohou!"
Student je příliš drahý
Ministerstvo práce podle svých slov vychází studentům vstříc tím, že mohou v průběhu studia požadovat od kteréhokoli úřadu práce nejen vyhledávání zaměstnání, ale také poradenství. Najít práci, která by se přizpůsobila jejich školnímu režimu, by jim měla umožnit volnější úprava právních vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Jenže vláda tu nejjednodušší cestu k práci studentům spíše ztížila -zdražila jejich cenu, když se nechají zaměstnat přes agenturu. Takhle hledá práci z časových důvodů většina studentů. "Dá se říct, že studenti jako pracovní síla zdražili o sto procent. I když se snažíme situaci řešit, řada zaměstnavatelů je raději zaměstná přímo než přes nás, nebo raději vůbec," říká Marek Lazor z Job centra. Nárůst ceny studenta jako pracovní síly přes agenturu je dán jednak zvýšením DPH z 5 na 19 %, jednak odvodem zdravotního a sociálního pojištění. Pojistné přitom za ně už jednou hradí stát.
Agentury jsou diskriminovány
 |
Jaké jsou ženské a mužské zbraně v práci? |
Mají nezaměstnaní absolventi pobírat podporu v nezaměstnanosti, jen když odpracovali jeden rok už při studiu?
72 % Ne, studenti mají studovat, ne pracovat
19 % Ano, i kdyby šlo o neodbornu práci či o práci za minimální honorář
7 % Ano, za předpokladu, že pro ně bude dost pracovních možností
2 % Neumím posoudit
Hlasovalo 555 lidí
Zdroj: jobs.cz
