Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Svěříte svůj důchod firmě?

aktualizováno 
Reforma penzijního systému je nevyhnutelná. Vágní, mnohokrát opakované, dnes už možná klišé, které téměř ztratilo svůj význam, hrozbu, nevyhnutelnost. Ale i přesto je to fakt, který nás dostihne a pokud se mu nepostavíme čelem, pak nás převálcuje.

Nicméně jsou již některé náznaky, že by reforma mohla být nadosah. Nejsilnější návrh se zmiňuje o zřízení zaměstnavatelských penzijních fondů. Víme, o co jde? Zaměstnavatelský penzijní fond znamená, že zaměstnavatelé budou tvořit penzijní fond, ve kterém se budou akumulovat prostředky zaměstnanců. Ty budou mít charakter odložené spotřeby. Pár řádků a hodně otázek. Má být systém povinný nebo dobrovolný? Ani v Evropské unii není na tuto otázku jednotná odpověď. Pokud ale v Rakousku je v dobrovolném systému přibližně 11% zaměstnaných osob, nedá se tedy asi příliš mluvit o silném a stabilním pilíři důchodového systému. Na druhou stranu, nemusíme se bavit o velkých podnicích, kteří již v jiných formách jakési fondy pro zaměstnance spravují, ale co živnostník s jedním, dvěma zaměstnanci?

Prognóza vývoje veřejných rozpočtů do roku 2006

Zdroj: Střednědobý výhled veřejných rozpočtů na období 2003-2006; Ministerstvo financí, prosinec 2002

Mají zaměstnavatelé spravovat fondy sami nebo je poskytnout externímu správci? Má být externí správce kapitálově spojená firma s tím kterým zaměstnavatelem? A opět vystává otázka, co malí podnikatelé, kteří jsou rádi, že přežívají, natož pak ještě zakládat další firmy nebo vést penzijní fond.

Odhad schodku důchodového účtu

Zdroj: odhady Světové banky

Zaměstnavatelé si spravují fondy sami nebo zakládají kapitálově provázané společnosti

Nejprve ale přijměme základní předpoklady. Existují zaměstnavatelské penzijní fondy a systém je povinný, analyzujeme tento systém pouze z hlediska zhodnocování prostředků. Nemůžeme očekávat, že vložená koruna do systému bude stejná koruna i za 40 let, už jen protože v ekonomice existuje inflace. Aby systém byl stabilní a splnil to, co plnit má, musí být prostředky v něm investovány minimálně tak, aby výnosy vyrovnaly inflaci.

Investování na kapitálových trzích ovšem s sebou nese riziko a zprostředkování obchodů zase další náklady. To jsou fakta.  Není tedy myslitelné, aby bylo na živnostníky nebo jiné podnikatele uvaleno další podobné zatížení. To samo o sobě by notnou měrou přispělo k naprostému zániku podnikatelských stavů v České republice. Nemalým rizikem je ale také u této formy správy čestnost top managementu. Pokud bude společnost ve finanční krizi, nepoužije vedení prostředky zaměstnanců v penzijních fondech? Bude jakákoli kontrola ze strany státu dostatečně efektivní, aby takovou situaci odhalila relativně včas? Další otázky. Nakonec víme, jak dopadly zaměstnanci americké společnosti Enron, jejíž penzijní fond jako dceřiná společnost měla v portfoliu dluhopisy mateřské společnosti. Penzijní fond skončil stejně neslavně jako jeho matka.

Zaměstnavatelské penzijní fondy spravují externí správci

Když je stará lepší než nová. Víte, jak získat na jedny peníze příspěvek dvakrát. Čtěte ZDE

Další formou je poskytnutí licence na správu zaměstnavatelských penzijních fondů externím správcům. Jedinou otázkou v této oblasti je, kdo by mohl být takovým správcem. Jistě existují v naší ekonomice penzijní fondy, které podnikají na základě zvláštního zákona, existují investiční společnosti, existují jiné finanční instituce např. banky nebo životní pojišťovny. Moderní trend je spojovat penzijní fond s životní pojišťovnou, vývoj může jít ještě dál a vytvářet společnosti, které budou spravovat penzijní fond, podílový fond i kapitálové životní pojištění dohromady. Jistě se jedná o trend úspory nákladů na správu fondů. Proč by tedy takové společnosti nemohly být schopny spravovat i zaměstnavatelský penzijní fond? Myslím, že z hlediska nákladů, správy, udržitelnosti rizika, výnosnosti i výhledu horizontu několika desetiletí je správa zaměstnavatelského penzijního fondu externím správcem jediná správná alternativa.

