Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Svěřenský fond - nový nástroj pro privátní správu majetku

  12:57aktualizováno  12:57
Svěřenský fond, někdy označovaný také jako trust, původem institut an­glosaského common law, je jednou z novinek, jež do českého právního řádu přinese nový občanský zákoník. Česká právní úprava se při implementaci to­hoto institutu inspirovala občanským zákoníkem kanadského Québecu, kte­rý je české kontinentální právní úpravě blízký. Nový občanský zákoník se tak zařadí mezi nemnoho evropských práv­ních úprav, jež existenci trustů připustí.
Mince

Mince | foto: Vladan Rámiš, iDNES.cz

Velice jednoduše lze svěřenský fond označit za účelově osamostatněný maje­tek bez právní subjektivity sloužící k za­kladatelem stanovenému účelu. Svou po­vahou se svěřenské fondy blíží nadacím, liší se od nich však zejména nedostatkem právní subjektivity (svěřenský fond není právnickou osobou) a účelem, pro nějž může být svěřenský fond vytvořen (oproti nadaci může být vytvořen i za jiným nežli veřejně prospěšným či dobročinným úče­lem). Na rozdíl od nadací jsou svěřenské fondy také podrobeny menšímu dozoru ze strany státu.

Zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník

§ 1448

(1) Svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat.
(2) Vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku a svěřenský správce je povinen ujmout se tohoto majetku a jeho správy.
(3) Vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce; majetek ve svěřenském fondu však není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno.
 
§ 1449

(1) Účel svěřenského fondu může být veřejně prospěšný, anebo soukromý.
(2) Svěřenský fond zřízený k soukromému účelu slouží k prospěchu určité osoby nebo na její památku. Tento fond lze zřídit i za účelem investování pro dosažení zisku k rozdělení mezi zakladatele, zaměstnance, společníky či jiné osoby.
(3) Hlavním účelem veřejně prospěšného svěřenského fondu nemůže být dosahování zisku nebo provozování závodu.
 
§ 1450
(1) Svěřenský fond musí mít vlastní označení.
(2) Označení svěřenského fondu musí vyjadřovat jeho účel a obsahovat slova „svěřenský fond“.

Jak lze svěřenský fond založit a princi­py jeho fungování

Svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele. Zakla­datel takto vyčleněný majetek smlouvou nebo pořízením pro případ smrti svěří (podle nového občanského zákoníku se tím rozumí závěť, dědická smlouva nebo tzv. dovětek) svěřenskému správci k určitému účelu a ten se zaváže majetek držet a spra­vovat. Okamžik vzniku svěřenského fondu je pak vázán na okamžik, kdy svěřenský správce přijme pověření k jeho správě a - byl-li svěřenský fond zřízen po­řízením pro případ smrti - okamžik smrti zůstavitele. Vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku, k němuž vyko­nává vlastnická práva vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce. Majetek ve svěřenském fondu však není vlastnic­tvím správce, zakladatele ani osoby, jíž má být z fondu plněno (tzv. obmyšlený). V případě, že je potřeba do veřejného seznamu nebo do jiné evidence zapsat vlastníka majetku (typicky například kata­str nemovitostí), uvede se osoba správce s poznámkou "svěřenský správce".

Svěřenský správce

Svěřenským správcem může být každý svéprávný člověk a, stanoví-li tak zákon, také právnická osoba (například banka). Svěřenského správce ustavuje především zakladatel a není vyloučena ani možnost, aby byl správcem zakladatel fondu nebo obmyšlený. V takovém případě však zá­kon stanoví povinnost zřízení dalšího správce, přičemž správci právně jednají společně.

Každý svěřenský fond musí mít statut (sepsaný ve formě notářského zápisu) vydaný jeho zakladatelem, jehož podstat­né náležitosti vymezuje zákon. Zákonné požadavky na minimální obsah statutu však nevylučují možnost zakladatele řešit ve statutu i případné další otázky podle vlastní úvahy a podle okolností jednotlivé­ho případu. Limitován je v zásadě pouze zákonem a dle našeho názoru též obec­nou zásadou dobrých mravů.

Zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník

§ 1452

(1) Každý svěřenský fond musí mít statut. Statut svěřenského fondu vydává zakladatel. Zřizuje-li se svěřenský fond pořízením pro případ smrti, použije se přiměřeně § 311.
(2) Statut obsahuje alespoň
a) označení svěřenského fondu,
b) označení majetku, který tvoří svěřenský fond při jeho vzniku,
c) vymezení účelu svěřenského fondu,
d) podmínky pro plnění ze svěřenského fondu,
e) údaj o době trvání svěřenského fondu; není-li uvedena, platí, že fond byl zřízen na dobu neurčitou, a
f) má-li být ze svěřenského fondu plněno určité osobě jako obmyšlenému, určení této osoby, nebo způsobu, jak bude obmyšlený určen.
(3) Statut vyžaduje formu veřejné listiny.

