Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Světové burzy se slučují: co fúze přinese

aktualizováno 
Fúze – koncem roku jedna z nejdiskutovanějších témat na finančních trzích. Jakoby tato móda zasáhla i samotné představitele kapitálových trhů, kteří se v poslední době doslova začali předhánět v tom, kdo koho převezme, kdo se s kým spojí a kdo vytvoří největší trh na světě. Je to k něčemu dobré?

Burza, makléř, akcie | foto: Profimedia.cz

Informace o možnosti převzetí některé významné burzy jinou, ještě větší a významnější burzou a o výhodnosti tohoto kroku se v poslední době objevují s železnou pravidelností. Snad největší pozornost byla v posledních měsících uplynulého roku věnována spojení největší světové burzy New York Stock Exchange (NYSE) s evropským burzovním trhem Euronext sídlícím v Holandsku a slučujícím pět národních burzovních trhů (Paříž, Brusel, Amsterodam, Lisabon a derivátovou burzu v Londýně).

I přes všeobecnou vůli evropských orgánů prodat Euronext německé Deutsche börse, která do fůze chtěla zapojit také milánskou Borsa Italiano byla nakonec nabídka z New Yorku zajímavější (Deutsche burse sice nabídla více peněz, ale na druhou stranu přísnější podmínky, což bylo možná rozhodující). Po schválení akcionáři obou institucí v polovině prosince a očekávaném schválení všech zainteresovaných regulátorů tak vznikne první transatlantická burza NYSE Euronext. NYSE zaplatí za Euronext 10,9 mld USD a po spojení by měl nový subjekt ušetřit ročně kolem 375 milionů dolarů. Úspora nákladů je kromě rozšíření možností pro investory a firmy právě jedním z nejdůležitějších argumentů, proč se burzy v současné době tak vehementně snaží vytvářet větší celky.

Kromě úspor a současné módní vlně však mohlo vést představitele NYSE ke sloučení také hledisko prestiže. Dalo by se říci, že šéfové NYSE se asi nechtěli smířit s představou, že jejich burza v budoucnu nebude udávat hlavní tón a může přijít o prvenství jak ve velikosti, tak v množství obchodů, nebo v počtu primárních emisí a statut jedničky na burzovních trzích by připadl někomu jinému. Postavení NYSE co do velikosti je sice stále jednoznačné, zájem investorů a zejména společností nově vstupujících na burzu ale významně klesá. Přísná regulace a kontroly, které výrazně zvyšují náklady zejména malých společností snižuje atraktivitu americké burzy a doslova nutí firmy k útěku na jiné trhy.

To, že to NYSE s rozpínáním myslí skutečně vážně, dokazuje také její zájem o další velkou světovou burzu, japonskou burzu v Tokiu. A že ani němci se v žádném případě nechtějí vzdát dalšího růstu, dokazuje fakt, že Deutsche Börse chce opět jednat o spojení s milánskou burzou Borsa Italiana. Ta má ovšem nabídku také právě od Euronextu.

Další velké spojení mezi kontinenty může přinést rovněž dlouho diskutované sloučení americké společnosti Nasdaq Stock Market, provozovatele technologického mimoburzovního trhu Nasdaq, a Londýnské burzy (LSE). Londýn sice nabídku Nasdaqu již několikrát zamítl (tu poslední z listopadu ve výši 5,1 mld USD, což bylo o 50 % více než v březnu 2006, šéfové LSE jednomyslně zavrhli a odmítli o ní vůbec jednat), američané se ale nevzdávají a v současné době již vlastní 30 % akcií LSE. Postup LSE je v současné době, kdy se každý snaží získat partnera, aby nezůstal stranou, trochu překvapivý. Na druhé straně je možná rozumné nepodléhat tlaku okolí a vyčkat, jak se bude dařit konkurenci, která již fůzi uskutečnila. Na obranu proti převzetí se navíc představitelé LSE rozhodli odkoupit akcie v hodnotě až 300 mil. liber. 