Osobně jsem přesvědčen, že zaměstnavatelské penzijní fondy mají budoucnost. Mohou velmi výraznou měrou přímo nahradit stávající systém důchodového zabezpečení pay-as-you-go, tedy průběžné financování. Samozřejmě „státní sociální systém“ včetně důchodového zabezpečení musí být v nějaké míře zachován, solidárnost nesmí zmizet ani po reformě důchodové politiky státu. Významná část ale může přejít od pohodlného financování pro občana k pohodlnému financování pro stát. Lze říci, že zaměstnavatelskými penzijními fondy se bude přesouvat odpovědnost za zabezpečení sebe sama přímo na občany a to je svým způsobem dobře.

Akcie rostou, dluhopisy výrazně ztrácejí. Jak dlouho bude tento trend pokračovat? Více ZDE.

Jediný závažný problém při přechodu na zaměstnavatelské penzijní fondy vidím v tom jak přejít. Nemůžeme si říct, že dnes skončíme s průběžným financováním a zítra si každý spoří u zaměstnavatele (jednoduše řečeno), ale musíme počítat s určitým časem potřebným pro tento přechod. Dnes již existují studie, jak zmírnit dopad na samotné občany, který jistě s reformou přijde, protože se ve velmi zjednodušené formě dá říci, že některá ze skupin obyvatelstva bude přispívat dvakrát a to jak na svůj individuální účet, tak také do systému průběžného financování. Ekonomické studie, které se snaží co nejvíce tento negativní dopad eliminovat v podstatě říkají, že nebudou všichni zaměstnanci přispívat do obou systémů stejně. Zaměstnanec před důchodovým věkem by téměř vše ukládal na svůj individuální účet a pouze zlomek vkládal do průběžného financování, naproti tomu zaměstnanec, který právě vstoupil do pracovního procesu (absolvent) by většinu vkládal do průběžného financování a pouze zlomek pak na svůj individuální účet. Tento poměr by se samozřejmě s délkou zaměstnání měnil a celý přechod by mohl být v délce např. dvaceti let. Během této doby by došlo k přesunutí kapitálových fondů a těžiště systému z průběžného financování na zaměstnavatelské penzijní fondy. Osobně bych další plus v zaměstnavatelských penzijních fondech viděl ve správě fondů. Pokud přijmeme variantu externích správců, pak bude existovat konkurenční tlak na tyto správce, který bude tlačit náklady co nejvíce směrem dolů. Samozřejmě i celé financování i administrativa bude efektivnější, než jak tomu bývá u státního aparátu.

Nevýhody zaměstnavatelských penzijních fondů bych viděl pouze ve formě správcovství, jak už jsem popsal některé varianty výše. Efektivní správa může být pouze v odborných rukou, to za prvé, pokud budou muset fondy spravovat sami zaměstnavatelé, pak zvýšené náklady na sobě pocítí zaměstnanci, to za druhé a za třetí, pokud zaměstnanci na sobě pocítí zvýšené náklady společnosti, pak  se budeme opět dostávat do problémů nižší spotřeby v celé ekonomice.  Zvýšené náklady pro zaměstnavatele by jistě znamenala celá administrativa kolem penzijního fondu. Troufám si ze zkušeností odhadnout, že i v případě, že by stát neposkytoval státní příspěvek, jako doposud, pak by průměrný zaměstnavatel nesl náklady od pětiset tisíc do milionu korun navíc. A to nemluvím vůbec o investování svěřených prostředků. Stejně tak i efektivní investice, které mohou, lépe řečeno umí provádět pouze specializované instituce, mohou podpořit investice a investice, jak známo zase podpoří růst ekonomiky. Na předních kapitálových trzích ve světě jsou jedněmi z hlavních investorů a hráčů na těchto trzích právě penzijní fondy. A je celkem jedno, jestli takový penzijní fond spravuje pouze individuální účty nebo zaměstnavatelské penzijní fondy nebo obojí najednou.

