Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tucet tipů, jak si můžete snížit daně

aktualizováno 
Přinášíme vám přehled vybraných věcí, které si ještě letos můžete pořídit do firmy a v účetnictví uvést jako náklad na podnikání. Co uzná a co naopak neuzná finanční úřad? Pokud určitá věc může sloužit nejen k podnikání, ale i k osobní potřebě, jde o velmi silné dráždidlo na finanční úřad.
Pokud platíte alespoň nějaké daně, není většinou důvod, aby vás finanční úřad kontroloval.

Pokud platíte alespoň nějaké daně, není většinou důvod, aby vás finanční úřad kontroloval.

Podle zákona si může podnikatel odečítat pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Záleží jen na vás, jak dokážete zdůvodnit, že zakoupený předmět nebo služba jsou potřebné k výkonu vaší profese. Cena za služby by přitom měla odpovídat ceně v místě obvyklé, drahý luxusní nábytek do běžné kanceláře pravděpodobně neuhádáte.

Problém je, když se kříží firemní a osobní majetek
Některé náklady, jako například telefonní hovory či jízdné, si mohou uvést takřka všichni, naopak nákup počítače zdůvodní jen ti, kteří si prací na něm skutečně vydělávají. Třeba zedník ho uhájí jen velmi těžko, i kdyby tvrdil, že počítačové hry mu slouží k odpočinku. „Někdy je však taková obhajoba jen záležitost osobní statečnosti, a klient svou pravdu zdůvodní, i když se zpočátku úředníkovi nezdála,“ uvádí účetní Ladislav Hrbáček.

Problém je s věcmi, které užíváte jako podnikatel, ale mohou se vám hodit i v soukromém životě. Pokud třeba mobil používáte i k osobním hovorům, měli byste vysledovat, v jakém poměru je vaše soukromé a firemní volání, a v tomto duchu i vypočítat daňově uznatelné náklady. Není dáno přesně, kolik by to mělo být korun, vyplatí se dohodnout přibližnou částku, kterou chcete uplatnit za hovorné s finančním úředníkem předem. Vyhnete se tak zbytečným dohadům a nepříjemnému dopočítávání daně. Od ledna bude taková informace od úřadu za 10 000 korun, pokud ji budete chtít písemně s razítkem.

Kdo platí daně, nemusí se bát
Pokud platíte alespoň nějaké daně, není většinou důvod, aby vás finanční úřad kontroloval. Ovšem v momentě, kdy z nějaké příčiny státu nepošlete nic, třeba proto, že jste měli špatný rok, počítejte s tím, že si na vás úředníci posvítí. A jsou ochotni pro to udělat opravdu hodně, pokud mají pochybnosti, že jste si výdaje uměle navýšili. Třeba i pořídit si letecký snímek vašich pozemků, když tvrdíte, že jste byli nuceni udělat terénní úpravy, a není to pravda. Podezřelým se může stát i velký výdaj na reklamu, která nepřinesla podnikateli zisk.

Podle zkušeností účetních a daňových poradců vždy záleží na konkrétním úředníkovi. Zatímco jeden uznal účetnímu výdaj za elektronický terč se šipkami, který mu prý slouží k relaxaci, jiný odmítl obchodnici mobil za pět tisíc korun s odůvodněním, že je pro ni příliš drahý a že takový přístroj k výkonu své funkce vlastně vůbec nepotřebuje.

1. Pracovní oděvy, oblečení
montérky, pracovní pláště, zástěry, zimní bundy, pracovní boty, holínky, pánský oblek, košile, kravata, dámský kostým, obuv

Komu se hodí: oblek, kostým, kravatu, odpovídající obuv si může odečíst například pojišťovací agent, finanční poradce, obchodní zástupce.

Náklady na oblečení mohou zkusit uplatnit vlastně všichni, kteří díky své profesi jednají se svými obchodními partnery. Ale pozor, oblečení musí být takzvaně služební, tedy prokazatelně určené jen k výkonu povolání. Na viditelném místě musí být označeno logem firmy. Další součásti jednotného pracovního oblečení, které nelze opatřit viditelným či trvalým označením, by měly být poskytovány v přiměřené hodnotě a množství.