Nezbláznily se ale pouze akciové trhy. Koncem uplynulého roku totiž oznámily spojení dvě konkurenční chicagské komoditní burzy, Chicago Mercantile Exchange (CME) a Chicago Board of Trade. Kromě toho, že vznikne největší komoditní burza na světě, CME Group, je i zde motivem snižování nákladů, zvýšení konkurenceschopnosti a samozřejmě zlevnění a rozšíření služeb pro investory. Vzhledem k tomu, že obě burzy mají velmi podobnou historii a jejich produktová nabídka se až tak úplně neshoduje, mohl by tento model fungovat. K podobnému sloučení komoditních burz došlo také v Japonsku, kde se sloučily Central Japan Commodity Exchange a Osaka Mercantile Exchange.

I když je dnes slučování velkých burz napříč celým světem velmi populární, je otázkou, nakolik je spojení dvou odlišných trhů dostatečně efektivní a jestli v konečném důsledku skutečně bude znamenat přínos pro investory. S danou situací, kdy se slučují dva úplně rozdílné systémy z opačné strany zeměkoule s výrazně odlišnými principy obchodování, regulace nebo kontroly, zatím nikdo zkušenosti nemá. A sliby nebo optimistické předpovědi totiž ještě neznamenají jistotu úspěchu nového systému.

Domácí burza se nikam nehoní

Již několik let se také spekuluje o možném slučování několika burz ve střední Evropě, v němž by mohla figurovat také Burza cenných papírů Praha. Podle většiny odborníků, kterým není osud domácí burzy lhostejný (včetně jejího šéfa), však není začleňování BCPP do jakýchkoli širších struktur na pořadu dne. Není totiž vůbec jisté, jestli by případné spojení několika institucí ve střední Evropě znamenalo přínos pro všechny účastněné strany. Jde především o zkvalitnění poskytovaných služeb a v neposlední řadě také vylepšení ekonomické situace všech zúčastněných burz (příliv nových peněz a vyšší objemy obchodů, snižování nákladů apod.).

Kamenem úrazu mohou být také velké odlišnosti v otázkách práva, neslučitelné obchodní systémy, nebo dokonce jazyková bariéra. I přes prakticky stejnou startovací čáru je postoj firem a investorů k obchodům na burze v jednotlivých zemích střední Evropy někde úplně jinde, což může být také problém (na BCPP se například hodně využívají maržové obchody, které ale nejsou rozšířeny v Polsku, kde zase firmy v mnohem větším množství využívají primární emise akcií). Otázkou je také to, jak by taková burza fungovala. Jestli by šlo o volné seskupení jako v případě Euronextu, převzetí s využitím jednotného systému, nebo jinak.

Argument, že malá burza nemůže v konkurenci velkých gigantů na trhu přežít, resp. fungovat efektivně, také není úplně na místě. Důkazem je rychlý rozvoj malých soukromých trhů ve spojených státech, které mohou nabízet investorům speciální produkty, které běžně na velkých trzích nedostanou. Na malých burzách se také mohou uchytit akciové tituly, které se na velkých mezinárodních trzích netěší příliš velkému zájmu investorů, na menší regionální burze ale mohou být velmi žádané.

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Penzijko, stavebko nebo fondy? Spočítali jsme výnosy oblíbených produktů

Nejprve se rozhodnete, že budete část svých prostředků ze mzdy dávat stranou. Pak si určíte, na co má rezerva sloužit, a v dalším kroku se rozhodnete, kam...  celý článek

Ilustrační snímek
Zisk dvacet tisíc denně? Nevěřte všemu, může jít o trik v překladu

Kdo chce začít investovat, jde na internet. Tam je informací nejvíc. Jenomže ne vše, co se píše, je pravda. Stejně jako nemusí být úplně pravdomluvný člověk,...  celý článek

JOSEF ŠÍMA: ATELIÉR 1934, olej na plátně, 99 x 144 cm  Cena 28,8 milionů korun...
Rekordní rok na českých aukcích: investoři utratili přes miliardu

Sběratelé a investoři loni utratili na aukcích 1,26 miliardy korun, padl historický rekord za obraz vydražený za nejvyšší cenu a řada umělců dosáhla nových...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?
Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?

Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom dnes kabinet. N... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.