Dohled nad správou svěřenského fon­du vykonává zakladatel a osoba ozna­čená za obmyšleného, popřípadě další osoby, určí-li tak statut. V případech sta­novených zákonem dohlíží na správu svěřenského fondu jiná osoba nebo skupina osob, anebo orgán veřejné moci.

K zániku svěřenského fondu dochází zejména uplynutím doby, na kterou byl svěřenský fond zřízen či dosažením jeho účelu.

K čemu svěřenské fondy slouží?

Svěřenský fond může být zřízen pro na­plňování soukromého anebo veřejného účelu. Svěřenský fond zřízený k soukro­mému účelu slouží k prospěchu určité osoby nebo na její památku. Tento fond lze zřídit i za účelem investování pro do­sažení zisku, který může být následně rozdělen mezi zakladatele, zaměstnan­ce, společníky či jiné osoby. Veřejně pro­spěšný svěřenský fond může být zřízen k naplňování kulturních, vzdělávacích, vědeckých či jiných podobných účelů.

Naproti tomu hlavním účelem veřejně pro­spěšného svěřenského fondu nemůže být dosahování zisku nebo provozování závo­du (podniku).

Podstatou svěřenského fondu je pak plná správa cizího majetku svěřenským správcem. Ten je především povinen še­třit a rozmnožovat podstatu svěřenského fondu, dbát o naplňování jeho účelu a re­spektovat práva obmyšlených.

Plnění ze svěřenského fondu může být reprezentováno poskytováním plodů, užit­ků nebo výnosů ze svěřenského fondu nebo podílu z nich, anebo vydáním pod­staty nebo podílu na podstatě svěřenského fondu při jeho zániku.

Využití svěřenského fondu v praxi

Svěřenský fond lze využít pro řešení růz­norodých životních situací, stejně jako naplňování specifických cílů a záměrů. V první řadě lze svěřenský fond zřídit ve prospěch určité osoby, případně osob, jimž má být ze svěřenského fondu plně­no. Osobu obmyšleného určí zakladatel, a pokud tak neučiní, jmenuje obmyšlené­ho a určí mu plnění ze svěřenského fondu správce. U svěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu může správce vyko­nat toto právo pouze tehdy, jestliže statut určí okruh osob, ze kterého lze obmyšle­ného jmenovat.

Zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník

§ 1457

(1) Zakladatel má právo jmenovat obmyšleného a určit mu plnění ze svěřenského fondu, ledaže statut svěřenského fondu určí něco jiného.
(2) Nevyužije-li zakladatel práva podle odstavce 1, jmenuje obmyšleného a určí mu plnění ze svěřenského fondu svěřenský správce. Jedná-li se o svěřenský fond zřízený k soukromému účelu, může svěřenský správce vykonat toto právo, jestliže statut určí okruh osob, ze kterého lze obmyšleného jmenovat.
(3) Obmyšlenému lze přiznat právo na plody nebo užitky ze svěřenského fondu nebo právo na majetek ze svěřenského fondu, případně na podíly na nich.
 
§ 1458

(1) Kdo je oprávněn jmenovat obmyšleného nebo určit mu plnění ze svěřenského fondu, postupuje podle statutu a vlastního uvážení. Může své rozhodnutí změnit nebo zrušit za podmínek určených statutem.
(2) Nikdo není oprávněn jmenovat obmyšleného nebo určit mu plnění ze svěřenského fondu pro vlastní zisk.

Jako konkrétní příklad lze uvést prarodiče, kteří chtějí svým dosud nezletilým vnukům věnovat část majetku, nicméně z důvo­du jejich nízkého věku tak nechtějí učinit ihned, zároveň se o majetek již nemohou nebo nechtějí starat. Proto váží okamžik plnění až na dosažení jejich zletilosti, při­čemž nic nebrání tomu, aby vnukům kro­mě toho určili výplatu ročního či měsíční­ho kapesného s tím, že zbytek podstaty jim bude vyplacen dosažením určeného věku. Obmyšlenými může být i konkrétní rodina, včetně jejích budoucích generací. V tomto případě je svěřenský fond zřízen pro ochranu jejích zájmů a zajišťování ži­votních potřeb. Svěřenský fond lze zřídit i za účelem veřejným, představujícím ne­přebernou škálu situací, od podpory útulků pro psy až po ochranu památek v historic­kém centru města, nevyjímaje účely typic­ky charitativní (například pomoc osamě­lým matkám s dětmi).

Do budoucna bude jistě zajímavé sledo­vat, zda si svěřenský fond, institut v čes­kém právu dosud téměř neznámý, najde oblibu mezi českou veřejností. Už nyní lze skepticky nahlížet na to, zda je dostatečně upravena ochrana třetích osob, ale též sa­motných obmyšlených. Nelze přehlédnout ani spekulace o tom, zda se vedle rušení anonymních akciových společností nejde poněkud opačným směrem zavedením svěřenských fondů, jejichž struktura bude v zásadě skrytá.

Autor:




Finance.iDNES.cz radí

Víte, že můžete mít účet bez poplatků s dvěmi embosovanými kartami zdarma?

Další rady k nezaplacení

Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.