Typické pracovní oděvy: montérky, letní i zimní pracovní obuv, zástěra... se zase hodí pro profese, které nabízejí služby třeba ve stavebnictví či potravinářství, například zedníci, lakýrníci, malíři, řezníci, pekaři.

Kdo neuspěje: oblek či kostým nejspíš neprojde lidem, kteří vykonávají převážně manuální práce. Klobouk neuznají nikomu. Montérky a ochranné pomůcky zase neuplatní úředníci v kanceláři, lidé pracující duševně, například spisovatelé, leda by prokázali, že inspiraci hledají zrovna na staveništi.

Rada: i v těchto případech je nutné dodržet rozumnou míru nákladu. Norkový kožich ani kravata za desítky tisíc pojišťovacímu agentovi neprojdou, patnáct párů pracovních bot zase neuznají zedníkovi, který nikoho nezaměstnává a pracuje sám.

2. Odpočinek a vizáž
platby u holiče, kadeřníka, kosmetické služby, permanentka do fitcentra, masáže, dovolená, lázně

Komu se hodí: lidem, kteří vykonávají fyzicky náročnou práci, ale i těm, kteří mají vyloženě sedavou práci nebo se třeba živí jako ostraha. Permanentku do fitcentra či náklady na masáže, relaxační cvičení, náklady na osobního trenéra v posilovně, případně prokazatelný pobyt v lázních vám finanční úřad může uznat.

Je-li ve vaší práci důležitý vzhled (jste moderátoři, herci, zpěváci), pak patří náklady na úpravu obličeje či vlasů k těm, které lze odečíst z daní. Řemeslníkovi výdaje spojené s „údržbou“ vzhledu neprojdou, může si však koupit víc mýdel nebo šamponů, protože je pravděpodobné, že je po fyzické práci bude potřebovat.

Kdo neuspěje: všichni, kterým podobná činnost v podnikání nijak neprospěje a neprokážou, že výdaje slouží k dosažení zajištění a udržení příjmů. Finanční úřad nemusí uznat příliš nákladnou službu, ale odečte z daňového základu třeba jen cenu obvyklou ve vašem okolí.

Služby musí být také v přiměřeném objemu, kromě vrcholových sportovců denní třífázový trénink neobhájíte. Stejně tak vám neuznají desetitisíce korun vydané za luxusní zahraniční dovolenou navíc, když pojedete s celou rodinou.

Rada: počítejte s tím, že takto můžete uplatnit spíš stovky než desetitisíce korun. Pokud si nejste jisti, jak velké náklady si můžete odečíst, informujte se ra ději předem u svého správce daně či u daňového poradce.

3. Ochranné pomůcky
pracovní helmy, ochranné brýle, respirátory, rukavice, sluneční brýle

Komu se hodí: všem profesím, které nabízejí služby třeba ve stavebnictví, například zedníci, lakýrníci, malíři a podobně. Jako daňově uznatelné výdaje si je mohou uplatnit také ti, kdo pracují s nebezpečnými látkami, v nebezpečném či prašném prostředí. Mezi tyto profese patří třeba deratizátoři či laboranti. Chránit musí sebe i své zaměstnance také například zahradník či svářeč, zámečník, truhlář a další.

Ceny jednotlivých kusů se pohybují většinou ve stovkách, náročnější ochranné pomůcky mohou stát i několik tisíc korun.

Kdo neuspěje: takzvané kancelářské profese, tedy lidé vykonávající spíš duševní činnost. K těm patří například účetní, poradci, spisovatelé, výtvarníci. I když malíř krajinář nebo majitel plážového bistra by možná obhájili potřebu slunečních brýlí a opalovacích krémů s vysokým ochranným faktorem. Obdobně lektor bezpečnosti práce pravděpodobně ochranné pomůcky v účetnictví uplatní – vykáže je jako učební pomůcku.

Rada: u ochranných pracovních pomůcek platí totéž co u pracovních oděvů, to znamená, že mají být v odpovídajícím počtu a kvalitě. Těžko budete vysvětlovat, že za rok spotřebujete stovky pracovních rukavic nebo že jsou pro vás nezbytné sluneční brýle za 16 tisíc.

