A není se čemu divit, když polovina příjmu tamních obyvatel směřuje na vlastní obživu. Problém vysokých cen komodit však začíná nabývat globálního charakteru a nejsou to jen potraviny, které spotřebitelům dělají vrásky na čele. Ropa se obchoduje pevně nad sto dolary za barel, měď v posledních dnech neustále atakuje historická maxima a bavlna už za půl roku zdražila o 130 procent.
Růstem cen potravin trpí hlavně chudé země
Aktuální situace začíná čím dál více připomínat komoditní krizi z přelomu let 2007 a 2008, kdy se hladové bouře prohnaly světem. V prosinci vzrostl index potravin OSN na historicky nejvyšší hodnoty. Růsty však pokračovaly i v lednu a jejich tempo se nadále stupňovalo.
Do konce minulého roku však existoval jeden zásadní rozdíl mezi tehdejší komoditní krizí a aktuální situací, a tou byla cena rýže. Přes vysoké růsty ostatních potravin zůstávala její cena o třetinu nižší než na jaře 2008. Od nového roku však už cena na komoditních burzách stoupla o 12 procent a překonala tak v růstech všechny ostatní potraviny.
Rýže je přitom základní potravinou pro téměř polovinu světové populace a tyto růsty budou mít neblahé důsledky zvláště na chudé země jako Bangladéš nebo Haiti. Čím dál větším problémem jsou také ceny obilovin, které od katastrofálních letních požárů v Rusku v létě minulého roku neustále rostou. Pšenice od poloviny minulého roku vzrostla o dvě třetiny a kukuřice dokonce o 90 procent.
Graf: index cen potravin FAO organizace OSN v letech 2000 - 2011
Graf: index cen potravin FAO organizace OSN v letech 2000 - 2011
Ceny jako za hospodářského boomu
Nejrychleji rostoucí komoditou letošního roku je bavlna, když doposud vzrostly její ceny o čtvrtinu a dosáhly na historické rekordy. Pokud se podíváme na cenu bavlny v posledních šesti měsících, dojdeme už k podstatně hrozivějšímu číslu růstu 130 procent. To už se nutně musí projevit výrazným růstem cen textilu. V minulém týdnu dosáhla na historické rekordy také komodita z jiného soudku. Měď překonala bájnou hladinu 10 tisíc dolarů za tunu a její ceny tak spíše odpovídají globálnímu hospodářskému boomu v posledním stadiu, než současnému stavu ekonomiky.
Kdo za to může?
Ekonomové se nemohou shodnout na příčinách současného růstu cen na komoditních trzích. V médiích se neustále zmiňují jako hlavní příčiny počasí a akcelerující hospodářský růst. Vzhledem k intenzitě růstu cen však tyto faktory přestávají k vysvětlení stačit.
Růsty globálního HDP stále silně zaostávají za boomem z let 2006 až 2007 a negativní dopad počasí nijak výrazně nevybočuje z dlouhodobého průměru. Navíc reálná poptávka po zemědělských komoditách je omezena počtem světové populace, která roste pouze o několik procent ročně. Průměrný růst cen potravin o 50 procent za poslední rok lze tak těmito faktory jen těžce vysvětlit.
Stále více ekonomů se tak přiklání k negativnímu vlivu podpůrných opatření, které zavedly vlády velkých zemí a jejich centrální banky v průběhu krize a ve kterých často pokračují dodnes. Biliony nových dolarů se v posledních letech dostaly na trhy a dnes se jasně ukazuje, kam z velké části směřovaly: do komodit!
Růst cen nevěstí nic dobrého
Současné růsty na komoditním trhu jsou bezprecedentní vzhledem ke stavu globální ekonomiky. Už v minulosti probíhaly abnormální růsty cen, ovšem téměř vždy to bylo na vrcholu ekonomického cyklu s několikanásobným růstem ekonomického výkonu, než jakého dosahujeme dnes.
Velký růst cen komodit tak představuje největší hrozbu současnému hospodářskému oživení. Bude mít také velký vliv na rostoucí inflaci, která bude ukrajovat více dílků z reálného příjmu obyvatel, než bylo v posledních letech zvykem. Inflace se stane hlavním nákladem za záchranu ekonomik v průběhu krize a bohužel jí bude velmi obtížné uniknout.
