Expert radí
Momentálně končím studium VŠ, celých pět let studuji při svém zaměstnání učitelky, abych si zvýšila kvalifikaci. Nemám se zaměstnavatelem uzavřenou žádnou dohodu, nikdy jsem nevyužívala možnosti čerpat volno na přípravu na zkoušky ani na složení zkoušek samých. Teď mě však čekají státnice a na ty se při plném úvazku nepřipravím. Dle vyhlášky ministerstva školství č. 140/1968 Sb. mám prý nárok na dvacet volných dnů, ale nikde se nemohu dopátrat, za jakých podmínek. Ředitel říká, že když jsem se školou neuzavřela dohodu, na volno nárok nemám. Je to tak?
Zaměstnanec nemá nárok na poskytnutí volna v případě, že si chce ve svém vlastním zájmu zvýšit kvalifikaci. Jestliže tedy nedojde k dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, musí si pracovník uvědomit, že jde o jeho soukromou záležitost, která se posuzuje jako jiná osobní překážka v osobním zájmu. Zaměstnavatel mu může poskytnout neplacené volno. V případě, že k žádné vzájemné dohodě nedojde, je bohužel jen na úvaze zaměstnance, zda je pro něj větší prioritou vzdělání, nebo setrvání v pracovním poměru.
Existují případy, že zaměstnanec uzavře pracovní smlouvu, která počítá se studiem při zaměstnání jako nezbytným předpokladem pro zvýšení kvalifikace. V takovém případě má zaměstnanec nárok na mzdu a pracovní úlevy podle již zmiňované vyhlášky č. 140/1968 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání, případně podle uzavřené kolektivní smlouvy. Při vyplácení náhrady mzdy však nelze překročit výši průměrného výdělku. Jde o zastaralý právní předpis a jeho používání je problematické. Zákoník práce činí rozdíl mezi zvyšováním a prohlubováním kvalifikace účastí na školení a studiem při zaměstnání. Při zvyšování kvalifikace se poskytuje v zásadě neplacené volno, nárok na ně se řídí vzájemnou dohodou. Zaměstnavatel nemůže zaměstnanci absolvování studia či školení uložit a zaměstnanec si je nemůže vynutit.
Naopak účast na studiu při zaměstnání či školení za účelem prohloubení kvalifikace k výkonu sjednané práce, smluvené v pracovní smlouvě, se ze zákona považuje za výkon práce. Zaměstnanci přísluší mzda. Dokonce mu účast na studiu či školení může být nařízena a zaměstnanec je povinný je absolvovat. Neúčast je možné posuzovat jako porušení pracovní kázně.
Náklady spojené s prohlubováním kvalifikace nese zaměstnavatel. V případě, že náklady dosahují částky alespoň 100 000 korun, lze uzavřít vzájemnou dohodou, kterou se zaměstnanec zaváže, že setrvá v pracovním poměru u zaměstnavatele po dobu pěti let. Pokud svou povinnost setrvat v pracovním poměru nesplní, musí náklady na prohloubení kvalifikace uhradit.
Zdeňka Beranová advokátka
O autorovi| Radka Zelená, Nové Město nad Metují