4. Nářadí a přístroje
ruční nářadí, nástroje, elektrické přístroje – vrtačka, pila, hoblík, nůžky, šroubovák, šicí stroj, sušák, svářečka

Komu se hodí: problémy nebudou mít ti, kdo podnikají v řemeslné živnosti. Pila a hoblík pro truhláře, kleště pro instalatéra, svářečka pro zámečníka, speciální nůžky pro kadeřnici a podobně. Každá profese má své potřeby, jen je třeba prokázat, že dané nářadí opravdu k výkonu práce potřebujete.

Kdo neuspěje: jednoznačně ten, kdo si pořídí věc spíš pro radost než pro výdělek. Kadeřnice jistě obhájí fén či sušák, ale masážní přístroj nebo profesionální sada japonské manikúry už budou problém. Je třeba také dbát na to, aby nářadí a přístroje byly v odpovídajícím množství. Každý měsíc nová rozbrušovačka u podlaháře či pět elektrických pil u obkladače budou podezřelé. Nedávejte tedy zbytečně podnět ke kontrole, celá rodina v nových montérkách nebude působit příliš věrohodně.

Rada: dokonce si můžete koupit i to, co na první pohled přímo s vaší profesí nesouvisí, musíte jen zdůvodnit, proč to potřebujete. Například majitel restaurace může zdůvodnit nákup šicího stroje, protože potřeboval ušít záclony a ubrusy, za které by jinak musel zaplatit mnohem víc peněz.

5. Úklid a čisticí prostředky
saponáty, mopy, kbelíky, služby úklidových firem

Komu se hodí: všem, kdo mají provozovnu, protože stejně jako uklízíte doma, je potřeba udělat generální úklid i ve firmě. Umytí oken či vyčištění koberců by vám měl finanční úřad bez problémů uznat, je totiž pravděpodobné, že pokud budete zákazníky přijímat ve špinavém prostředí, přijdete o ně.

Uklízet se musí vždy v prostorách, které jsou majetkem firmy nebo je má podnikatel pronajaté. Vlastní dům či byt si musíte uklidit „za své“. V účetnictví se přitom mohou objevit jak paragony za čisticí prostředky a úklidové potřeby (s tím, že vlastní úklid uděláte sami), tak faktura od úklidové firmy, která se o čistotu vaší kanceláře postará.

Kdo neuspěje: lidé, kteří podnikají doma, ať už jde o programátora, překladatele, účetního, tedy většinou ty, kterým stačí k práci počítač a nemají pronajatou kancelář.

Rada: i zde je nutné myslet na množství čisticích prostředků a četnost použití služby úklidové firmy. Finanční úřad uzná objem čisticích prostředků, které spotřebujete nejdéle po dobu jednoho roku (zdaňovací období), desetileté zásoby vám nejspíš neprojdou. Také rozsáhlý úklid těsně před Vánocemi bude podezřelý. Budí dojem, že jste spolu s firmou stačili dát dopořádku i kuchyň a obývák na soukromé adrese.

6. Jídlo a pití
občerstvení do firmy, oběd s partnerem v restauraci, káva, nealko a alkoholické nápoje, kuchyňské přístroje (rychlovarná konvice, lednice, mikrovlnka, nádobí)

Komu se hodí: zejména těm profesím, které přijímají ve své provozovně obchodní partnery, případně mají zaměstnance. Uvařit kávu nebo čaj může svému obchodnímu partnerovi každý, s uznáním na pořízení přístrojů na jejich přípravu problémy mít nebudete.

Do sporu s finančním úřadem se můžete dostat, pokud máte sídlo firmy doma. Pak může padnout otázka, jak často používáte rychlovarnou konvici či mikrovlnnou troubu pro vlastní potřeby a kolikrát v ní vaříte vodu na kávu pro obchodní partnery. V tomto případě si můžete uvést náklady jen v určitém poměru.

Samo občerstvení není obecně daňovým výdajem, podnikatelé si musí čaj či kávu pro sebe i své zákazníky kupovat ze svého. Pokud například při pracovním obědě uzavřete obchod a máte o tom důkaz, měly by být výdaje spojené s obědem daňově uznatelné, ale obecně je finanční úřady spíš neuznávají.

Kdo neuspěje: všichni, kdo pracují v terénu, například zedníci či malíři pokojů, prostě ti, kteří nemají vlastní provozovnu.

Rada: máte-li provozovnu ve svém domě, domluvte se raději s úředníky, jestli můžete vybavení „pracovní“ kuchyně uvést do nákladů, většinou to je možné jen v určitém poměru.

