To znamená, že byla rozkradena téměř čtvrtina majetku, který se lidé v České republice v obou vlnách kupónové privatizace rozhodli investovat kolektivně a nechali je spravovat ve fondech. Za tolik peněz by se dala postavit polovina jaderné elektrárny Temelín.
K největším krádežím ve fondech ve výši až 40 miliard došlo v průběhu první poloviny devadesátých let, než komise vznikla, říká mluvčí KCP Radka Procházková. "Jenom v případě harvardských fondů se škoda odhaduje na 11 miliard korun," tvrdí materiál komise.
Od poloviny roku 1996, kdy začala její regulace, šéfové fondů a investičních společností ještě dokázali vytunelovat majetek za zhruba 9,6 miliardy korun. Obchodníci tvrdí, že zásluhy komise na tom, že tunelování fondů ustalo, jsou omezené. Bylo to totiž i důsledkem přirozeného vývoje trhu, který se od té doby podstatně vyčistil, i přísnějších zákonů. "Jak se říká, všichni zloději odnesli, co unesli a ten dozor přišel ve chvíli, kdy už bylo všechno rozkradené," říká Petr Koblic z investiční společnosti CA IB Securities.
"To není výtka proti dozoru, ale to je vůči tomu, proč tady nebyl už v roce 1994." Pravděpodobnost, že se peníze do prázdných fondů vrátí, rok od roku klesá, což nejlépe charakterizuje případ největšího podvodu - kauzy bývalých harvardských fondů. Na jedenáct miliard, které odplynuly pod taktovkou Viktora Koženého a dalších lidí ovládajících z fondů vzniklý hodling, dodnes marně čeká 250 tisíc akcionářů, kteří v roce 1991 uvěřili "jistotě desetinásobku". Nikdo neví, co zbylo uvnitř holdingu.
V některých případech se podařilo komisi ve spolupráci s policií a soudy zastavit nelegální převody majetku. Zlomky majetku zachránili nucení správci, například zhruba 170 milionů z vytunelovaných CS Fondů, z nichž celkem zmizelo 1,5 miliardy.
|
Největší vytunelované fondy • Harvardské fondy 11 miliard. Kč |
Například investiční fond Trend, který už je několik let v konkursu, už nikdy neuvidí zpět své někdejší rodinné stříbro - akcie pražského obchodního domu Kotva. Namísto nich měl dle dohod získat 350 milionů korun, ale ty ani po dvou a půl letech nepřišly.
Komise pro cenné papíry přesto tvrdí, že se investoři nyní mohou cítit na trhu bezpečněji. "Míra ochrany se asi zvýšila, ale nezasloužila se o to jen sama komise. Odvětví nastoupilo cestu samoregulace," říká místopředseda Unie investičních společností ČR (UNIS) Pavel Pršala.
Finančníci však připomínají, že komise neuhlídala některé obchodníky s cennými papíry, ke kterým se drobní investoři uchýlili, když se spálili ve fondech: například firmy Private Investors nebo KTP Quantum. Důvěra ve fondy se po ranách z devadesátých let postupně zvýšila. Koncem letošního června dosáhly vklady v nich 128 miliard korun. To je ale pořád méně, než v dobách po kupónové privatizaci, kdy fondy spravovaly majetek za více než 220 miliard korun.
