Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Trestní odpovědnost právnické osoby

  20:54
Koncem loňského roku byl ve Sbírce zákonů pod číslem 418/2011 Sb. publikován zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen "zákon"), který je účinný od 1. 1. 2012. Přijetí zákona je značným průlomem v českém trestním právu, které až dosud důsledně vycházelo z evropské kontinentální tradice, resp. zásady individuální trestní odpovědnosti fyzických osob, podle které mohla být pachatelem trestného činu pouze fyzická osoba.
Trestní zákoník (ilustrační foto).

Trestní zákoník (ilustrační foto). | foto:  Petr Topič, MAFRA

Kritici zavedení trestní odpovědnosti právnických osob namítali nebezpečí možné kriminalizace podnikání a případného zneužití v rámci konkurenčního boje. Zastánci naopak poukazovali na výhodnost takové úpravy, a to zejména v oblastech ochrany životního prostředí a hospodářské kriminality.

Text zákona č. 418/2011 Sb. ve znění ke dni 1.1.2012

Trestní odpovědností právnické osoby není dotčena trestní odpovědnost fyzických osob

Zákon nově umožňuje trestněprávně (pro v zákoně taxativně vyjmenované trestné činy) postihovat i právnické osoby. Důležitá je ovšem skutečnost, že je možné vedle trestního stíhání právnické osoby zároveň stíhat i konkrétní fyzické osoby, které se trestného činu dopustily. Management společností tak nemůže spoléhat na to, že pokud bude zahájeno trestní stíhání jejich společnosti, sami členové managementu - kteří by případně trestný čin spáchali - zůstanou nepotrestáni. Zákon tedy nevylučuje trestní stíhání fyzické osoby a trestní stíhání právnické osoby pro týž skutkový základ.

Zákon stanoví širokou škálu trestů, jimiž je možné právnickou osobu potrestat.

Za trestné činy spáchané právnickou osobou lze uložit tyto tresty a ochranná opatření:

  • zrušení právnické osoby,
  • propadnutí majetku,
  • peněžitý trest,
  • propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty,
  • zákaz činnosti,
  • zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži,
  • zákaz přijímání dotací a subvencí,
  • uveřejnění rozsudku.

Jako ochranné opatření lze podle zákona uložit zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty.

Princip přičitatelnosti trestného činu právnické osobě

Jedno z nejdůležitějších ustanovení zákona nalezneme v § 8, kde je stanoveno, že trestným činem spáchaným právnickou osobou bude protiprávní čin spáchaný jejím jménem nebo v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti, jednal-li tak

a) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, anebo jiná osoba, která je oprávněna jménem, nebo za právnickou osobu jednat,

b) ten, kdo u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost, i když není osobou uvedenou v písmenu a),

c) ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost právnické osoby, nebo

d) zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení (dále jen "zaměstnanec") při plnění pracovních úkolů, i když není osobou uvedenou v písmenech a) až c),

jestliže lze právnické osobě trestný čin přičíst.

Spáchání některého z trestných činů vyjmenovaných v zákoně bude možné právnické osobě přičíst jednak v případě, že byl spáchán některou z osob vyjmenovaných pod písm. a) až c), anebo zaměstnancem. V případě zaměstnance bude možné spáchání trestného činu právnické osobě přičíst tehdy, pokud byl takový trestný čin spáchán zaměstnancem na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu orgánů právnické osoby nebo osob uvedených v odstavci pod písm. a) až c). Anebo proto, že výše uvedené osoby neprovedly taková opatření, která měly provést podle jiného právního předpisu, nebo která po nich lze spravedlivě požadovat. Zejména pokud neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo jiných osob, jimž jsou nadřízeny, anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu. Důležité je upozornit i na fakt, že trestní odpovědnosti právnické osoby nebude bránit, pokud se nepodaří zjistit, která konkrétní fyzická osoba jednala výše uvedeným způsobem (nicméně pro dovození trestní odpovědnosti konkrétní právnické osoby musí být bezpochyby zjištěno, že k takovému jednání skutečně došlo, byť nelze danou fyzickou osobu určit).

Trestní odpovědnost právnické osoby je tedy založena na principu tzv. přičitatelnosti (nejedná se však o tzv. objektivní odpovědnost). Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že na orgány právnické osoby, resp. osoby uvedené pod písm. a) až c) jsou kladeny značné nároky, co se týče popsaných povinností ve vztahu k zaměstnancům. Jedná se o ustanovení, u kterých bude mimořádně důležité, jak budou vyložena ze strany soudů, kdy bude nutné zejména určit, která opatření bude možné po uvedených osobách "spravedlivě" požadovat a která již nikoliv. Je zřejmé, že například termíny různých povinných školení zaměstnanců, která vyplývají z různých právních předpisů, bude nutné ze strany zaměstnavatelů kontrolovat a dodržovat ještě důsledněji než doposud. Z uvedené právní úpravy vyplývá, že právnická osoba nebude odpovídat za exces zaměstnance, ale jen tehdy, pokud prokáže, že dodržela vše, co od ní lze "spravedlivě" požadovat.

Účinná lítost

V případě, že ke spáchání trestného činu (který bude možné přičíst právnické osobě) dojde, bude mít právnická osoba (vyjma trestného činu přijetí úplatku, podplacení nebo nepřímého úplatkářství) možnost využít institutu tzv. účinné lítosti. Účinná lítost je mimořádně významným institutem zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a jeho smyslem je dát právnické osobě možnost, aby svým aktivním jednáním svůj protiprávní čin dobrovolně odčinila. Za to jí bude garantována beztrestnost a umožněn návrat do legality.

§ 11 Zákona č. 418/2011 Sb.:

Účinná lítost

(1) Trestní odpovědnost právnické osoby zaniká, jestliže dobrovolně upustila od dalšího protiprávního jednání a

a) odstranila nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem, anebo škodlivému následku zamezila nebo škodlivý následek napravila, nebo

b) učinila státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu o trestném činu oznámení v době, kdy nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem, mohlo být ještě odstraněno nebo škodlivému následku trestného činu mohlo být ještě zabráněno.

(2) Trestní odpovědnost právnické osoby podle odstavce 1 však nezaniká, spáchala-li trestný čin přijetí úplatku (§ 331 trestního zákoníku), podplacení (§ 332 trestního zákoníku) nebo nepřímého úplatkářství (§ 333 trestního zákoníku).

Problematické body zákona vyřeší až soudní praxe

S ohledem na skutečnost, že se v případě tohoto zákona jedná o určité novum, a to nejen pro laickou, ale i odbornou veřejnost, lze v tuto chvíli jen velmi těžko předjímat, jak bude zákon – zejména ze strany orgánů činných v trestním řízení – v praxi aplikován. V každém případě lze ale doporučit, aby právnické osoby v souvislosti s přijetím tohoto zákona provedly základní audit, resp. analýzu své dosavadní činnosti, jejímž cílem by mělo být vyhodnocení možných rizik vyplývající z tohoto zákona a následné nastavení interních postupů tak, aby bylo dosaženo maximální eliminace takových rizik do budoucna.

Autor:




mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.