7. Jazyková výuka
kurzy vedené učitelem, jazyková škola, výukové CD, učebnice

Komu se hodí: důležitá je sama profese, překladatel se například zdokonaluje v oborové angličtině. Záleží i na tom, jaké máte obchodní partnery a zákazníky: prodavačka či kadeřnice v centru města pravděpodobně cizí jazyk bude potřebovat také. I dopravce za předpokladu, že se živí mezinárodní dopravou.

Kdo neuspěje: ti, kdo ke své profesi znalost cizího jazyka nepotřebují. Teoreticky sice cizí jazyk uplatní většina profesí, ale v konkrétních případech může berňák pochybovat. Například obchodník. Pokud pouze prodává ve svém krámku, je to jen jeho věc, zda umí anglicky, a daně si žádným kurzem snížit nemůže.

Něco jiného by bylo, kdyby jako obchodní zástupce nebo zprostředkovatel začal jezdit do ciziny a sjednávat dodávky zboží či doma obchodoval se zahraničními firmami. Pak mu náklady na učebnice, lektora či výukový CD-ROM finanční úřad nejspíš uzná.

Rada: pokud se učíte, abyste „jednou“ mohli obchodovat se zahraničním partnerem, projde vám spíš výukové CD než půlroční intenzivní kurz za 80 000 korun. I tady musí být náklady přiměřené.

8. Cestování, školení
služební cesty, podniková školení, veletrhy, doprava, stravné, ubytování

Komu se hodí: všem, kdo potřebují hledat novou inspiraci u obchodních partnerů nebo i u konkurence. Náklady na školení určitě uplatní lektor, reklamní agentura, pojišťovací poradce, daňový poradce, ale třeba i redaktor, pokud se specializuje na určitou oblast. Pro novináře může být nákladem i výdaj za cestu na veletrh, pokud však o dění na něm bude informovat v médiích.

V rámci cesty je možné hradit náklady na ubytování, dopravu i stravné zaměstnanců. Pozor, osoba samostatně výdělečně činná si do nákladů své vlastní jídlo dávat nemůže.

Kdo neuspěje: každý, kdo neprokáže souvislost cestovních výdajů se svými příjmy. Pozor na pojem výjezdové porady, to je podle daňových poradců „červený hadr na rozzuřený berňák“, ani lektor, reklamní agentura, pojišťovací či daňový poradce či redaktor neuplatní do výdajů daňově uznatelných ani haléř. Výjezdová porada je prostě termín, který je tabu. Pokud tu samou akci nazvete školení či odborný seminář, máte větší šanci, že v účetnictví projde.

Rada: problematické je zapsat do nákladů celou předplatní jízdenku na hromadnou dopravu. Finanční úřad nepřesvědčíte, že naprosto všechny vaše jízdy souvisejí s podnikáním.

9. Nájem a energie, nábytek, výzdoba
poplatky za energie, nájemné, plyn, voda, kancelářský nábytek, židle, stoly, křesla, pohovka, regály, skříně, výzdoba kanceláře, obrazy, květiny

Komu se hodí: každému, kdo má provozovnu. Pokud pracujete v kanceláři s počítačem, je nasnadě, že budete potřebovat příslušný stolek a dobrou židli, zpříjemnit si můžete pracovní prostředí květinami i obrázkem. Ideální je vyzdobit kancelář předměty, které přímo souvisí s předmětem vašeho podnikání. V autoservisu například obrázky automobilů a v cestovní kanceláři zase fotografie z navštěvovaných letovisek.

Když pracujete doma, jde o to, jak finanční úřad vyhodnotí dobu využití nábytku za účelem podnikání (může vám například uznat jen část s tím, že používáte počítač, a tudíž i nábytek pro osobní potřeby). V takovém případě je lepší mít například oddělenou pracovnu a zdůvodnit, že nábytek v ní používáte výhradně pro pracovní potřeby.

Kdo neuspěje: ten, kdo pracuje pouze v terénu, a také ten, kdo výdaje na výzdobu přežene. Reprodukce a fotografie se budou obhajovat snadněji, živé květiny a originály obrazů si do nákladů uplatnit nelze. S odpočty za výzdobu může mít problémy i ten, kdo pracuje doma a nepřijímá zde žádné obchodní partnery.

