Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tanečník Yemi: Říkají o mně, že jsem otrokář

aktualizováno 
Většina lidí zná Yemiho A. D. jako bývalého moderátora Esa či jako tanečníka a choreografa. Málokdo ale ví, že je také podnikatel, II. Vicemistr ČR ve sportovním aerobiku a zpěvák. Má vlastní uměleckou agenturu JAD Company.

Yemi A.D. je také zakladatelem soutěže Tanečník roku

Jak dlouho už se pohybuješ v podnikatelské sféře?
Já jsem začal podnikat už v šestnácti letech, kdy jsem vedl různé taneční kurzy. První můj podnikatelský záměr byla cestovní kancelář, která vozila lidi na aktivní pobyty do Itálie, Francie a do Španělska. Oni se tam jen neváleli na pláži, ale v programu měli i několik hodin fitness cvičení a aerobiku. To byla první zkušenost.

Od osmnácti let už jsem dělal klasický event management, pořádání přehlídek, akcí pro klienty. Postupem času jsem se dostal tam, kde jsem dneska, kdy se záběr rozšířil od castingu přes prodej vystoupení až po organizování akcí. Koprodukovali jsme například Elite Model Look v Obecním domě či celostátní českou a slovenskou soutěž Tanečník roku.

Připravili jsme pro vás seriál rozhovorů se zajímavými osobnostmi, které se pustily do netradičního podnikání a uspěly. V jednotlivých dílech se s vámi podělí o své zkušenosti ze světa byznysu mimo jiné i známí herci, zpěváci či modelky.

V předchozích dílech jste se mohli například dočíst, jaké je podnikat v showbyznysu, obchodovat s kávou či prodávat zbraně.

To tě asi podnikání zaujalo, bavilo a uživilo, když jsi u něj vydržel tak dlouho... Začátky ale nebývají nejsnazší. S čím si bojoval nejvíc?
Nejhorší úskalí pro mě bylo, že jsem nevystudoval školu, která by mě v podnikání naučila chodit. Já nesnáším papírování, nemám rád byrokracii, a to podnikání je zejména o tom. Člověk musí mít nastudovanou spoustu pravidel, systém práce. Já jsem na to přicházel jen metodou pokus – omyl. To je sice strašně těžká a nepříjemná cesta, ale zase jsem si osobně vyzkoušel v praxi všechny povinnosti od vypisování faktur až po podávání daňového přiznání. Teď už mám naštěstí daňového poradce, finančního manažera a produkční, kteří mi práci hodně zjednodušují.

Velké firmy by asi řekly, že si pořád hraju na pískovišti, ale já jsem spokojený. Obrat každoročně zvyšujeme zhruba o 40 %, což myslím, že je dobré. Vidím taky, že to, co dělám, má smysl. Lidi stále víc utrácejí za reklamu, za zábavu. Takže investování do zábavního sektoru má podle mě cenu a je efektivní.

Co je pro tebe v podnikání nejtěžší?
Nejhorší je zodpovědnost. Když vidím klasické zaměstnance, kteří dělají od-do, firma za ně platí sociální, zdravotní pojištění, oni se vlastně nemusí o nic starat, to jim závidím. Ve své agentuře to všechno musím řešit já. Nemám nikdy volno. Kamarádi jezdí do Alp, do Karibiku, já si ale nemůžu dovolit kamkoliv odjet. Je tady práce, která se musí řešit a nikdo ji za mě neudělá. To je asi nejtěžší.

Učil ses za pochodu. Kde jsi dělal největší chyby?
Určitě byl problém právě s tím papírováním. Trvalo mi, než jsem si uvědomil, že daně jsou důležitý, že se všechny smlouvy musí číst a dodržovat. Já jsem spíš intuitivní člověk, který dělá dynamicky na základě vlastních emocí a podnětů zvenku. Nejsem moc systematik a plánovač.

Takže jsi platil pokuty, penále, hádal ses s úředníky?
Přesně tak. První polovina mého podnikatelského života byla o vyplácení penále a pokut, protože jsem si neuvědomoval, že státní systém se musí brát v zřetel a dodržovat. Teď už všechno beru vážně, i když se papírům snažím vyhýbat a práci převést na ostatní. Jednou za měsíc ale ty papíry stejně musím projít a zkontrolovat a to je moje smrt. (smích)

Kolik lidí máš tedy v současné době na starost?
Dva lidi mám na plný úvazek ve vedení firmy, patnáct tanečníků se mnou má exkluzivní smlouvu, deset tanečníků přibíráme každoročně do sekce JAD Students. Pak mám další externisty, kteří se starají třeba o make-up, o vlasy a o kostýmy, externí produkční, dopravce atd.

Jak vybíráš lidi, se kterými pracuješ? Je pro tebe lepší pracovat s kamarády, nebo hledáš i ve „volném prostoru“?
Většinu života jsem pracoval s přáteli. Ještě nikdy jsem nikoho nehledal oficiálně přes inzerát a přes konkurz. Čím jsem starší, tak na to ale dávám menší důraz. Vybírám si spíš na základě schopností daných lidí. To je podle mě krok správným směrem. Přátelství do práce nepatří. Dá se tam sice vytvořit, ale pracovní poměr by se na přátelství neměl zakládat. Pak to nefunguje, protože všechno stojí a padá na osobních vztazích.

