Syndrom vyhoření do dvou let
Co si počít se zaměstnancem, který se na dovolenou kvůli pracovní zaneprázdněnosti stále ne a ne vypravit? "Pokud nemá odpovědnost za vlastní kondici, měl by na něj sám zaměstnavatel zatlačit, aby si dovolenou řádně vybral," říká Šubrtová. Existují totiž lidé, kteří mají strach něco najednou zorganizovat jinak nebo svou prací pověřit někoho jiného. Proto je nutné, aby zaměstnavatel s nimi situaci rozebral a k dovolené je popostrčil. Je to i pro jeho dobro. Každý šéf ví, že přepracovaný zaměstnanec nemůže podávat bez přestání vynikající výkony. Časem se stává méně efektivní, vyhořelý. Jen některý vedoucí však na tento fakt skutečně dbá. Dovolená by se pro zvýšení fyzické a hlavně psychické odolnosti měla čerpat minimálně jednou až dvakrát za rok. Pokud to vytíženému zaměstnanci není pravidelně umožněno, pak po dvou, nejpozději po třech letech dojde k přetížení organismu. "To má pak za následek nejen možné zdravotní selhání, ale především podstatně sníženou psychickou odolnost. S takovým kolegou se pak velice špatně spolupracuje, v neposlední řadě jako s člověkem i v soukromí těžko žije," varuje Alice Hamidová z poradenské společnosti Mercury Group.
Když si užívá šéf, zaměstnanec má taky
"Šéf, který odjede na třítýdenní dovolenou, aniž to ovlivní chod firmy, je podle mého názoru dobrý šéf. Oproti takovému, který odjede na dva dny a všechno se hroutí. Myslím si, že tohle je problém lidí, kteří se bojí přenechat odpovědnost a plnění některých úkolů jiným," říká Martin Vosecký z poradenské společnosti Catro. Podle něho existují i firmy, kde je šéf takový workoholik, že se tam několikatýdenní dovolená nenosí - ani u vedoucích pracovníků, ani u zaměstnanců. Ale v případě, že vedoucí pracovník třítýdenní dovolenou čerpá a je schopen pro to zajistit podmínky, mělo by to jít i u řadového zaměstnance. "Pokud tomu tak není, má to nezdravý vliv na fungování v podniku, konkrétně na řízení lidských zdrojů. Dříve či později se takový negativní vliv projeví, ať už skrytou nebo vyhrocenou formou. Pak samozřejmě nemluvíme o zdravě fungujícím prostředí podniku," dodává Alice Hamidová.
 |
|
Stále nemáte vybránu školu pro další vzdělání? Neztrácejte hlavu - některé školy stále přijímají? |
Pro hladký průběh dovolené a návrat
I když šéf spoléhá na své podřízené, měl by být pro plynulé fungování společnosti k zastižení alespoň na mobilu, a to kvůli krizovým situacím. Nemusí pak po dovolené takzvaně hasit nakupené problémy. V případě třítýdenní dovolené u řadových zaměstnanců je zase nutné stanovit zástupce pro zajišťování denních povinností. To dokážou společně zorganizovat jen vedoucí pracovníci a zaměstnanci ve zdravě fungující společnosti. A jak zvládnout návrat z dovolené do práce? "Návrat z dovolené znamená pro řadu lidí stres. Může za to přechod do pracovního tempa, kterému odvykli a který nyní vyžaduje větší koncentraci. Obvykle trvá týden, než si člověk zvykne, ale pravda je taková, že to trvá vždy tak polovinu času z celkové dovolené," říká psycholog Vladimír Täubner. Podle něho je to však individuální záležitost. Pracovitý člověk, který dovolenou neprolenoší, ale stráví ji cestováním nebo jinak aktivně, se prý adaptuje na pracovní prostředí daleko rychleji.
Rady pro ty, kteří chtějí mít delší dovolenou
Pokud váš podnik nemá akutní nedostatek zaměstnanců a zaměstnavatel nectí teorii, že kdo jede na dovolenou, je lenoch, máte šanci odjet na delší dovolenou bez výčitek a přepracování.
1. Ale již při stanovení termínu dovolené rozeberte se šéfem, co můžete udělat dopředu, co bude muset zajistit někdo jiný, případně jaké záležitosti vyřídíte hned po svém návratu.
2. Dbejte na to, aby šéf váš zástup jmenoval a osobně jej vašimi úkoly na přechodnou dobu pověřil.
3. Vysvětlete zastupujícímu kolegovi, co vše je třeba udělat a jak - nebude vás potom z dovolené vyrušovat telefonáty.
4. Můžete se dohodnout o zástupu s kolegou i bez šéfova vědomí.Ten však vaši věc považuje za zajištěnou a zastupující pracovník tak riskuje, že mu v té době bude přidělena ještě další práce.
