Konec minulého týdne na trhy přinesl po delší době opět o něco více klidu. Na bruselském summitu zemí EU se totiž podařilo vyřešit zápletku řecké tragédie, která se začala odehrávat koncem minulého roku, kdy Řecko šokovalo finanční trhy prohlášením, že namísto původně odhadovaných 3,7 % bude jeho rozpočtový deficit v roce 2009 přesahovat 12 %.
Řecko si bude půjčovat na kapitálových trzích
Nová dohoda, která byla uzavřena mezi Francií a Německem a následně představena členským zemím EU, počítá s tím, že si bude Řecko i nadále půjčovat normální cestou na kapitálových trzích. Pouze v případě nouze by pak mohlo využít půjček od Mezinárodního měnového fondu a některých členů eurozóny.
Jedná se tak o jasný ústupek Německu, které v polovině března začalo couvat od varianty přímé pomoci členských zemí eurozóny, místo které preferovalo daleko větší angažovanost Mezinárodního měnového fondu.
Závěry summitu dokázaly nervózní náladu na finančních trzích stabilizovat. To platí především o situaci na devizovém trhu, kde si ještě začátkem minulého týdne prošla evropská měna silným výprodejem.
Euro kleslo na úroveň loňského května
Odklon Německa od varianty přímé pomoci Řecku a snaha o větší zapojení MMF, totiž výrazně podkopaly důvěru ve schopnost eurozóny řešit krizové situace. Euro se navíc během týdne muselo vypořádat s nečekaným snížením ratingu Portugalska. Tím obchodníky zaskočila ratingová agentura Fitch, což cenu evropské měny na páru s dolarem srazilo až k úrovním, kterých naposledy dosahovalo v květnu loňského roku.
Ani úspěšným summitem ale problémy společné měny končit nemusí.
Problémy Řecka ještě nejsou vyřešené
Přestože minulý čtvrtek hýřili představitelé eurozóny i Řecka spokojeností, dají se tímto dnem jen stěží považovat problémy Řecka za vyřešené. To si totiž bude muset nadále půjčovat za tržní úrokovou míru, která zůstává na 6,21 %, což je vysoko nad představami řeckého ministerstva financí při sestavování rozpočtu na rok 2010.
Ze summitu EU vyplynulo, že pomoc od zemí eurozóny přijde pouze v případě krajní nouze. Jak tato krajní nouze vypadá, ale nebylo nikterak definováno. Problém Řecka přitom nespočívá v tom, že by mu nechtěl nikdo půjčit, ale naopak v tom, že jsou mu investoři ochotni půjčit pouze za vysoký požadovaný úrok.
Vše proto zatím nasvědčuje tomu, že si podstatnou část potřebných 50 miliard EUR bude muset Řecko půjčit na své vlastní náklady. To by ale vedlo k výraznému zvýšení výdajů na splácení úroku, které by za současné výše úrokových sazeb mohly dle odhadů řecké centrální banky stoupnout v tomto roce o 800 milionů EUR. Jen na úrocích by tak Řecko mohlo zaplatit přes 13 miliard EUR, což je více, než kolik zaplatí v úhrnu za vzdělání, soudnictví a policii.
Ani po summitu se proto nezdá, že by eurozóna Řecku jakkoli pomohla a to si své problémy bude muset vyřešit samo. Jejich řešení přitom nebude snadné, nepřijme-li do budoucna další nepopulární úsporná opatření. V tomto ohledu pak může být cesta evropské společné měny zpět k úrovním, kterých dosahovala ještě začátkem tohoto roku, velmi trnitá. Důvěra v ní díky fiskální nezodpovědnosti některých států utrpěla citelnou ránu, jejíž hojení potrvá ještě velmi dlouho.