Někteří mohou namítnou, že zavedením nového doplňku nebo pilíře do důchodového systému bude v důsledku znamenat jen další tahání peněz z kapes nás, občanů. Jedna, dvě generace na tom pravděpodobně nevydělají, ale nemohou prodělat. Navíc po překlenutí určitého časového období (oněch zmíněných např. dvaceti let) se může stát zachovat mateřsky (ne macešsky) a díky ulehčení veřejným financím od deficitu důchodového účtu (který po takovémhle přesunu těžiště důchodového zabezpečení bude minimálně o řády nižší, ne-li nezmizí vůbec) by mohlo dojít i ke zmírnění daňové zátěže, co se týká složky důchodového zabezpečení.

Kudy do banky? Jak nejvýhodněji komunikovat s bankou? Čtěte ZDE

Z hlediska zaměstnavatelů jako firem nebo živnostníků by pak mohly přicházet v úvahu dvě alternativy úlev, a to daňová úleva a nebo přímo snížení daní, které by reprezentovalo přesun kapitálu z průběžného financování do zaměstnavatelských penzijních fondů. Není možné jít jinou cestou, než cestou individuálních účtů. Nemůžeme ale a priory zastávat názor, že se každý o sebe postará sám. Stát musí občanovi dát možnost, jak důstojně strávit poproduktivní věk, a to není možné za stávající situace. Na druhou stranu je ale také velmi dobré vnést i do této oblasti lidského konání prvek konkurence, protože zdravá konkurence je pro občana, ale i pro ekonomiku jako celek nejen přínosná, ale řekl bych přímo povzbuzující.

Je potřeba ale diskutovat a především je nutné vytvořit účinný systém kontroly. Může to být systém licencí, může to být jakýkoli úřad s velkými pravomocemi, ale kontrola musí být účinná a efektivní. Možná to zní pateticky, ale dnešní doba nám nedává jiné možnosti, pokud nejsme rentiéry, než abychom celý život pracovali a veškerou spotřebu odkládali na pozdější čas, kdy si spotřebu budeme moci užít. Není proto v žádném případě možné, aby systém důchodového zabezpečení byl živelný, nekontrolovatelný a tedy snadno zneužitelný. Co se týká systému důchodového zabezpečení,  přivítal  bych kontrolu objektivní a spravedlivou, ale velmi přísnou!

Co říci úplným závěrem? Snad jen udržet si víru, že odborná veřejnost konečně převáží nad politikařením politické garnitury, která dokáže produkovat pouze kompromisní zmetky, a konečně  bude vytvořen racionální a životaschopný systém důchodového zabezpečení.

Domníváte se, že zaměstnavatelské penzijní fondy mají budoucnost v českých podmínkách? Děkujeme za vaše názory a připomínky.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Životní pojistku má více než polovina Čechů. Jaké jsou letošní novinky

Celkem 53 procent Čechů, kteří se dostali do vážné životní situace, přiznává, že to mělo výrazný vliv na jejich domácí rozpočet a finanční situaci rodiny. V...  celý článek

Ilustrační snímek
Povinné ručení pro cyklisty neexistuje, škody vyřeší jiné pojistky

Když způsobí nehodu na silnici řidič auta, uhradí škody pojišťovna z jeho povinného ručení. Na cyklisty se ale nic takového nevztahuje. Přitom jsou cyklisté...  celý článek

Ilustrační snímek
Pojistku změnil v pravý čas. Na boj s nemocí bude mít milion korun

Martinovi je 33 let a pracoval jako skladník. Teď je na rodičovské dovolené s malým synem. Zda se do práce vrátí, je nejisté. Jeho život totiž zkomplikovala...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.