Rada: výdaje za nájemné, energie, vodu a teplo jsou daňově uznatelné, pokud máte provozovnu mimo svůj dům či byt. Pokud podnikáte doma, musí být místnost k podnikání k tomu také zkolaudovaná (například dílna).

Když máte kancelář v bytě, lze si část nákladů za energie odečíst, ale je lepší se předem domluvit s finančním úředníkem, jak velká ta část bude. Pokud nebydlíte pod vlastní střechou, ale v nájmu, měli byste mít souhlas pronajímatele s tím, že v bytě podnikáte. V tom případě však můžete počítat s tím, že vám i on za poměrnou část bytu nasadí „podnikatelskou sazbu“ na nájemném.

10. Výpočetní technika a elektronika
počítač, monitor, klávesnice, myš, notebook, kopírka, tiskárna, fotoaparát, diktafon, televize, DVD, software

Komu se hodí: všem, kdo techniku využijí byť jen na vedení daňové evidence. Pozor však na domácí kanceláře; pokud stojí váš počítač v ložnici, může finanční úřad uznat jako náklad jen část ceny s tím, že ho používáte i k osobním účelům. Uspějí podnikatelé, kteří prezentují své služby pomocí videa, magnetofonu či CD a DVD, disky je možné využít i pro výuku, například cizích jazyků.

Také televizní přijímač je možné odečíst z daní, ten obhájí především restauratéři a hoteliéři. Neměli by však zapomínat na povinnost platit televizní poplatek a poplatek autorskému svazu. Fotoaparát uplatní realitní makléři při obhlídce bytů a domů i majitelé internetových obchodů. Diktafon poslouží dobře při nahrávání obchodních schůzek či přednášek, využijí jej obchodníci i reportéři.

Kdo neuspěje: problém s finančním úřadem může mít například zemědělec, lakýrník, pekař či švadlena, každý, kdo nebude schopen prokázat, že mu nákup konkrétní elektroniky pomáhá vydělávat. Programátor jen s obtížemi uhájí televizor, přehrávač a rekordér, digitální fotoaparát a diktafon, ostatní patří k jeho profesi. Neuspějí ani ti, kteří si pořídí software, jenž nesouvisí s jejich profesí, stejně tak neprojdou počítačové hry pro děti.

Pokud máte provozovnu v domácnosti, bude problém s uplatněním celých nákladů třeba na připojení k internetu, je totiž celkem jasné, že jeho prostřednictvím vyřizujete i soukromou poštu či hledáte večerní program kina. Je třeba domluvit se správcem daně, jaký poměr nákladů můžete dát do účetnictví. Samozřejmě elektroniku, kterou máte doma, do nákladů zahrnout nemůžete.

Rada: dejte pozor, aby cena funkčního zařízení nepřesáhla hranici 40 000 korun, od které už nemůžete odečíst z daňového základu celou cenu, ale přístroj odepisujete po částech.

11. Kancelářské potřeby, image firmy
kancelářské potřeby, inzeráty, noviny a časopisy, odborná literatura, razítka, dárky a reklamní předměty, marketingové studie

Komu se hodí: všem, protože každý, kdo podniká a vede účetnictví či daňovou evidenci, musí mít čím psát a na co psát. Kancelářské potřeby, jako je papír, tužky, sešívačka, desky, kancelářské sponky, lepidlo, šanony, diář či kalkulačka, jsou běžným výdajem.

Také náklady na reklamu si mohou odečíst téměř všichni. Reklamu vybírejte takovou, která vám skutečně přinese zisk, to znamená, že bude účinná. Inzerujte v novinách, časopisech, regionálních přílohách nebo místních elektronických médiích (rozhlas, televize, internet).

I náklady na výrobu letáků je možné odečíst, stejně tak peníze za zhotovení loga firmy či razítek. Pozor však na výdaje za marketingové studie. Protože podnikatelů, kteří si chtěli snížit zisk před zdaněním fingovanými náklady na výzkum, už bylo v minulosti hodně, jsou finanční úřady na takové náklady obzvlášť citlivé.

