„Začal jsem se poohlížet po něčem, co budu moct dělat celý život, k čemu budu mít vřelý vztah. A protože jsem se od patnácti let věnoval jízdě na koni, rozhodl jsem se pro trenérskou dráhu,“ vypráví statný padesátník s jihoslovanským přízvukem. Odešel jsem se tedy učit do národního hřebčína ve slovinské Lipici, kde jsem pracoval tři roky.“
Na své žáky nekřičím
Jako trenér nabízí své služby profesionálním jezdcům. „Nejdříve musím zjistit, jak pokročilý jezdec je, co umí a jak si rozumí se svým koněm. Nechám ho tedy zhruba hodinu jezdit, přičemž testuji, jak přesně dokáže jet do kruhu, do diagonály a podobně. Nejde mi při tom jen o jízdu samotnou, ale i o to, jakou jezdec používá techniku, jestli je příliš přísný, anebo ho kůň přirozeně poslouchá.
Podobně musím také otestovat koně. I ti jsou různí, a pokud vidím, že kůň je špatný, poradím jezdci, aby si sehnal jiného. Správná kombinace jezdce a koně je základem úspěchu. Pokud je kůň špatný, může být člověk výborným jezdcem, nikdy však nebude vítězit na drezurních závodech, na které jej připravuji. Proto musím také přemýšlet minimálně dva roky dopředu, jak se budou asi jezdcovy schopnosti vyvíjet, abych mu pomohl případně vybrat lepšího koně.“
Po tomto seznámení se s klientem trenér připravuje cvičební plán, tedy stanoví, co se musí jezdec a kůň naučit. „Pravidlem při tom je, že koně si nechávám u sebe a cvičím ho, jezdec pak dochází podle své potřeby. Pokud jde o jezdce-začátečníka, učíme se nejprve základní chůzi do písmene L, chůzi z místa na místo.
Základy jsou důležité. Pořádné ježdění je jako stavba, na chatrných základech se nedá vybudovat dobrý dům. Poté přicházejí na řadu náročnější prvky. Jezdec musí vidět, jak figura vypadá, a získat představu, jak ji provede. Na žáky při výuce nekřičím. Dobrý trenér si uvědomuje, že on je učitel jezdce a jezdec je zase učitelem koně. Takže tady křik ničemu nepomůže,“ vysvětluje Demitrij Črnjač.
Práce na šest let
Styl a tempo výuky se musí shodovat s potřebami koně. „Někteří jsou chápavější, jiní méně. Hlavní nebezpečí je v tom, pokud se zvíře učí příliš rychle a trenér mu neustále přidává povinnosti. To pak leckterý kůň duševně neunese a je pro závody ztracen,“ dodává.
Chce-li se jezdec dostat na vysokou úroveň, čeká ho několikaletý kurz. „Každá výcviková lekce trvá kolem 45 minut. Ideální je, pokud na ně zákazník dochází denně, to se však nestává příliš často. Trénink trvá až šest let, vždy samozřejmě záleží na tom, co všechno se chce klient naučit. Kdo chce být kvalitní jezdec, musí mít talent i vytrvalost. Měl jsem několik žáků nadaných od přírody, po pár úspěších si začali myslet, že dosáhnou všeho levou zadní. A skončili jako průměrní jezdci. Proto se snažím každému vštípit, že každodenní práce je základ,“ popisuje.
Demitrij Črnjač pracuje v Česku čtyři roky. Působí i v Německu, kde trénoval už šestnáct let předtím, než se do Česka natrvalo přestěhoval za svojí partnerkou. „Stále tam mám asi patnáct žáků. Kolik jich je přesně v Česku, se dá těžko říct, protože se někteří často obměňují. Denně mám průměrně tři lekce. Teď v zimě však klienti nemají moc chuť trénovat. To není dobře. Kdo zanedbá zimní přípravu, těžko to dožene čtrnáct dní před závody, které startují už na přelomu března a dubna.“
Jak pracuje trenér žokejů
- Pracovní den
Každý den je jiný, podle počtu žáků, ale dopoledne většinou jezdím sám, abych se udržel ve formě, a odpoledne pracuji s klienty. - Spokojenost s příjmem
Spokojený jsem. Za jednu lekci si účtuji 1 000 korun, za měsíční kurz 9 000 korun. - Další vzdělávání
Trenér se musí vzdělávat a udržovat si znalosti nejen z teorie jízdy, ale také sledovat, jak pracují jiní trenéři. Důležité jsou také znalosti biomechaniky a fyziky. - Relaxace
Nejvíce si odpočinu buď sportem, nebo tím, že se jedu podívat na závody. - Dovolená
Na dovolenou nemám příliš čas. Občas ale navštěvuji na pár dní rodné Slovinsko, to je má dovolená. - Jak se stát trenérem
Jezdecké trenérství je možné studovat jako středoškolské nástavbové studium, například na Střední škole dostihového sportu a jezdectví v Praze Chuchli nebo na soukromé Jezdecké akademii v Mariánských Lázních a v Brně.
