Kdo by nechtěl geniální dítě? Člověk pak přece může být na svého potomka náležitě hrdý. Nadaných dětí se však rodí víc, než si kdokoli myslí. Každé desáté dítě má předpoklady v něčem vyniknout, bude-li patřičně rozvíjeno. Jak se takové dítě pozná a co udělat proto, aby z jeho talentu něco bylo?
Genetici tvrdí, že nadané dítě se může narodit v jakékoli rodině, častěji však v té, ve které už inteligentní a tvořiví jedinci jsou. "Nadané dítě většinou dříve než ostatní mluví, čte a píše nebo řeší matematické úlohy. Daleko zaujatěji na tom, co ho zajímá, pracuje. Má dobrou paměť, rychleji se učí a rozumově dospívá," vysvětluje psycholožka Eva Vondráková, která se na nadané děti specializuje. "Nadané dítě si často vynucuje to, co ho zajímá. Vyžaduje, někdy s velkou urputností, aby mu ostatní vyhověli. Vyznačuje se zvýšenou potřebou komunikace a nespoutanou fantazií." Pro nadané děti u nás neexistuje žádná základní speciální škola. Jim i jejich rodičům však poskytují službu školní psychologové, na jejichž přítomnost ve škole by se měli rodiče ptát při výběru školy. "Chodí za mnou nadané děti, kterým to, že se nějak vymykají, spíše vadí. Neváží si ani tolik svého nadání, spíše trpí tím, že tak dobře neumějí něco jiného, například čitelně psát," uvádí školní psycholožka Jana Zapletalová. I když nadané dítě přeskočí ročník, je často šikanováno staršími spolužáky.
Vývojová dyssynchronie
Matěj je inteligenčně nadprůměrný. Výborně kreslí a zpívá. Ve čtyřech letech četl, zajímal se o brouky, kreslil je a znal i jejich latinské názvy. Boty si však obout neuměl. Učitelka ve školce si stěžovala, že je nezvládnutelný a potřebuje individuální přístup. Jeho okolí vzdorovitost a svéráznost vnímá jako neposlušnost. "Je typické, že v některých oblastech vyniká, v jiných, často to bývá sociální a motorická sféra, se opožďuje," vysvětluje Eva Vondráková. Nadaný jedinec bývá stejně tak náročný na své okolí jako na sebe, ale nechápe, že neustálým upoutáváním pozornosti ostatní obtěžuje. Nedokáže-li ho rodič doma nebo učitel ve škole zaujmout, stává se rušivým elementem. Často ho žene nutkání, aby si to, co slyší, ověřil v praxi. Může se proto stát lehkou obětí nebezpečných závislostí. Pokud s ním totiž dospělí neumějí či nechtějí pracovat, jeho nadání se nerozvíjí a může se ztratit. Nadání dítěte je především v rukou samotných rodičů. Ti znají své dítě nejlépe. Měli by se orientovat v nabídce, kterou mají v dosahu, a hledat vhodný způsob rozvíjení talentu svého potomka. Přitažlivý program by měla nabízet samotná škola. Talent potřebuje obdivovatele. Psychologové nedoporučují dát dítě, které už před šestým rokem výborně čte, částečně píše a počítá, dříve do školy. Jsou pro podporování činnosti, ve které dítě vyniká..
Pozorně vybírat vhodnou školu: Sebrat o ní co nejvíce informací od pedagogů, žáků a jejich rodičů. Využít dnů otevřených dveří Poznat vyučování konkrétního učitele v praxi Ptát se po školním psychologovi.
Jak jednat s nadaným dítětem
Ať si dítě samo vybere, co je baví a kolik zátěže snese. Nemá se k práci nutit, ale ani omezovat v zájmu. Podporovat zdravou sebedůvěru: chválit je za to, v čem vyniká, ale upozornit na to, že ostatní jsou lepší zase v něčem jiném. Intenzivním pravidelným tréninkem Pěstovat v dítěti vytrvalost. Povídat si s dítětem a nebát se ho zeptat na jeho názor: Co by se mělo stát, aby ses cítil lépe? Vstoupit do světa jeho fantazie a použít jeho vlastní argumenty, když je třeba dítě ovlivnit. /Populární téma je v současnosti vesmír, nechci-li tedy, aby do mne dítě při hře vráželo, použiji příměr, že šikovné vesmírné těleso by se překážce určitě vyhnulo/. Pěstovat otevřenou, přátelskou a nenapjatou atmosféru. Setkávat se se zkušenějšími rodiči nadaných dětí, kteří už sami přišli na účinné "triky".
Pedagogické minimum:
Nevnucovat zavedené normy, naopak respektovat individualitu. Hledat pro dítě menší kolektiv a zaměstnávat je úměrně jeho schopnostem/dvakrát tolik práce a náročnější úkol než ostatním nebo ho zvolit mluvčím v projektové metodě/. Navrhnout, aby dítě přeskočilo ročník, nebo ho směrovat na víceleté gymnázium. Projevit pochopení pro nadané dítě, zvlášť když učitele v některých znalostech předčí. Neponižovat, nesrovnávat dítě za každou cenu do řady, nenechat se vyprovokovat. Zdůraznit ve skupině, že jsme všichni stejní, ale každý jiný. Vštěpovat vzájemnou úctu. Zamezit vyčlenění dítěte z kolektivu. I učitel, který si s nadaným dítětem neví rady, se může obrátit na zkušeného psychologa. Arteterapie za pomoci školního psychologa.
