Zkušební doba slouží novému zaměstnanci k tomu, aby ještě mohl zvážit své rozhodnutí a případně bez průtahů pracovní poměr ukončit.
Zaměstnavatel zase může prověřit, zda vybral správně, a odhalit to, co při výběru zanedbal nebo nemohl zjistit.
Může nového zaměstnance prověřovat velmi pozorně a otevřeně či skrytě ho testovat. Mnohdy to však bývá doba tak hektická, že není čas tyto věci pozorovat a vyhodnocovat. Nový zaměstnanec většinou usiluje o to, aby zkušební dobu „přežil“, obvykle se projevuje loajálně a snaží se ukázat v co nejlepším světle.
Zaměstnavatelé zase často zanedbávají starost o adaptaci nového kolegy. Minimálně v rámci zkušební doby by měl být určen člověk, který bude zodpovídat za to, aby si nováček na pracovní prostředí zvykl. Bude mu pomocníkem, zdrojem informací, může také kontrolovat jeho práci a detailněji sledovat jeho chování.
Zaječí úmysly nováčků
Ve výjimečných případech se firmy uchylují k tomu, že rozhodnutí, který z adeptů je nejlepší, ponechávají právě až na zkušební dobu. Nově příchozí pozorují, ty nejlepší si následně ponechají a s ostatními se rozloučí.
I pro firmy je zkušební doba jistým rizikem. Mnoho lidí hledá ještě v jejím průběhu jinou a „lepší“ alternativu nebo pokračuje v jednání s dalšími zaměstnavateli, se kterými se spojili, když hledali práci. Pracovní smlouvu podepíšou, jen aby měli nějakou jistotu. Ve zkušební době totiž mohou skončit ze dne na den bez výpovědní doby.
Z těchto důvodů využívají někteří zaměstnavatelé smlouvu na dobu určitou, která jim dá možnost uchazeče lépe poznat a nemít problémy s jeho případným propouštěním. Aby se nový kolega seznámil s chodem firmy, bývá začleněn do takzvaného „kolečka“, při kterém se seznámí s provozem různých oddělení. Lépe pak chápe širší souvislosti své práce, pozná kolegy, se kterými následně dokáže lépe komunikovat.
Pod drobnohledem šéfa
Začít hned po nástupu s dlouhým zaškolováním není vždy šťastné. Pro firmu je to cesta přinejmenším nákladná a riziková tím, že nákladně vyškolenému zaměstnanci nic nebrání odejít ke konkurenci.
Zaměstnavatel, který tomu chce předejít, se proto snaží prověřit nového kolegu zapojením do pracovního procesu - klidně třeba i na nějaké nižší pozici.
Ani sami uchazeči dlouhé zaškolování vždy nevítají - hrnou se na ně kvanta informací, která nestíhají vstřebat, a úvodní chuť do práce může rychle odpadnout.
Jak vás může zaměstnavatel hned po nástupu posuzovat?
Většina z nich má již před samotným výběrem uchazeče sepsané potřebné schopnosti a znalosti nezbytné pro danou pracovní pozici. Tento soupis nazývají firmy různě: popis pracovních funkcí, kompetenční model či anglicky „job description“. Podle těchto kritérií může být nový zaměstnanec posuzován i nadále v průběhu práce.
Hodnocení nebývá jen v rukou šéfů - ti osvícenější se chtějí vyhnout příliš subjektivnímu pohledu a požádají o pomoc pár kolegů, kteří mají za úkol pozorovat a následně hodnotit chování nového zaměstnance.
Pohovor na konci zkušební doby
Zkušební doba by měla být vždy ukončena hodnotícím pohovorem s nadřízeným, během kterého se obě strany vyjádří k jejímu průběhu a vyjasní si, zda a jak dále pokračovat. Velmi často se však tato okolnost odbude letmým konstatováním, v lepších případech proběhne gratulace a „poplácání“. Jindy bývá okolnost uplynutí zkušební doby zcela opominuta.
Rada MF DNES: Využijte zkušební dobu i vy
Zkušební doba není jen pro zaměstnavatele. I zaměstnanec si má během tří měsíců otestovat, zda se mu práce ve firmě líbí. Není nic špatného na tom, budete-li i v průběhu zkušební doby zvažovat další nabídky. Pokud se rozhodnete skončit, měli byste to zaměstnavateli oznámit tři dny předem.