Kdo neuspěje: problémy by neměl mít žádný podnikatel, pokud to nepřežene s množstvím. Pozor, nemusíte také rozhodně obhájit luxusní zboží. S dárky pro obchodní partnery buďte opatrní, cena za jeden reklamní předmět by neměla přesáhnout 500 korun. Ten, kdo nakoupí několik beden vína a pohostí jím celou rodinu, páchá daňový únik.

Rada: v knihkupectví vám sice ochotně napíší při nákupu jakékoliv knihy na paragon „odborná literatura“, pro finanční úřad je však mnohem průhlednější, když i na účtence nalezne název publikace, kterou jste si pořídili. Samozřejmě, že téma knihy musí úzce souviset s předmětem podnikání, kadeřnice příručku o zahrádkaření neobhájí.

12. Firemní a osobní auto
automobil v obchodním majetku firmy plus příslušenství, pohonné hmoty, amortizace u vozu, který není v majetku firmy

Komu se hodí: vlastně všem živnostníkům, kteří se v rámci svojí profese potřebují přesunovat z místa na místo. Pokud je automobil zařazen do takzvaného obchodního majetku, má podnikatel nárok uplatnit jako výdaj také náklady spojené s jeho provozem (pojištění, servis, benzin nebo dálniční známku) a odpisy z pořizovací ceny. Podmínkou je vést knihu jízd a celý rok platit silniční daň, která se u osobních automobilů pohybuje od 1 200 do 4 200 korun ročně podle objemu motoru.

U soukromých aut živnostníci uplatňují jen paušální výdaje za opotřebení vozidla podle počtu najetých kilometrů (aktuálně ve výši 3,80 Kč na kilometr) a náhradu za pohonné hmoty. Pojištění, servis ani jiné výdaje nelze odečítat ani poměrnou částkou. Silniční daň stačí zaplatit jen za ty měsíce, ve kterých vůz pro podnikání používají. V měsících, kdy podnikatel jezdí málo, musí zvážit, jestli dostane víc peněz za paušál a benzin, nebo víc zaplatí za silniční daň.

Kdo neuspěje: většina živnostníků nebude mít problém, ale v případě firemního vozu musíte prokázat – zpravidla knihou jízd, že auto používáte jen k podnikání, nikoli k soukromým účelům. Letos naposledy platí, že auto nesmí být dražší než 1,5 milionu korun, příští rok budou daňově uznatelné i dražší vozy.

Rada: daňově uznatelný výdaj může být i GPS navigace. Podmínkou je, že v rámci svého podnikání často cestujete – jste například autodopravce nebo obchodní zástupce. Pokud podnikáte v blízkosti domova, nemáte auto nebo třeba rozvážíte zboží do pěti stále stejných míst, finanční úřad vám navigátor nejspíš neuzná.

Finanční leasing
Za auto nemusíte zaplatit v hotovosti, ale můžete si je vzít na leasing. V současnosti je leasing daňově uznatelný za podmínky, že doba nájmu trvá alespoň 3 roky a živnostník po ukončení leasingu auto odkoupí a zahrne je do obchodního majetku. Reforma veřejných financí však od ledna 2008 podmínky leasingu upravuje. Prodlužuje se minimální doba trvání leasingu na 5 let a současně se ruší odpisová skupina 1a, kam spadaly osobní vozy – od ledna budou ve 2. odpisové skupině.

Nebude tak rozdíl v tom, jestli živnostník auto zaplatí v hotovosti, nebo si ho pořídí na leasing – pořizovací cenu i splátky si bude od daňového základu odepisovat po stejnou dobu, tedy 5 let. Leasing už nebude pro živnostníky z daňového hlediska natolik zajímavý – doba odepisování se prodlouží a roční daňové odpisy se tím sníží. Podnikatel by neměl zapomenout na to, že předem zaplacenou akontaci nelze do daňových nákladů zahrnout naráz, ale je nutné ji rozpouštět postupně po celou dobu leasingu.

Rada: pokud o leasingu uvažujete, smlouvu uzavřete ještě letos, auto budete moci odepsat rychleji. Výjimkou je, jestli se chystáte koupit vůz dražší než 1,5 milionu korun. Od ledna bude i pro leasing tato hranice zrušena a živnostník si bude moci z daní odepsat i vozy s vyšší pořizovací cenou.

Autoři: ,


Hypotéční kalkulačka

let %
Vypočítat
Měsíční splátka Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.