Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Týden na trzích: G20 se dohodla na bilionu dolarů pro MMF a Světovou banku

  • 1
Japonská ekonomika má z vyspělých států nejhorší vyhlídky. Britský HDP je na tom lépe, než všichni předpokládali. V USA klesá počet zaměstnaných v soukromém sektoru. Na začátku týdne všeobecně klesaly akciové trhy, ke konci týdne byl zaznamenán růst.

ECB překvapila investory, v USA publikována smíšená data

V první den týdne byla zveřejněna předběžná data o japonské průmyslové výrobě v únoru, která  se smrštila oproti lednu o více než 9 %. Potvrzuje se, že vyhlídky japonské ekonomiky jsou z vyspělých států snad vůbec nejhorší. Ne příliš překvapujícím krokem bylo, že agentura Standard&Poor`s snížila vládní rating Maďarsku, což znamenalo značnou depreciaci maďarského forintu.

V úterý byl publikován předběžný odhad změny CPI v eurozóně, který v březnu oproti stejnému měsíci předchozího roku činil 0,6 %, což je nejméně od doby, kdy se CPI za celou eurozónu měří. Centrální bankéři by tedy měli být rádi, že inflace není problémem, nicméně jejich názorem je spíše to, že současná situace je nebezpečně blízko deflace, při které spotřebitelé odkládají své nákupy a podnikům rostou reálné úrokové platby z jejich úvěrů. Další kurzotvornou informací byl CB index spotřebitelské důvěry za USA, který mírně rostl, avšak dosáhl nižší hodnoty, než očekávaly trhy.

Prostředek týdne přinesl i další velmi špatná data z Japonska. Konkrétně výrobní i nevýrobní Tankan indexy za první kvartál letošního roku. Obě dvě hodnoty drasticky poklesly, a to ještě více, než se všeobecně čekalo. Velmi pozitivní zpráva přišla z Velké Británie, kde byl zveřejněn březnový index nákupních manažerů (PMI) za výrobní sektor, zvýšil se o více než 4 body a dává tušit, že britský HDP by na tom nemusel být tak špatně, jak si možná mnozí mysleli.

Nejsledovanějšími daty však byla samozřejmě ta z USA. ADP report ukázal, že se počet zaměstnaných v soukromém sektoru snížil o 742 tisíc, což je skutečně mnoho, na druhou stranu trhy již jsou na špatná čísla z pracovního trhu v USA zvyklé, a tak se pozornost ubírala spíše ke zbylým dvěma údajům.

Březnový výrobní PMI se o půl bodu zvedl a naznačuje, co jsme již v minulých týdenících vyjádřili, a sice že HDP za první kvartál tohoto roku sice bude dále klesat, ale možná již pomalejším tempem než dosud. Kladnou zprávou bylo i to, že oproti předchozímu poklesu o 8 % v únoru o 2 % meziměsíčně rostl v USA počet prodaných domů z druhé ruky.

Čtvrteční ráno bylo ve znamení zpráv z nemovitostního sektoru ve Velké Británii. Index cen domů se v březnu meziměsíčně zvýšil o 1 % a ukončil tak sérii poklesů dlouhých rok a půl. Jedná se již o několikáté číslo, které dává britské ekonomice do budoucna jistou šanci. Otázkou je, jestli se v sektoru realit nezačíná nafukovat další bublina.

Velmi očekávaným bylo rozhodování ECB o nastavení klíčové úrokové sazby. Ta se nakonec snížila jen o 25 bb, což bylo méně, než předjímali analytici. ECB si chce zřejmě ponechat jistý manévrovací prostor a tímto krokem si koupila trochu času.  Domníváme se, že důsledky nebudou pro reálnou ekonomiku příliš velké. Negativní středeční data z pracovního trhu z USA se potvrdila, když další týden požádalo o podporu v nezaměstnanosti zase o něco více amerických rezidentů.

Večer byly známy výsledky velmi sledovaného zasedání G20, tedy 20 nejvyspělejších zemí světa. Ty se rozhodly v boji proti celosvětové krizi navýšit kapitál Mezinárodního měnového fondu o 500 miliard dolarů, rozšířit program zvláštních práv čerpání (SDR) MMF o 250 miliard dolarů a podpořit světový obchod také 250 miliardami dolarů. Celkem se tedy jedná o opatření za zhruba 20 bilionů korun.