Genetici tvrdí, že nadané dítě se může narodit v jakékoli rodině, častěji však v té, ve které už inteligentní a tvořiví jedinci jsou. "Nadané dítě většinou dříve než ostatní mluví, čte a píše nebo řeší matematické úlohy. Daleko zaujatěji na tom, co ho zajímá, pracuje. Má dobrou paměť, rychleji se učí a rozumově dospívá," vysvětluje psycholožka Eva Vondráková, která se na nadané děti specializuje. "Nadané dítě si často vynucuje to, co ho zajímá. Vyžaduje, někdy s velkou urputností, aby mu ostatní vyhověli. Vyznačuje se zvýšenou potřebou komunikace a nespoutanou fantazií." Pro nadané děti u nás neexistuje žádná základní speciální škola. Jim i jejich rodičům však poskytují službu školní psychologové, na jejichž přítomnost ve škole by se měli rodiče ptát při výběru školy. "Chodí za mnou nadané děti, kterým to, že se nějak vymykají, spíše vadí. Neváží si ani tolik svého nadání, spíše trpí tím, že tak dobře neumějí něco jiného, například čitelně psát," uvádí školní psycholožka Jana Zapletalová. I když nadané dítě přeskočí ročník, je často šikanováno staršími spolužáky.
Vývojová dyssynchronie
Matěj je inteligenčně nadprůměrný. Výborně kreslí a zpívá. Ve čtyřech letech četl, zajímal se o brouky, kreslil je a znal i jejich latinské názvy. Boty si však obout neuměl. Učitelka ve školce si stěžovala, že je nezvládnutelný a potřebuje individuální přístup. Jeho okolí vzdorovitost a svéráznost vnímá jako neposlušnost. "Je typické, že v některých oblastech vyniká, v jiných, často to bývá sociální a motorická sféra, se opožďuje," vysvětluje Eva Vondráková. Nadaný jedinec bývá stejně tak náročný na své okolí jako na sebe, ale nechápe, že neustálým upoutáváním pozornosti ostatní obtěžuje. Nedokáže-li ho rodič doma nebo učitel ve škole zaujmout, stává se rušivým elementem. Často ho žene nutkání, aby si to, co slyší, ověřil v praxi. Může se proto stát lehkou obětí nebezpečných závislostí. Pokud s ním totiž dospělí neumějí či nechtějí pracovat, jeho nadání se nerozvíjí a může se ztratit. Nadání dítěte je především v rukou samotných rodičů. Ti znají své dítě nejlépe. Měli by se orientovat v nabídce, kterou mají v dosahu, a hledat vhodný způsob rozvíjení talentu svého potomka. Přitažlivý program by měla nabízet samotná škola. Talent potřebuje obdivovatele. Psychologové nedoporučují dát dítě, které už před šestým rokem výborně čte, částečně píše a počítá, dříve do školy. Jsou pro podporování činnosti, ve které dítě vyniká..
Pozorně vybírat vhodnou školu: Sebrat o ní co nejvíce informací od pedagogů, žáků a jejich rodičů. Využít dnů otevřených dveří Poznat vyučování konkrétního učitele v praxi Ptát se po školním psychologovi.
Jak jednat s nadaným dítětem
Ať si dítě samo vybere, co je baví a kolik zátěže snese. Nemá se k práci nutit, ale ani omezovat v zájmu. Podporovat zdravou sebedůvěru: chválit je za to, v čem vyniká, ale upozornit na to, že ostatní jsou lepší zase v něčem jiném. Intenzivním pravidelným tréninkem Pěstovat v dítěti vytrvalost. Povídat si s dítětem a nebát se ho zeptat na jeho názor: Co by se mělo stát, aby ses cítil lépe? Vstoupit do světa jeho fantazie a použít jeho vlastní argumenty, když je třeba dítě ovlivnit. /Populární téma je v současnosti vesmír, nechci-li tedy, aby do mne dítě při hře vráželo, použiji příměr, že šikovné vesmírné těleso by se překážce určitě vyhnulo/. Pěstovat otevřenou, přátelskou a nenapjatou atmosféru. Setkávat se se zkušenějšími rodiči nadaných dětí, kteří už sami přišli na účinné "triky".
Pedagogické minimum:
Nevnucovat zavedené normy, naopak respektovat individualitu. Hledat pro dítě menší kolektiv a zaměstnávat je úměrně jeho schopnostem/dvakrát tolik práce a náročnější úkol než ostatním nebo ho zvolit mluvčím v projektové metodě/. Navrhnout, aby dítě přeskočilo ročník, nebo ho směrovat na víceleté gymnázium. Projevit pochopení pro nadané dítě, zvlášť když učitele v některých znalostech předčí. Neponižovat, nesrovnávat dítě za každou cenu do řady, nenechat se vyprovokovat. Zdůraznit ve skupině, že jsme všichni stejní, ale každý jiný. Vštěpovat vzájemnou úctu. Zamezit vyčlenění dítěte z kolektivu. I učitel, který si s nadaným dítětem neví rady, se může obrátit na zkušeného psychologa. Arteterapie za pomoci školního psychologa.