Jaký jsi šéf? Prý třeba své tanečníky hodně hlídáš, musí chodit k tebou určenému kadeřníkovi, mají stejného lékaře a nemají úplnou volnost...
Lidi si ze mě dělají srandu, že jsem otrokář. (smích) To určitě není pravda. Já si o sobě myslím, že jsem hodně benevolentní, dělám kompromisy. Když za mnou někdo přijde a dokáže si obhájit svůj názor, tak to ocením. I když s ním třeba nesouhlasím. Vážím si postoje lidí. Nejde o to, jaký máš šaty, ale o to, jak je nosíš. I naše kancelář je taková domácká, chci, aby se lidi cítili dobře, mluvíme spolu jako kamarádi. Nezáleží mi na formě, ale na výsledku. To, že mají naši lidé v rámci smlouvy zajišťeného kadeřníka, doktora, členství ve fitness centru, oblečení a taneční obuv je podle mě obrovská výhoda, a ne omezení.

Konkurence v oboru je určitě velká. Hýčkáš si nějak svoje zaměstnance?
Teď zrovna sháním nového člověka. Když ho chci natáhnout, nejvíc dám na osobní rozhovor, sázím na to, že ta práce je opravdu zajímavá. Nepodbízím se penězi, prezentuji spíš zábavnost práce a možnost postupu. Není to továrna, pracuješ se zajímavými lidmi, jezdíš po republice. Samozřejmě, že nabízím i dobrý plat, mobilní telefon, proplácení cesťáků, ale na to lidi primárně nelákám.

Musel jsi rozjezd firmy dotovat ze svého, nebo jsi měl nějaké externí zdroje?
Kdybych věděl, kolik všechno stojí, tak bych asi nezačal podnikat. Já jsem začínal opravdu na koleni, hodně pomalu. Když dneska vidím, co všechno platím, je to fakt záhul. Já to vždycky dotoval. Peníze, co vydělám, nedám za dovolenou, ale vrazím je zpátky do firmy. Nová kancelář, další zaměstnanci, chci, aby firma dál rostla.

O množství konkurence jsme už mluvili. Pomáhá ti nějak v získávání zakázek tvář známá ze showbyznysu?
Minulý rok jsem si udělal školu CEAAI (Central European Art Advertisment Institut), získal jsem licenci na artdirecting a copyrighting. Na základě toho jsem získal také jiný přístup, rozhled a nové zakázky.

Co se známé tváře týče, zpočátku mi spíš škodila. Když jsem byl v Esu a pořadech pro mladý, tak mě lidi nebrali moc vážně. Byl jsem pro ně šašek. Jakmile jsem zestárnul a přestal být tolik vidět, tak mám dveře pořád otevřené, ale partneři už ze mě nemají takovou srandu. Já to ale chápu. Ani já bych si asi hned neobjednal akci za tři miliony od nějakého crazy moderátora. Jsem rád, že už se prezentuju jinak.

Takže neplánuješ nějaký velký návrat na obrazovky?
Mě to v malých českých měřítkách nebaví. Ty peníze mi nestojí za ztrátu identity a soukromí. Vydělám víc ve firmě bez toho, abych se potil na jevišti a dělal ze sebe šaška.

Sám ale stále tančíš a vystupuješ. Přemýšlel jsi někdy nad tím, že bys s tím seknul a dělal jenom šéfa firmy?
Tanec je má láska. V tanci jsem začal podnikat. Dostal jsem už spoustu nabídek do managementu různých společností, kde bych si vydělal stejně a bez starostí. Nevyužil bych ale celý svůj potenciál a to by mě mrzelo. Ale už jsem uvažoval, že bych s aktivním vystupováním skončil. Pak si ale řeknu, je ti 26 a ještě pár let ti kolena a páteř budou fungovat. Až mi bude třicet a zdraví třeba začne zlobit, zbude ještě spousta času na tvorbu choreografií, filmovou práci a práci pro firmu. Dokud to jde, chci být se svými tanečníky na jedné lodi, bavit se a experimentovat v pohybu na jevišti i v tělocvičně.

Václav VydraKdo je Yemi A.D.?
Tanečník (hlavní sólová role „Čas“ v muzikálu Monte Cristo), choreograf, moderátor (hudební hitparáda Eso), II. Vicemistr ČR ve sportovním aerobiku a zpěvák. Zakladatel taneční a umělecké společnosti JAD Company, taneční workshopové školy DanceAcademy.cz a soutěže Tanečník roku. Ztvárnil roli Kentaura v pokračování amerického filmu Letopisy Narnie - Princ Kaspian, je korespondentem MTV Europe pro ČR. Produkuje tanečně-hudební pořady nejen v ČR, ale i v mnoha zemích Evropy, USA a Asie.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Majitel vinařství v Kutné Hoře Lukáš Rudolfský
Obnovuje staré vinice a vyrábí naturální víno. Učí se od něj i cizinci

Lukáš Rudolfský je původně ajťák. K podnikání se dostal úplně náhodou, ale v zemědělství se našel. Vyrábí zcela přírodní nápoj, obnovuje středověké vinice a...  celý článek

Ilustrační snímek
Trend: trh práce se mění, teď si lidé vybírají firmy. Co je láká?

Rekordně nízká nezaměstnanost v České republice má i odvrácenou tvář. Na trhu práce prakticky nejsou „volní“ lidé. Získat a především si pak talentované...  celý článek

Ilustrační snímek
Tři věci, které nejvíce vytáčejí zaměstnance v kancelářích

Někdy je to v kanceláři o nervy a o zdraví. Zvlášť, když vypuknou hádky mezi kolegy kvůli relativním maličkostem. Horko, hluk, vyrušování, co teď nejvíce vadí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.