Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Třítýdenní dovolená bývá přepychem

  10:00aktualizováno  10:00
Málokdo může bezstarostně odjet alespoň na dvoutýdenní dovolenou, aniž zajistí, že práce bude hotova i za jeho nepřítomnosti. Pro někoho to znamená před volnem zvládnout několikanásobné množství práce než obvykle. A to je špatně.
Pro některé lidi je několikatýdenní dovolená přepychem. Neumožňuje to například organizace práce ve firmě a počet pracovníků - není zástup, a pokud ano, i ten se hroutí pod tíhou vlastních povinností. Pracovníci, jejichž práce má spíše výkonný než rozhodovací charakter a nemají za sebe oficiálně (zástup, se hrozí delší dovolené při představě, kolik práce by museli udělat dopředu. "Nikdo nezvládne najednou dvojnásobek toho, co dělá v běžný pracovní den," říká Iva Šubrtová z oddělení Poradenství pro lidské zdroje společnosti PricewaterhouseCoopers. Podle ní je důležité v souvislosti s předem určeným termínem dovolené svou situaci společně s vedoucím pracovníkem vyhodnotit, něco skutečně udělat dopředu, něčím pověřit kolegy z oddělení a něco i třeba vypustit - to vše podle důležitosti. "Proto se také vytváří plán dovolených, aby se předešlo situacím, že tři klíčoví lidé z jednoho oddělení budou na dovolené ve stejnou dobu," dodává Iva Šubrtová.

Syndrom vyhoření do dvou let

Co si počít se zaměstnancem, který se na dovolenou kvůli pracovní zaneprázdněnosti stále ne a ne vypravit? "Pokud nemá odpovědnost za vlastní kondici, měl by na něj sám zaměstnavatel zatlačit, aby si dovolenou řádně vybral," říká Šubrtová. Existují totiž lidé, kteří mají strach něco najednou zorganizovat jinak nebo svou prací pověřit někoho jiného. Proto je nutné, aby zaměstnavatel s nimi situaci rozebral a k dovolené je popostrčil. Je to i pro jeho dobro. Každý šéf ví, že přepracovaný zaměstnanec nemůže podávat bez přestání vynikající výkony. Časem se stává méně efektivní, vyhořelý. Jen některý vedoucí však na tento fakt skutečně dbá. Dovolená by se pro zvýšení fyzické a hlavně psychické odolnosti měla čerpat minimálně jednou až dvakrát za rok. Pokud to vytíženému zaměstnanci není pravidelně umožněno, pak po dvou, nejpozději po třech letech dojde k přetížení organismu. "To má pak za následek nejen možné zdravotní selhání, ale především podstatně sníženou psychickou odolnost. S takovým kolegou se pak velice špatně spolupracuje, v neposlední řadě jako s člověkem i v soukromí těžko žije," varuje Alice Hamidová z poradenské společnosti Mercury Group.

Když si užívá šéf, zaměstnanec má taky

"Šéf, který odjede na třítýdenní dovolenou, aniž to ovlivní chod firmy, je podle mého názoru dobrý šéf. Oproti takovému, který odjede na dva dny a všechno se hroutí. Myslím si, že tohle je problém lidí, kteří se bojí přenechat odpovědnost a plnění některých úkolů jiným," říká Martin Vosecký z poradenské společnosti Catro. Podle něho existují i firmy, kde je šéf takový workoholik, že se tam několikatýdenní dovolená nenosí - ani u vedoucích pracovníků, ani u zaměstnanců. Ale v případě, že vedoucí pracovník třítýdenní dovolenou čerpá a je schopen pro to zajistit podmínky, mělo by to jít i u řadového zaměstnance. "Pokud tomu tak není, má to nezdravý vliv na fungování v podniku, konkrétně na řízení lidských zdrojů. Dříve či později se takový negativní vliv projeví, ať už skrytou nebo vyhrocenou formou. Pak samozřejmě nemluvíme o zdravě fungujícím prostředí podniku," dodává Alice Hamidová.

Stále nemáte vybránu školu pro další vzdělání? Neztrácejte hlavu -  některé školy stále přijímají?



Pro hladký průběh dovolené a návrat

I když šéf spoléhá na své podřízené, měl by být pro plynulé fungování společnosti k zastižení alespoň na mobilu, a to kvůli krizovým situacím. Nemusí pak po dovolené takzvaně hasit nakupené problémy. V případě třítýdenní dovolené u řadových zaměstnanců je zase nutné stanovit zástupce pro zajišťování denních povinností. To dokážou společně zorganizovat jen vedoucí pracovníci a zaměstnanci ve zdravě fungující společnosti. A jak zvládnout návrat z dovolené do práce? "Návrat z dovolené znamená pro řadu lidí stres. Může za to přechod do pracovního tempa, kterému odvykli a který nyní vyžaduje větší koncentraci. Obvykle trvá týden, než si člověk zvykne, ale pravda je taková, že to trvá vždy tak polovinu času z celkové dovolené," říká psycholog Vladimír Täubner. Podle něho je to však individuální záležitost. Pracovitý člověk, který dovolenou neprolenoší, ale stráví ji cestováním nebo jinak aktivně, se prý adaptuje na pracovní prostředí daleko rychleji.

Rady pro ty, kteří chtějí mít delší dovolenou

Pokud váš podnik nemá akutní nedostatek zaměstnanců a zaměstnavatel nectí teorii, že kdo jede na dovolenou, je lenoch, máte šanci odjet na delší dovolenou bez výčitek a přepracování.

1. Ale již při stanovení termínu dovolené rozeberte se šéfem, co můžete udělat dopředu, co bude muset zajistit někdo jiný, případně jaké záležitosti vyřídíte hned po svém návratu.

2. Dbejte na to, aby šéf váš zástup jmenoval a osobně jej vašimi úkoly na přechodnou dobu pověřil.

3. Vysvětlete zastupujícímu kolegovi, co vše je třeba udělat a jak - nebude vás potom z dovolené vyrušovat telefonáty.

4. Můžete se dohodnout o zástupu s kolegou i bez šéfova vědomí.Ten však vaši věc považuje za zajištěnou a zastupující pracovník tak riskuje, že mu v té době bude přidělena ještě další práce.
Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Čísla ČSSZ: Kolik platíme na důchod a na co se vybrané peníze použijí

Za první polovinu roku vybrala Česká správa sociálního zabezpečení od lidí na pojistném na sociální zabezpečení skoro 214 miliard korun. Ale na důchodech a...  celý článek

Martin Václavík
Před pěti lety se pustil do podnikání. Dnes dělá milionový byznys

Martin Václavík vystudoval geoinženýrství, ale podniká ve zcela odlišném oboru. Navrhuje a vyrábí dřevěné hodinky, brýle a další módní doplňky. Vypracoval se z...  celý článek

Ilustrační snímek
Nikdy dříve se nám nežilo lépe, vzkazují čeští milionáři

Nahlédnout do života bohatých Čechů, kteří mají na svých kontech miliony, není snadné. Už po několik let se o to snaží unikátní průzkumy bank. Přímým...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.