Poslední den týdne byl dopoledne na řadě PMI za sektor služeb ve Velké Británii. Ten dokonce překonal očekávání trhu a zvýšil se o 2 body. Odpoledne však bylo mnohem důležitější, když v USA byla zveřejněna čísla o tamní míře nezaměstnanosti o PMI za služby. To se však stalo až po napsání tohoto článku.

Býci nepolevují

V pondělí jsme byli svědky všeobecného poklesu akciových trhů, konkrétně americký hlavní index poklesl o 3 %, v Evropě včetně Čech pak většina indexů zaznamenala ztráty okolo 5 %. Za těmito poklesy stála prohlášení amerického prezidenta. První říkalo, že tamní banky budou potřebovat další pomoc, druhé pak konstatovalo, že vláda zamítla návrhy GM a Chrysleru na další pomoc a ty tak možná zkrachují. Akcie GM šly proto dolů o 25 %.

V úterý měly akciové trhy chuť ke korekci předešlých ztrát, a to navzdory prognóze OECD, která říká, že HDP členských států letos klesne o více než 4 %.  Západoevropské indexy rostly v průměru o 1 %, český PX o něco méně. Americký index DJIA přidal 3 %. O 28 % opět poklesly akcie GM, protože se objevily další zprávy o možném bankrotu. Naopak slušně rostly akcie bank, k čemuž jim pomohl nízký TED spread.  Za zmínku také stojí, že opět bylo odloženo zveřejnění výsledků Orca po dohodě s auditory společnosti.

Ve středu se západoevropské burzy nechaly nakazit předešlým růstem v USA a hlavní indexy přidávaly na svých hodnotách většinou něco málo přes 1 %. Pražská burza pak o něco méně. Wall Street reagoval na makro data, která sice byla smíšená, ale vzhledem k tomu, že na negativní zprávy z pracovního trhu v USA jsou již investoři zvyklí, tak převážil dobrý pocit z PMI a počtu prodaných domů z druhé ruky a DJIA tak přidal 2 %.

Ve čtvrtek akciové trhy upínaly svou pozornost k summitu G20 a očekávaly nová opatření proti celosvětové krizi. Díky těmto očekáváním vyrostly akciové indexy v Evropě zhruba o 6 %. Nejvíce jim pomáhaly akcie automobilek a bank. V Praze si Erste Bank a Komerční banka připsaly dvouciferné zisky. Zisky amerických akciových indexů byly okolo 3 %.

První půlka páteční obchodní seance byla ve znamení mírného růstu v Evropě, dařilo se především bankovním titulům jako Royal Bank of Scotland a ocelářům, mezi které patří např. Arcelor Mittal. Slušný růst zaznamenávaly i nadále automobilky. V Praze si dobře vedly akcie Komerční banky. S odpoledním obchodováním však ještě mohla zamíchat americká makro data, která však byla publikována až po napsání tohoto článku.

Dolar opět oslabuje

Hlavní měnový pár se v první půlce týdne nacházel v bočním trendu a kurz se pohyboval v tunelu ohraničeném 1,315 EUR/USD a 1,335 EUR/USD. Výrazně však do vývoje ve čtvrtek odpoledne promluvila Evropská centrální banka, když snížila klíčovou úrokovou sazbu pouze o 25 bb, přičemž se čekal pokles o 50 bb. Úrokový diferenciál mezi eurem a dolarem se tak najednou nacházel výše, než mnozí anticipovali, což vedlo přirozeně ke značné depreciaci americké měny. V jednu hodinu po poledni v pátek se kurz nacházel okolo hodnoty 1,35 EUR/USD.

Česká koruna na páru se dvěma hlavními světovými měnami během týdne výrazně získala, když těžila z pozitivního sentimentu vůči celé střední a východní Evropě, kde ostatní měny táhl nahoru značně posilující polský zlotý. Na investory určitě zapůsobilo i to, že americký prezident prohlásil, že více mezinárodní protikrizové pomoci by mělo směřovat právě do našeho regionu. V pátek v jednu hodinu se naše měna obchodovala zhruba za kurzy 26,7 EUR/CZK a 19,9 USD/CZK.